Česká menšina v Chorvatsku, malá ale vlivná

Až na své dovolené v Chorvatsku uslyšíte češtinu, která bude znít jen trochu jinak než doma, jistě bude patřit někomu z místní české menšiny. Tvoří sice jen čtvrt procenta ze 4 500 000 obyvatel Chorvatska, dnes je to ovšem nejpočetnější české krajanské společenství v jihovýchodní Evropě.

Chorvatsko má 22 uznaných národnostních minorit, jejich status určuje Ústavní zákon o právech národnostních menšin. Patří k nim i právo na oficiální dvojjazyčnost každé obce, kde je minimálně třetina obyvatel z jedné minority, ale i právo na zastoupení na všech úrovních samosprávy včetně parlamentu – Saboru. A velmi důležité pro budoucnost místních Čechů je právo na vzdělání ve vlastním jazyce jako doplnění výuky podle povinných chorvatských osnov. Sídlem Svazu Čechů v Chorvatské republice je město Daruvar, kde je i mateřská školka Ferdy Mravence, česká základní škola, gymnázium s českou sekcí, vydavatelství Jednota se stejnojmenným týdeníkem a dětským časopisem, bohatá česká knihovna, rádio s českým vysíláním, dokonce český pivovar s pivem Staročeško. Kromě zmíněných daruvarských jsou česká mateřská a základní škola i v nedalekých Končenicích. V Záhřebu a v dvacítce dalších obcí jsou doplňovací české školy, kde je z praktických důvodů sobotní výuka téměř pravidlem. Výsledky z nich se zapisují do řádných vysvědčení a diplomů žáků ve většinových školách. 

Naše menšina není v Chorvatsku nejpočetnější, svou kulturní činností je ale všeobecně známá. Administrativně ji zastřešuje, koordinuje a řídí zdejší Svaz Čechů, nefungovala by však bez snahy, nadšení a obětavosti členů 28 Českých besed, rozesetých po celé zemi. Ta nejstarší, záhřebská, oslavila loni 135. výročí svého založení v roce 1874 Josefem Václavem Fričem. Nejmladší je zatím Česká beseda Záhřebského županství (bez samotného hlavního města) a jejím členem je dokonce současný prezident Chorvatska Ivo Josipovič. Ne, nemá české předky. V Besedách zdaleka nejsou jen lidé hlásící se k české národnosti, ale i jejich příbuzní, známí, kolegové, všichni ti, které zajímá Česko a rádi s ním jsou v pravidelném kontaktu. Například dvě třetiny záhřebských „beseďáků“ jsou Chorvaté. 

 Besedy mají své české národní domy. V Záhřebu byl postaven v roce 1937, později znárodněn, restituován a loni rekonstruován. V Rijece vyrostl díky velké obětavosti členů Besedy a za pomoci města, vlády, Česka, za pomoci úvěru, ale se vším potřebným. V mnoha menších obcích byly během nesčetných hodin brigád zvelebeny pro tento účel starší budovy za finančního přispění MZV ČR. Vznikly a dále vznikají vlastní kulturní, vzdělávací a zábavná centra, důležitá pro prostorovými problémy neomezované akce. 

Vzdělání a kultura – co jiného lépe zachová češství? Téměř každá Beseda má vlastní folklórní taneční soubor, pěvecký sbor, divadelní kroužek, dětské skupiny. Ty se účastní několikrát do roka vlastních i většinových festivalů v Chorvatsku i v Česku. Jejich vystoupení jsou součástí zábav, posvícení, večírků, tancovaček, bálů. Unikátní každoroční letní oslavou našich tradic a radosti ze života jsou letní dožínky, nejstarší a největší národopisná slavnost české menšiny v Chorvatsku. Zahrnuje bezpočet akcí včetně velkolepého průvodu krojovaných skupin, tanečníků a hudebníků. 

Češi se začali stěhovat na území dnešního Chorvatska od poloviny 18. století za vidinou neobdělané volné půdy a lepšího života. Dnešní chorvatští Češi jsou z velké části jejich přímými potomky. České země nazývají pravlastí, jejich ‚novou vlastí‘ je už samozřejmě Chorvatsko. A spojuje je právě to, že jsou jak Čechy, tak Chorvaty! Jsou pyšní na pokrevní dědictví, ale i na příslušnost k většině. Mají své hrdiny z druhé světové i z „Domovinské“ (Vlastenecké) války 1991-1995, svoje podnikatele, umělce, vědce, sportovce. Snaží se těžit z toho nejlepšího z obou stran. A multikulturnost je jedním z největších bohatství našeho života.

  • Oslava dožínek v Chorvatsku autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1701/170006.jpg
  • Český dům v Rijece autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1701/170007.jpg
  • Soubor Jetelíček autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1701/170005.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...