Bémovy bájné cyklostezky

Zajíždím čínské kolo a byl jsem zvědav, jak se mu pojede po bájné cyklostezce Rokytka, kterou média označila za nejdražší v Evropě. Trochu jsem ji musel hledat, protože systém pražských cyklostezek je mírně řečeno chaotický a spíše než požitek z jízdy zvyšuje hladinu adrenalinu. Zabloudil jsem v místech, kde ještě před rokem vedla cyklostezka č. 1, ale letos (bez vyznačení objízdné trasy) zmizela za ohradami staveb, takže k navázání přetržených konců málem bylo nutno zapojit Poirotovy šedé buňky mozkové.

Víc než vlastní topografická orientace mi k nalezení Bémova stočtyřicetimilionového pomníku pomohla cyklistka, která v Hrdlořezech z ničeho nic zapadla do jakési mezery v křoví. Protože vypadala znale, následoval jsem ji a tak jsem se octl na prvních metrech cyklistického přepychu Prahy. Velocipéd „Made in China“ klouzal po ideálně rovném povrchu jak americká limuzína a já byl v sedmém cyklistickém nebi. Velkoměsto jakoby zmizelo, hlomoz ztichl, jen občas se ozval zdola při přejíždění dopravních tepen. Blaženost se zračila i ve tvářích protijedoucích cyklistů a in-line bruslařek, vykrajujících na asfaltu ladné křivky. Velmi zdatně v obou směrech bruslily též maminy s kočárky. Kolem nás plynuly travnaté plochy, moderní bytovky a voda Rokytky. Spočítal jsem si, že za minutu projedu dráhu za 16 milionů korun, a přesvědčoval se, že ta minuta za ty prachy stojí. Tříkilometrová pohádka náhle skončila posledním z velkoryse pojatých přemostění, po němž následoval šok – úrovňový přejezd Sokolovské třídy. Vypulírovaná asfaltka se změnila v klikatou pouť po chodnících a cestách s různými povrchy. Naštěstí dobře značených, takže k vyústění na vltavskou pravobřežní komunikaci, kde začíná má oblíbená cyklotrasa do Tróje, jsem posléze dorazil.

Na zpáteční cestě už se mi cyklostezka Rokytka nezdála za ty peníze tak luxusní. Uvědomil jsem si, že vlastně vede po náspu zaniklé železniční vlečky, takže náklady na samotnou cestu musely být minimální. Abych nepropadl skepsi, musel jsem si opakovat magistrátní mantru, že 90 % nákladů spolkly mosty, z toho tři přes nejfrekventovanější komunikace, další tři v náspu vlečky a dva obnovené železniční. Kilometr vlastní stezky tak podle magistrátu vyšel na zhruba tři miliony korun, což je prý srovnatelné s obyčejnými cestami. Uvážíme-li, že zhruba 2/3 nákladů šly z fondů Evropské unie, je 47 milionů z pokladny města částka sice enormní, ale nikoliv nepřijatelná. A hlavně: využitím opuštěné železniční vlečky vznikl bezpečný koridor zajímavým územím a podařilo se tak překonat Vysočany – jednu z nejfrekventovanějších, cyklisticky takřka nesjízdnou, městskou oblast.

Protože jsem měl ještě hodinku času, projel jsem bídně značenou „jedničkou“ až na Vítkov a od památníku se spustil do Žižkova. Pod Vítkovem jsem objevil poslední novinku (i sbohem) primátora Pavla Béma – cyklostezku odnikud nikam, totiž od Hlavního nádraží k parkovišti pod Krejcárkem, ovšem na obou koncích slepou. Přesto jde o další unikát, jelikož vede po tělese 140 let staré Vítkovské trati, která byla součástí Turnovsko-kralupské-pražské dráhy. Vine se od nádraží přes viadukt nad Husitskou třídou, podél zadní strany pavlačových domů až do esovitého tunelu pod Vítkovem. I krátká jízda mezi strmým jižním úbočím Vítkova a frontou starých činžáků představuje romantický zážitek. Ale také nepříjemné překvapení: neprůjezdný tunel!

Tzv. cyklostezka A 255 tunelem Starého spojení byla sice otevřena v květnu tři dny před parlamentními volbami (!), jenže 10. června se na obou stranách tunelu objevily betonové zátarasy, čímž byla stezka uzavřena a stavba zastavena. Prý kvůli sporu o to, kdo bude financovat osvětlení v tunelu. Je to škoda, protože jízda třísetmetrovým tunelem (zátarasy se dají překonat) je i potmě skvělá a cesta z Krejcárku do centra by jistě byla bezpečnější a rychlejší než přecpanou Koněvovou třídou. Kterýsi frustrovaný cyklista či bruslař na informační tabuli u zataraseného tunelu přičinil pod Bémovo jméno drobnou poznámku: „Pavlíku, radši jsi měl zůstat u psychiatrie“.

Primátorova snaha obdařit Prahu stovkami kilometrů špičkových cyklostezek je zajisté chvályhodná, v ekonomické krizi však nereálná. Vystřídá se možná několik dalších primátorů, než bude celá síť cyklotras hotová. Bém svůj slib, že na konci roku 2010 bude splněn jeho „závazek z roku 2006 – 450 km cyklotras“, už sotva dodrží. Ale i torza budoucích cyklistických lahůdek jsou pozoruhodná. Bémův podpis na tabulích kolem tras připomíná jeho sny i nedotažené dílo.

  • Cyklostezka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1582/158198.jpg
  • Vítkovský tunel autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1805/180447.jpg
  • Informační tabule autor: Ferdinand Peroutka, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1865/186417.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...