Čeština před kamerou (74) - O tom, jak byla poslankyně Zubová hospitalizovaná v nemocnici

Ti, kdo sledovali prezidentskou volbu, vědí, že zeleným onemocněla poslankyně Olga Zubová, a protože každý hlas měl cenu zlata, způsobila její absence poprask. Možná se vám teď bude zdát divné, proč o tomhle povýtce politickém tématu píšu v Češtině před kamerou. Vysvětlím.

Několikrát jsem totiž slyšel jak v rádiích, tak i v televizích větu, že Olga Zubová byla hospitalizovaná v nemocnici. Pominu-li to, že vhodnější by bylo držet v trpném rodu krátký tvar hospitalizována, pak přinejmenším úsměv vyvolá doplnění, že se tak dálo v nemocnici. Jinde totiž člověka hospitalizovat nelze. Hospitalizovat = umístit nemocného v nemocnici. Jde tedy o další parádní český pleonazmus (jazyková neobratnost spočívající v tom, že vedle sebe hromadíme slova s týmž nebo podobným významem).

V češtině se tak děje hlavně u slov cizích, která pak spojujeme dál s jejich českým ekvivalentem. Zbytečně. A vlastně i „chybně“. Posuďte sami, jak neobratné, i když užívané, jsou třeba spojení: zákulisní kuloár (když kuloár je zákulisí), obřadní ceremoniál (ceremoniál = obřad), objem reklamy v printových a tištěných médiích (printová média jsou zkrátka ta média, jež se tisknou). Docela trpím, když slyším: předseda vlády premiér Mirek Topolánek veřejně deklaroval, že… Premiér je přece předseda vlády, a když něco deklaruju, tak to veřejně vyhlašuju, oznamuju. Deklarovat neveřejně nelze. Deklamovat (recitovat) ale ano, kdykoli a kdekoli, doma nebo v autě, ráno nebo v noci.

Tahle neobratnost vzniká kvůli tomu, že řečník nezná přesně význam slova cizího, příp. cítí potřebu slovo dovysvětlit, přeložit s cílem zesílit emociální náboj sdělovaného (např. Jiří Čunek doslova veřejně deklaroval…), kde si dotyčná pomohla ještě příslovcem doslova.  V češtině nejde o chybu, spíš bych to hodnotil jako jakousi absenci citu (jazykového) a stylistickou figuru (pokřivenou). Na druhou stranu si uvědomuji, že si tyhle pleonazmy uvědomují jen bohemisté nebo ti, kteří s jazykem pracují aktivně či mají jazykový cit poměrně vypěstovaný a užívaný.

Takže jsem vám to tady napsal písemně a na závěr se vás zeptám otázkou. Chcete vědět, jak odpovídali adepti při přijímačkách na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci v roce 1997 na některé otázky? Pokud ano, pak se dívejte očima. (Převzato z časopisu Čeština doma a ve světě, č. 2/2000, s. 85: Jaroslav Bartošek - Produkty novinářské negramotnosti).
Phare je dopis na rozloučenou, evropská řeka.
Exodus  je výjimečnost, úmrtí, neřešitelná situace.
Exkurz je minulý kurz.
Audit je slavnostní síň… atd.

Kritikou do vlastních řad končím: minulý týden v českotelevizním Večerníku z Čech zaznělo spojení zábavný park. Jde o chybu, kterou jsem vytvořil já… a omlouvám se za ni. Ten park byl samozřejmě zabavní.

Prosím, přijměte a akceptujte moji omluvu a nenapadejte mě ani verbálně, ani slovně. Radši mi napište o svých zkušenostech s češtinou. A pište písemně elektronicky via e-mail.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...