Čtyři roky po Katrině

Poprvé jsem do New Orleansu přijela v lednu 2007. Na letišti hrál jazz (ostatně jak jinak, když je to letiště Louise Armstronga), venku to podivně páchlo, bylo dusno a město bylo zvláštně temné. Hlavně když jsem se blížila k univerzitnímu městečku poblíž jezera Pontchartrain. Tam už jsem viděla, nebo spíš neviděla, co všechno napáchala Katrina. Nebo lépe řečeno, co napáchaly protržené hráze. Bylo to rok a půl od ničivé bouře a okolí univerzity stále vypadalo, jako by tady právě skončila válka. Zbořené nebo zničené a prázdné domy, před nimi kopy nábytku, oblečení, jízdních kol, fotografií, zkrátka všeho, co smetla voda a co už se nedalo znovu použít.

Bylo to 29. srpna 2005, kdy dvě hlavní hráze nevydržely nápor vody jak ze zmiňovaného jezera, tak z řeky Mississippi, a protrhly se. Voda, která se valila městem, naprosto zničila některé městské čtvrti – tou nejznámější je Lower Ninth Ward. Po této černošské chudinské čtvrti zbyly jen trosky a často jen obrysy v zemi, které připomínají, že zde někdy stály domy. Není ale pravda, co se občas dočtete v amerických článcích, že by Katrina postihla jen chudinské čtvrti. Zaplavená byla i oblast okolo jezera Lakeview, tedy prominentní čtvrt s drahými vilami a zkrátka s lepším bydlením. Vždyť město bylo zaplavené z 80 procent. V ulicích proudily řeky plné ryb, hadů a mluvilo se i o aligátorech. Jedna z hlavních ulic ve středu města s názvem Canal Street se zpět proměnila v opravdový kanál. Čluny, které měli lidé zaparkované na březích jezera, odnesla voda bůhvíkam.

Každý v New Orleans má ten svůj příběh spojený s Katrinou. Jedni vzpomínají na to, jak se evakuovali, i když neměli peníze, jak odjeli s jedním kufrem a ten byl zároveň tím jediným, co jim po hurikánu zůstalo, druzí, kteří ve městě i přes varování zůstali, zase vyprávějí historky o tom, jak bojovali o život. Jeden můj kamarád také v New Orleansu zůstal. Neměl peníze, aby si mohl zaplatit hotel, ani žádnou rodinu mimo město. Když se 29. srpna probudil, pršelo a byla bouřka. Během několika hodin už mu voda v jeho domě sahala po kotníky, pak po kolena, pak po pás. Sbalil batoh s důležitými doklady, penězi, pár kousky suchého oblečení a jídla, přibalil velký kuchyňský nůž a vydal se na cestu. Nejprve do sousedova domu, který byl přes ulici a který měl o patro navíc. „Vylomil jsem okenice, vzal velké balení pitné vody, kterou jsem uviděl v kuchyni a šel jsem do ložnice v druhém patře. Přečkal jsem tam noc, která byla asi nejdelší v mém životě. Ten dům měl třináct schodů a další ráno už byla voda na dvanáctém,“ vypravuje Kutlay. Pomocí kuchyňského nože otevřel okenice a přivolal pomoc. Ve člunu se pak dostal zaplaveným městem do bezpečí. Z jeho domu nezůstalo nic, vše bylo zničené, skleničky na víno v kuchyňské lince našel měsíc po hurikánu, kdy se mohl konečně vrátit domů, plné vody.

O Katrině se mluví jako o jedné z největších přírodních katastrof v dějinách USA. V New Orleans se ale vina nedává samotnému hurikánu, jako spíš americké vládě. Zanedbala opravu hrází a peníze na ně určené raději investovala do vojenské operace v Iráku. Obyvatelé New Orleans se stali po této pohromě ještě cyničtějšími, než byli doposud. Vždycky věděli, že jako jižanský stát jsou na okraji zájmu Washingtonu, ale to, co se stalo po Katrině, už bylo moc. Protibushovská nálada byla všudypřítomná. Lidé se přestali spoléhat na státní pomoc. I když do města začaly proudit miliardy dolarů, byli to hlavně lidé z New Orleans, kteří svému městu pomohli postavit se na nohy. Funguje zde neuvěřitelně silný smysl pro komunitu, pro vzájemnou pomoc a pro podporu všeho, co je lokální, co pochází z New Orleans. Jen několik týdnů po hurikánu, kdy bylo ještě město vylidněné, se otevřely první restaurace, pekárny a kavárny. A lidé do nich začali znovu chodit, i když si levnější pečivo mohli koupit v supermarketu. Vědí, že musí podporovat své sousedy, aby je zase jejich sousedi podpořili nazpátek.

Jiný můj kamarád, Phil, který bydlí ve stejné čtvrti jako já, jen pár bloků od City Parku (kde se natáčelo mnoho hollywoodských filmů včetně Podivuhodného příběhu Benjamina Buttona), je jedním takovým příkladem. Když se svými přáteli viděl, v jakém stavu se ocitl park po Katrině, rozhodl se přiložit ruku k dílu. V parku vysázel s mnoha dalšími dobrovolníky přes tisíc nových stromů. Díky lidem jako je Phil, který mimochodem v devadesátých letech pracoval tři roky v Česku, se New Orleans z Katriny poměrně rychle otřepalo. Lidé nepropadli beznaději, ale naopak si řekli, že své město zachrání. Vždyť i jinak průměrný neworleanský tým amerického fotbalu to v pokatrinovské nadšené sezoně dotáhl skoro do finále. Jedno vítězství navíc a neworleanští Saints mohli hrát finálový zápas Super Bowl!

Katrina New Orleans v mnohém pomohla. Konečně znovu otevřela problematiku zdejší vysoké kriminality, špatné situace ve školství a zanedbanou otázku bydlení pro chudé – tzv. projecty, které byly shromaždištěm místních drogových králů a zbraní. Je pravda, že New Orleans zůstává městem s největší kriminalitou na počet obyvatel v USA a že každý den noviny přinášejí zprávy o vraždách a ozbrojených přepadeních. Na druhou stranu se do města vracejí jeho původní obyvatelé, lidé konečně opravují zničené domy poté, co konečně dostali peníze od pojišťoven, opravují se silnice a dokonce se stavějí nové školy. Vylidněné městské čtvrti znovu ožívají.

Teď už jen musíme doufat, že letošní, ale i ty další hurikánové sezony, budou poklidné, a že nové hráze, které by měly být dokončené za dva roky, už budou pevnější.

  • Následky hurikánu autor: Julie Urbišová, zdroj: Julie Urbišová http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1077/107605.jpg
  • Po Katrině autor: Julie Urbišová, zdroj: Julie Urbišová http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1077/107608.jpg
  • Následky hurikánu autor: Julie Urbišová, zdroj: Julie Urbišová http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1077/107604.jpg
  • Po řádění hurikánu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1077/107610.jpg
  • Po Katrině autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1077/107609.jpg
  • Následky hurikánu autor: Julie Urbišová, zdroj: Julie Urbišová http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1077/107603.jpg
  • Po Katrině autor: Julie Urbišová, zdroj: Julie Urbišová http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1077/107606.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...