Barvy polského mezivolebního léta

Čekalo se, že hned po prezidentských volbách nastoupí v Polsku kampaň před volbami parlamentními, které proběhnou v říjnu. Nečekalo se ale, že díky vítězství opozičního Andrzeje Dudy v prezidentském „předkole“ nabere souboj takovou dynamiku. Jak si stojí hlavní politické strany a kdo má dnes šanci vést Polsko?

Padlý plán Platformy

Občanská platforma si na jaře v předvolebních průzkumech nevedla špatně. Zdálo se, že odposlechová aféra z loňského léta, ve které se zesměšnila řada vrcholných politiků hlavní vládní strany, je zapomenutá a že nová vláda smířlivé Ewy Kopaczové si získává důvěru. Navíc se blížily prezidentské volby, ve kterých měl – možná i v prvním kole – zvítězit Platformou podporovaný Bronisław Komorowski. Nic nenasvědčovalo tomu, že by ho Poláci nezvolili. Prezidentská funkce se těšila všeobecnému kreditu, netáhl za sebou vážnější aféry a jeho hlavním konkurentem měl být nevýrazný Andrzej Duda.

Nový polský prezident Andrzej Duda
Zdroj: ČTK/AP/Czarek Sokolowski

Po vyhraných prezidentských volbách se čekalo, že opoziční Právo a spravedlnost zabředne do vzájemného obviňování. Lídrem pro parlamentní volby se měl stát pro značnou část Poláků neakceptovatelný Jarosław Kaczyński, jenž jediný mohl zdisciplinovat alespoň stranu samotnou. Platforma doufala, že si pod heslem stability dojde k pohodlnému třetímu vítězství ve všeobecných volbách v řadě. Vše bylo ale trochu jinak.

Komorowski prohrál v prvním kole, zazmatkoval a začal najednou slibovat věci, se kterými dříve nehnul. Po prohraném finále prezidentských voleb začala zmatkovat Kopaczová. Vyhodila aktéry (a domnělé aktéry) odposlechové aféry, Platforma ztratila v průzkumech veřejného mínění a hledá nové tváře pro kampaň.

Právu a spravedlnost se naopak daří. Sázka na neznámého a rychle se učícího druhořadého politika v prezidentské volbě skvěle vyšla. Strana pochopila, že bez Kaczyńského v čele to jde snadněji a jako kandidátku na premiéra nasadili Beatu Szydło. Ta vedla úspěšnou kampaň Dudy a je vnímána jako loajální stranický kádr bez jasné sektorové specializace. Nezdá se ale, že by opozice neměla plán. Nedávný programový kongres přinesl podrobnou rozpravu nad záměry strany a zdá se, že odborné zázemí partaje je velmi silné.

Křikloun Kukiz

Volání po politické změně vyneslo do prezidentské funkce Andrzeje Dudu. Vytvořilo ale i novou superstar polské politiky. Je jí zpěvák Paweł Kukiz – vzdálená polská kopie Daniela Landy. Zazářil v prezidentské volbě, kdy se na poslední chvíli vyšvihl na necelých 21 procent podpory v prvním kole. Povzbuzen tímto úspěchem se rozhodl kandidovat v parlamentních volbách. Zpočátku se mu dařilo a v některých průzkumech veřejného mínění dokonce předstihl Platformu. V posledních týdnech ale jeho hvězda upadá. Na jeho silné vystupování a tah na branku si lidé zvykli a začali si všímat toho, že jeho sdružení nemá prakticky žádný jiný program kromě snahy zavést jednomandátové volební okrsky. Dle Kukiza to má být všelék pro společnost, jak ostatně v Česku věří i miliardář Janeček, který svého času prosazoval změnu volebního systému. O dalších plánech Kukiza se dozvídáme jen v útržcích různých rozhovorů.

Přitom se jeho tým rozpadá a nedaří se mu vytvořit silné regionální struktury. Kukiz se jistě inspiroval jinými křiklouny polské politiky – barikádníkem Andrzejem Lepperem, výstředním podnikatelem Januszem Palikotem či salónním libertariánem Januszem Korwin Mikkem. Ti všichni se ale mohli opřít o slušně rozbudované zázemí a pracovali s více než jen jedním heslem.

Pawel Kukiz
Zdroj: ČT24/ČTK/PAP/MACIEJ KULCZYNSKI

Na pětiprocentním prahu

Nad budoucností dalších stran visí otazník. Ryszard Petru, liberální ekonom, představil projekt Moderní PL, která nyní balancuje v průzkumech na pěti procentech nutných pro vstup do Sejmu. Petru tvrdí, že Platforma opustila postuláty liberální ekonomie, ke kterým se kdysi hlásila, a chce ji v tomto směru nahradit. Jenže pro ty, kteří chtějí pokračování politiky Platformy v modernějším kabátě s kvalitnější látkou je příliš velkým rizikem. Naopak pro voliče požadující změnu je tento „kravaťák“ přicházející do politiky ze světa prosklených varšavských mrakodrapů příliš spjatý s mezinárodními finančními korporacemi a spíše na revolucionáře vypadá na prodlouženou ruku establishmentu. Jak přesvědčí Poláky, že doteď se staral o mezinárodní kapitál a nyní mu jde jen a jen o Polsko?

V Sejmu tradičně zasedající lidovci se pohybují pod pěti procenty a i tato nejstarší politická strana je rozhádaná. Lze ale předpokládat, že se na poslední chvíli vzedmou a do parlamentu proniknou. Už tolikrát jim byl prorokován politický úpad, že dnes snad nikdo nevěří, že by přes špatné výsledky v průzkumech nedokázali zmobilizovat svůj vesnický elektorát.

A polská levice? Ta se utápí kolem dvou procent a vede nekonečné debaty o integraci stran a straniček s mizivou podporou. Možná se Polsko stane první středoevropskou zemí, která v parlamentu nebude mít ani jednoho zástupce strany hlásící se k levicové ideologii.

Polský Sejm
Zdroj: ČT24

Čekání na další drama

Polsko čekají měsíce ostré kampaně. Hlavním trumfem mohou být další nahrávky čelních politiků Platformy, které pravděpodobně někdo schovává a čeká na vhodný moment, aby je zveřejnil. Jak ukázaly prezidentské volby, ale i další volební klání v Evropě v posledních měsících, nálady voličů se mění velmi rychle a je možné, že nás čeká ještě řada velkých překvapení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...