Čeština před kamerou (105)

Paní Hauptfleischová z Ostravy napsala do České televize zajímavou připomínku týkající se toho, jak se mluví v pořadech televize veřejné služby. Ona výtka směřovala k místu citlivému: stoupajícímu podílu hovorové, resp. obecné češtiny. Nešťastný termín hovorová čeština se vine bohemistikou už od minulého století, ostře a zajímavě se o něm diskutovalo zejména v šedesátých letech. Důvod je nasnadě. Označujeme jím totiž tu češtinu (ty její prvky), kterou považujeme za spisovnou (v hovoru spisovné). Ale protože většina českých, moravských a slezských hovorů probíhá v kódu nespisovném, je celkem pochopitelné, že lidi pociťují spojení hovorová čeština jako něco, čím se označuje čeština nespisovná, co se jako terminologické sousloví hodí víc právě k češtině nespisovné. Někteří z bohemistů navrhovali proto namísto čeština hovorová užívat mluvená vrstva spisovného jazyka.

Termín obecná čeština patří k češtině už taky hodně dlouho a i on byl (a vlastně dosud je) přijímán s určitými rozpaky. Nechci ale tady teď rozvíjet terminologickou debatu, myslím, že čeština má tohle téma už za sebou, a možná než diskutovat o termínech, které jsou už vžité, zamyslíme se nad tím, proč pisatelka říká to, co říká. Paní Hauptfleischová totiž dobře dodala jednudůležitou věc: Chápu, že v některých pořadech je na místě použít nespisovnou češtinu pro zdůraznění či podtržení prostředí, ve kterém se odehrává děj. Ale použití při komentování, moderování či reportáži mi trhá uši a v pořadech pro děti to považuji za doslovně trestuhodné! Jak se má malé dítě, které jistě je ovlivněno svými oblíbenými televizními postavičkami, naučit správně česky? Proč potom děláte celostátní testy znalosti spisovné češtiny? 

Ve zpravodajství ČT se denně setkáváme s dvěma češtinami, češtinou spisovnou a češtinou hovorovou. To si troufám tvrdit vycházeje z toho, jak obě češtiny chápe/definuje současná jazykověda. Podotýkám ale jednu důležitou věc, o které se příliš nemluví. Existuje množství slov, která mají obě češtiny společné s češtinou nespisovnou, čili jakýsi průnik toho, co se užívá jak v hovoru spisovném a nespisovném. (Pes je vlastně stejně tak slovo spisovné i nespisovné.) Není ale pravda, že by se čeština obecná, tedy základní komunikační kód na území Čech, objevovala zákonitě i v pořadech, které vznikají na Moravě nebo ve Slezsku. Stejně tak jako moravské a slezské děti se seznamují s obecnou češtinou, slyší pak i české dítě pořad, který nevzniká v pražské redakci. Tendence je spíš ale taková, že stále častěji se můžetesetkat v mluvě moravské, resp. slezské s tvary obecně českými (hloupej, s náma).

Není ani pravda, že by ČT dělala celostátní testy ve znalosti spisovné češtiny. Divačka tím měla na mysli veřejnoprávní Diktáty, pak šlo jednak o jakousi popularizaci našeho jazyka, zejména však jeho pravopisu. A různé olympiády z češtiny, které se pořádají, se netýkají ani zdaleka jen jazyka spisovného. 

Vím, že je nevděčné a ožehavé v Česku psát o tom, jak se kde mluví, nebo spíš o tom, jestli se v Čechách mluví hůř než na Moravě a ve Slezsku. Jestli jsou to opravdu Češi, kteří „przní“ spisovnost obecnou češtinou, a že Morava a Slezsko se naopak snaží držet to korektní vyjadřování víc. 

Zakončím citátem, který divačka ve svém dopisu použila:Spisovná čeština je pro nás řečí, která všechny spojuje. Je to věc, která dělá národ národem, civilizaci civilizací.

Na závěr poděkování paní Hauptfleischové za zajímavý e-mail a prosba na vás, kteří se chcete vyjádřit k tomu, o čem tady píšu. Co si myslíte o tom, že nás spisovná čeština spojuje, a jak se díváte na současné vyjadřování (v médiích i mimo ně)? Pokud budete chtít, zašlete mi své reakce na moji e-mailovou adresu: petr.vybiral@ceskatelevize.cz

V následujících povídáních Češtiny před kamerou se určitě k vašim připomínkám a postřehům vrátím, a připravuju i letní čtení o tom, jak to s naší češtinou bylo a je. Bude to hlavně takové teoretické čtení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...