Co ještě může a co už nemůže novinář napsat

Turecký soud poslal novináře Irfana Aktana na patnáct měsíců do vězení za dva odstavce ve svém článku. Být v dnešní době novinářem v Turecku není žádná sranda, shodují se čtenáři pod článkem v tureckých novinách, který o tomto případu informuje. A kde jsou další novináři, kteří by se za svého kolegu postavili a proti rozhodnutí soudu protestovali? Odpověď je jednoduchá, bojí se, aby nedopadli stejně. Protestovala zatím alespoň Mezinárodní federace novinářů.

Situace v Turecku není nijak hrozivá, jak se možná na první pohled zdá, a pro běžné občany tato informace ani asi není moc důležitá. Ale pro nás novináře je toto rozhodnutí jen jedním z dalších kroků, kdy vláda nenápadně varuje novinářskou obec, aby si dávala pozor na to, co říká, popřípadě píše. Ale o co konkrétně jde a proč onen novinář půjde sedět?

Rozhodl se napsat článek o oblasti na jihovýchodu země, kde velmi aktivně působí protiturecká Strana kurdských pracujících (PKK), která usiluje dlouhodobě o vytvoření Kurdistánu a která je Tureckem, Evropskou unií i USA označována za teroristickou. Novinář jel přímo na místo a ptal se různých lidí, mezi nimi i představitelů PKK, jak vnímají současnou vládu. Ptal se i na to, jak se podle nich ke Kurdům současná vláda staví. Je jasné, že chválu tamní lidé nepěli. Už předem bylo jasné, že je to konfliktní téma, ale téma PKK je v tureckém životě aktuální každý den. Skoro každý týden přicházejí z východu země zprávy o útocích teroristů na turecké vojáky i na civilisty. Z pohledu novináře je to jednoznačně téma prioritní a reportáž přímo z místa může být jedině užitečná.

Představitelé turecké spravedlnosti si to ale nemyslí a novináře obvinili z toho, že citoval členy teroristické skupiny, a že jeho slova mohou negativně ovlivnit převážně mládež, která by se tak následkem přečtení článku mohla zajímat o členství v této zakázané Straně kurdských pracujících, na což je v Turecku zákon. Pokud něco mladé lidi k něčemu navede, tak to bude podle mě naopak právě toto rozhodnutí proti nezávislému novináři, který jenom dělal svou práci, a možná to postaví několik dalších lidí proti současnému vedení země.

Irfan Aktan, který svou reportáž psal pro měsíčník Express (který není považován za protivládní a nikdy předem podobné problémy neměl), se bránil až do konce. Stejně jako další příslušníci jeho profese nechápe, proč má za svůj článek pykat. Soudci se nelíbila hlavně věta na kurdské téma, kterou Aktan převzal z publikace vydané právě PKK. Ta věta zněla: „Nebude žádné řešení bez toho, aniž bychom bojovali!“ To, že ocitoval tuto větu, která mimochodem není v Turecku žádnou novinkou, a která se v proslovech různých radikálů objevuje poměrně často, se dopustil teroristické propagandy. „Není to tak, že by někdo řekl, začneme válku a všechno zničíme a já jsem mu na to odpověděl, že je to skvělé, že dělá skvělou práci,“ hájil se ještě novinář v tureckém tisku, ale není mu to k ničemu. Jak říkám, dělal svou práci a aby mohl napsat příběh o kurdské otázce, šel ke zdrojům a ty citoval, jak se to v běžné novinářské praxi dělá.

Jenže o Turecku se ví už dávno, že to tam se svobodou tisku není tak žhavé. Ačkoli to navenek vypadá, že vláda posiluje zákony o svobodě tisku, v praxi to tak zdaleka není. Podle turecké organizace bianet.org, která se zabývá tématem nezávislé žurnalistiky v Turecku, bylo v roce 2009 kvůli „závadným“ článkům po soudech vláčeno 123 novinářů.

Premiér Erdogan v minulosti varoval vydavatele velkých deníků, aby se zamysleli nad tím, koho zaměstnávají, a že není vhodné mít v redakci autory, kteří kritizují stav země a její ekonomiku. A co je tedy práce novináře? Že by to bylo tlumočení vlády? To bychom pak možná raději mohli tuto profesi zrušit.

  • Nabídka tureckého tisku na novinovém stánku autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1748/174759.jpg
  • Turecký novinář Irfan Aktan autor: news.bbc, zdroj: news.bbc http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1750/174975.jpg
  • Turecké jednotky autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/47/4694.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...