Benešovy dekrety jako právnický strašák

Když pan prezident Václav Klaus minulý týden opět otevřel Pandořinu skříňku Benešových dekretů, aby po vzoru svého politického souběžce Vladimíra Železného postrašil občany, jak by naše národní zájmy mohlo ohrozit přijetí Lisabonské smlouvy, zeptala se mne jedna dáma žijící dlouhá léta ve Švýcarsku, co to ty Benešovy dekrety vlastně jsou. A já, ačkoliv si myslím, že se v tomto tématu dost vyznám, jsem šel raději nejdřív ku prameni a přečetl jsem si znova alespoň ty nejdůležitější, které byly vydány po skončení války od května do října 1945. Tehdy ještě nefungovalo beztak nevolené, ale jen jmenované Prozatímní národní shromáždění, které je později šmahem schválilo, čímž je jakž takž legalizovalo. A byť jsem se z toho čtení nedověděl nic, co bych už dříve nevěděl, přece jen mne pojala znova hrůza, jaký to právní paskvil je dodnes uznávám za nedotknutelnou a trvale platnou součást našeho právního řádu.

Ostatně absurditu takového práva uznali do značné míry i sami komunisté a celé desítky Benešových dekretů po svém únorovém převzetí moci postupně zrušili. A jelikož toto zrušení nebylo po roce 1989 anulováno, nutno míti za to, že neplatí teze o jejich nezrušitelnosti, takže by nic nemělo stát v cestě, aby byly prohlášeny za neplatné všechny. Tím spíše, že některé komunisty nezrušené dekrety znárodňovací byly ignorovány od první chvíle, kdy se to nové mocenské garnituře hodilo při kuponových a jiných privatizacích. Ještě absurdnější je trvalá platnost tak zvaných dekretů retribučních, v nichž se můžeme dočíst, že proti trestu smrti vynesenému národním či lidovým soudem není možné odvolání, ale je možné si podat žádost o milost, která však nemá odkladného účinku, neboť rozsudek smrti podle toho dekretu musí být vykonán do dvou hodin po jeho vynesení. Takovouhle veteš si v našem právním řádu uchováváme už pátý rok našeho členství v Evropské unii, kdy ještě před tím jsme přijali v Evropě všeobecně uplatňované zrušení trestu smrti. Ostatně podobných směšností bychom v dosud platných dekretech našli mnohem více - to všechno jen ze strachu před - i polistopadových vlád a stran, abychom se nezbavili aspoň takto pochybné právní zbraně, když někdo požaduje majetek, který mu byl podle Benešových dekretů odebrán. To se přihodilo kromě českých kolaborantů všem Němcům a Maďarům, pokud nebyli převážně komunistickými komisemi prohlášeni za antifašisty. Jinak za osoby národnosti německé a maďarské - cituji podle §2 dekretu z 21. června 1945 - „jest považovati ty, které při kterémkoliv sčítání lidu od roku 1929 se přihlásily k německé nebo maďarské národnosti nebo se staly členy národních skupin či útvarů nebo politických stran sdružujících osoby německé nebo maďarské národnosti.“ (Konec citátu) Tedy, jak vidno, ukázkový příklad aplikace kolektivní viny.

Buďme rádi, že nad takovouto právní relikvií před časem Evropský parlament mávl rukou a že byla dokonce mezinárodně uznána i taková právní legrace, že Benešovy dekrety jest považovati za vyhaslé, jak to vymyslel velký prognostik Miloš Zeman. Kolega Luboš Palata o tom do Lidových novin vtipně napsal, že Benešovy dekrety jsou stejně jako mnichovská dohoda něčím podobným jako když si na pohřbu pozůstalí řeknou „stalo se“, aby mohli začít mluvit normálně, ať už o minulosti nebo o budoucnosti.

Pokud jde o ohrožení těchto posvátných krav našeho právního řádu, pak lidé tak erudovaní jako je třeba profesor práva na univerzitě v britském Cardiffu Jiří Přibáň se jednoznačně vyjadřují v tom smyslu, že Lisabonská smlouva a Benešovy dekrety bohudík nemohou mít žádnou spojitost. Naštěstí i pan prezident před vyslovením své hrozby řekl, že to je především otázka pro právníky. Pokud je známo, není právníkem ani on ani Vladimír Železný, proslulý leda tím, jak geniálně se zmocnil televize Nova, jak uniká odpovědnosti za ztrátu deseti miliard, které nás to stálo, i jak geniálně se stal nejdřív senátorem a pak dokonce europoslancem. Ostatně neméně geniálně se stal Václav Klaus už dvakrát prezidentem republiky. Být na jejich místě, o Benešových dekretech bych nemluvil, jako se v domě oběšencově nemá mluvit o provaze.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6.

  • Demonstrace proti Benešovým dekretům autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/186/18595.jpg
  • Demonstrace proti Benešovým dekretům autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/186/18594.jpg
  • Názory na platnost Benešových dekretů autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/31/3085.jpg
  • Edvard Beneš zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/98/9705.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...