Čeština před kamerou (62): Co s nimi aneb k čemu jsou češtině cizí slova

"Kdo nechodí na rauty, není in. Buď ti kólnu večer, nebo ti to hodím do mejlu. Je to cool trip. Teleshopping televizím zvyšuje, nebo snižuje rating? Je to pořád to samé. Startujeme go sms chat. Chtěli ho ovlivnit. Opilec měl zabít svou družku i jejich dítě.“ Tak co s tím? Mluvíme ještě česky? Je tohle ještě čeština? Obracejí se naši obrozenci v hrobě?

Jsou-li tato slova součástí profesní mluvy, pak je vhodné je označit jako profesní slangy. Nebo to můžou být projevy módních vln v jazyce. Může se stát, že některé z nich dřív nebo později zaklepe na bránu spisovného jazyka a bude mu otevřeno. Vezměte si například takové kauza. To se stalo synonymní pro případ, a v případě žurnalistů lze sledovat tendenci, že kauza je pro ně dnes významově širší (jakoby větší, rozsáhlejší) než český případ. Paralelu byste mohli najít i u slova konsenzus. To začalo označovat jakoby něco víc než shodu, nemyslíte? A tak tu máme řadu Třiceti případů majora Zemana proti Kauze Krejčíř. Opačně to jde jen stěží. Kupujeme si light jogurty, ne lehké, a nízkotučné je moc dlouhé. A tak známou skupinu Surf s legendárním Evou a Vaškem (které zřejmě nezná nikdo) znáte z teleshoppingu, kde máte možnost využít této super nabídky. Je lepší říct z televizního nákupu a skvělé nabídky? Jako řešení se to nabízí. A navíc by to bylo české.

Někteří z vás jsou přesvědčeni o tom, že cizí slova neužívají a nebo se jejich užívání snaží co nejvíc vyhýbat. Víte, tohle nemůžu posoudit, ale moc tomu nevěřím. Pro některé xenizmy (ano, i tak se dají v češtině označit různé cizomluvy) jednoduše nemáme ekvivalenty (televize, vafle, šampon, džus), jiné už nám ani jako cizí nepřipadají (škola, košile), a naopak některé do češtiny nepronikly úspěšně (slovo počítač velmi zdatně a úspěšně konkuruje computeru).

Přesvědčení o tom, že jako Čech užívám jen slov českých, vypovídá jistě o velké dávce vlastenectví i hrdosti na rodný jazyk, ale já mu nevěřím. Jistě si můžete dát pozor na to, že budete důsledně říkat totéž, místo to samé/ý, které v jazyce máme vlivem německého dasselbe. A opravdu měl pachatel zabít svou družku a jejich dítě? Německé sollen se tady začalo užívat ve významu Podle policie údajně pachatel zabil… Jenže zpravodajství nerado operuje termínem údajně. Jste si ale jisti, že jste opravdu nikdy neužili slovesa ovlivnit? Tenhle úspěšný jazykový import z německého beeinflussen proběhl už v devatenáctém století. A zřejmě bez cla, protože se v Česku zabydlel a pevně tu zapustil své kořeny. Napadlo vás ale někdy, že analogicky třeba ke slovům oslabit, ozřejmit (a tedy učinit slabým, zřejmým) bychom ho měli užívat ve významu učinit vlivným? Místo toho ho dnes máme s významem mít na někoho vliv – tedy vlastně opačném. Sloveso ovlivnit se stalo součástí naší slovní zásoby, dokonce ji obohatilo. Opravdu jste ho nikdy neužili? Jste si jisti? A co jiná slova – jsou vždy česká?

Vydáno pod