Dejte jim provaz - hlas „zdravého rozumu“

Podle průzkumu SANEP šedesát pět procent obyvatel tohoto na pohled zemského ráje, země české, je pro znovuzavedení trestu smrti. Diskuse na všech internetových stránkách, které tuto informaci přinesly, jsou zajímavé, ale mě nejvíce zaujal naléhavý vzkaz jedné paní: „Jsem ráda, že drtivá většina Čechů má zdravý rozum a je pro trest smrti…“

Milá madame má jistě silné sebevědomí, je-li přesvědčena, že jenom ti, kdo sdílejí její názor, neboť z kontextu vyplývá, že ona je příznivkyně trestu smrti, přece kdo by o sobě hlásal, že mu zdravý rozum chybí?, jsou lidé s nechorobným intelektem. Hlásím se už dlouhou dobu k těm dle oné dámy s rozumem nemocným. Jsem proti trestu smrti. Nebudu nyní vysvětlovat proč, myslím, že všechny argumenty pro i proti absolutní exekuci už byly řečeny, nic nového do této debaty nevnesu. Teď jenom záleží na každém, jaké si kdo v minulosti najde a jak si je přebere.

Pozoruhodná ovšem ve výše uvedeném průzkumu je skutečnost, že více než polovina lidí má s trestem smrti problém a zvažuje, zda by jeho zavedení bylo správné, nikoliv pro zábrany morální, ale technické – nevěří zdejší justici, má pocit, že „český právní systém není natolik vyspělý, aby mohl být nejtěžší trest zaveden hned teď“. Je to brutální soud o našich soudech. A z mnoha příkladů by se zdálo, že v lecčems oprávněný. Ovšem to bychom se zase nemohli setkávat s jednotlivými názory „Čechů se zdravým rozumem“, kteří se vyjadřují ke konkrétním případům. Bohužel, volání „smrt za smrt“ jde někdy až tak daleko, že se stává krvelačným i u dopravních nehod s tragickým koncem.

Se svérázným výkladem práva u zdravorozumných Čechů jsme se setkali například v případě nedávno ztracené Aničky. Byl zadržen podezřelý. A hned se našla řádka zamindrákovaných pašáků a pašaček (!), kteří nelenili a sdělovali obecenstvu, jakým způsobem by ho přiměli k doznání. Metody jimi nabízené by možná donutily i Jana Husa k přiznání kacířství. Soud by potom nemusel ani zasedat. U takových exemplářů si dovolím pochybovat o jejich zdravém rozumu, potažmo o jejich právu hodnotit práci justice a stejně tak zpochybňuji jejich oprávnění vyjadřovat se k existenci absolutního trestu. Podobně i u individuí, jež žádají případné potrestání zvlášť surových a deviantních zločinců způsoby, jež jednoznačně vypovídají o jejich vlastní úchylnosti nebo o hlubokém komplexu méněcennosti, ústícím v závažné mentální postižení. Připomínají mi v mnohém lidi, kteří sledovali veřejné popravy a při tom souložili či se oddávali jiným sexuálním praktikám, neboť jejich vzrušení se při pohledu na exekuci znásobovalo (viz Robert de Villeneuve: Muzeum poprav či Casanova: Paměti – uvádí Martin Monestier ve své Historii trestu smrti).

Nebo nedávný vítkovský případ. Byť mi také poněkud vadilo divadlo okolo soudu se žháři, kteří zničili život malé Natálky, jsem přesvědčen, že ti, kdo mezi lidmi nejvíc křičí o nespravedlnosti a tvrdosti rozsudku, jsou příznivci trestu smrti. Ale volali by po něm pouze byla-li by situace v opačném gardu: jiná skupina obyvatel by vystupovala v roli útočníků. Přesto by bylo dobré upozornit, že 14 % „Čechů se zdravým rozumem“ žádajících trest smrti vyžaduje ultimativní řešení u těch, kdož vraždí malé děti (ve Vítkově byl pokus o to bezesporu naplněn) a téměř u desetiny v případě teroristů (tak by se dal onen čin možná také kvalifikovat). Čímž nechci říci, že bych si něco takového u případu z Vítkova představoval jako možné, to bych musel být naprostý blb.

Nebylo by od věci kontrolně se vyptat „Čechů se zdravým rozumem“, co říkají výchovným metodám v Číně. Tam v turistickém letovisku San – ja přivedli stovky místních dětí s učiteli a před jejich očima popravili dvacet odsouzených. Osmnáct pro krádež – neboť ta škodí tamnímu turistickém ruchu – a dva pro vraždu a loupež. Pravda, Peking už zakázal veřejné popravy, ale v řadě míst Říše středu se stále praktikují. Jsou pro přihlížející děti jistě výchovné. Podívej se milý pionýre, milá pionýrko, když budeš krást, skončíš taky takhle! Dalším, řekněme vedlejším, efektem může být přesvědčení dětí, že ukradne-li jim spolužák pastelky, mají právo uspořádat soud a hříšníka popravit. Je to tak přece správné a spravedlivé! Učili je to ve škole v hodině občanské výchovy při praktické ukázce. Nicméně, to je Čína s poněkud jinými tradicemi, než země v srdci Evropy. Jsem ovšem přesvědčen, že mnohým mým rodákům „se zdravým rozumem“ by občasná taková exkurze nebyla vůbec proti mysli.

Nemyslím si vůbec, že Čechům chybí zdravý rozum. Ovšem hledat argument pro to ve skutečnosti, že si většinově přejí trest smrti, není pro mne příliš přesvědčivé. Jistě, jsou lidé, kteří vyjadřují kladný postoj k nevratnému trestu a zdůvodňují to pro mne sice ne zcela přesvědčivě, nicméně rozumově pochopitelně. Nicméně ale neargumentujme v tomto případě většinou: při bližším ohledání jsou názory některých z této „drtivé většiny“ poněkud zmatečné, někdy až úchylné a idiotské.

  • Poprava oběšením zdroj: Wikipedia.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/65/6415.jpg
  • Soud s vítkovskými žháři autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1737/173631.jpg
  • Poprava střelou do týla autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1328/132788.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...