Bulharského prezidenta (poprvé) nezvolila „turecká“ strana

Volby 2 v 1 – tak nazvala bulharská média volby, které proběhly ve dvou kolech během dvou posledních říjnových víkendů, protože se komunální a prezidentské volby konaly zároveň. V Bulharsku je volba prezidenta přímá. Už předem se vědělo, že tyto volby budou svérázným referendem o politice současné vlády, sestavené konzervativní stranou GERB (Občané za evropský vývoj Bulharska), jejíž premiér Bojko Borisov navštívil nedávno Prahu. A dopadlo to pro ni velmi dobře, necelé dva roky před příštími parlamentními volbami.

Bulharským prezidentem bude od 22. ledna 2012 původně stavební podnikatel a pak ministr pro místní rozvoj úřadující vlády Rosen Plevneliev, viceprezidentkou jeho kolegyně z rezortu spravedlnosti Margarita Popova. Zvítězili nad kandidáty Bulharské socialistické strany (BSP), ovšem nikoli za sebe. Volební kapmaň byla jaksi nudná, chabá a poklidná, postrádala vyhraněné politické osobnosti a názory, proti sobě stáli jen existující politické subjekty, dobře známé voličům. Nekonal se žádný pádnější politický střet. První kolo neřekvapilo – postoupili kandidáti dvou nejsilnějších stran díky své příslušnosti k nim. Ta určila výsledek i druhého kola.

Neznamená to ovšem, že by se nic nezměnilo. Naopak. Po dvou letech, kdy vláda a prezident stáli proti sobě a vnitropolitickému vývoji to rozhodně neprospívalo, čeká možná zemi jejich vzájemné souznění, což velmi usnadní ministrům zavádění plánovaných změn. Bulharský prezident sice nemá příliš velké pravomoce, ale stačí, když nebude návrhy vlády vetovat při každé vhodné příležitosti.

Další novinkou zdejší politiky je dosažení výsledků voleb bez přičinění Hnutí za práva a svobody (DPS), stále považovaného za stranu zastupující převážně bulharské občany tureckého původu. To bylo už od svého vzniku vždy jazýčkem na váhách, který rozhodl o vítězství toho, ke komu se přidalo. Tentokrát podpořilo kandidáta socialistů, který volby prohrál a tak padl jeden z mýtů bulharského politického života – že je přízeň DPS nepostradatelná.

Komunální volby sice navenek probíhaly ve stínu těch „velkých“ prezidentských, ale kampaň byla o něco aktivnější a konkrétnější. Nebyla sice příliš různorodá, ale hlasovalo se v nich mnohem aktivněji než za prezidenta – bližší košile než kabát. Příliš s nimi nezamávala ani zpráva lustrační komise, že 275 kandidátů na starosty bylo agenty Státní bezpečnosti, nejvíc z DPS a BSP, ale i z ostatních stran – zdá se, že na místní úrovni to už lidem tolik nevadí nebo na to rezignovali. Bulharské lustrace, neošetřené zákonem jako u nás, už časový skluz nedoženou a život jde dál. A v něm jsou tradičně nejvíce sledované výsledky v krajských městech – ve většině (14 z 27, včetně těch největších a hlavního města) GERB v neděli v noci slavil vítězství svých starostů.

Samozřejmě jsou zprávy o nejrůznějších porušeních volebního zákona, ty ovšem nejsou zatím zcela prošetřené a výsledky voleb zřejmě nezvrátí. Mě zaujalo něco na internetu - zpravodajský portál jednoho z celorepublikových rádií „sledoval hudební hitparády“ v krajských městech v den prvního kola voleb. Ty se během dne měnily a jejich názvy a umístění nápadně připomínaly odkaz na strany v komunálních volbách a výsledky exitpolls. Národní volební komise to sice na druhé kolo zakázala, ale rádio nahradilo hudbu fotbalem a příznivci dvou velkých bulharských týmů, CSKA a Levski (podobně jako jsou u nás Sparta a Slávie,) mohli na netu nebo telefonicky vyjádřit své preference – pro červený CSKA (červená je barva bývalých komunistů a dnes socialistů) nebo pro modrý Levski (modrá je v Bulharsku od roku 1989 symbolem pravice.) Výsledný graf by klidně mohl být grafem průběhu druhého kola prezidentských voleb. Vypadalo to jako legrace – ale kdo ví…

Výsledky voleb 2 v 1 jsou pro bulharskou vládní stranu přesvědčivým vítězstvím. Mohly by jí pomoct v činnosti během dalších zhruba 19 měsících, zbývajících do parlamentních voleb. Jsou ovšem i velkou výzvou, protože v Bulharsku je reptání proti úřadujícím politikům v době krize zvlášť oblíbené a protestní hlasování „proti“ místo „pro“ dost rozšířené. Ostatně jako u nás.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...