Balkánská zima jako v Turecku

V Turecku? No to si užijete teplíčka, žádná zima, co? V Bulharsku, u moře? Ty se máš, tam moc nemrzne, viď! Záhřeb – jé, jako na celoroční letní dovolené… Omyl! Evropské země, které známe většinou právě jen z letních dovolených, i když jsou u moře a na jih od nás, nejsou rájem věčného jara a léta.

Bulharsko má klasické kontinentální podnebí a velká pohoří (včetně 2925metrové hory Musala v pohoří Rila, nejvyšší hory Balkánského poloostrova). Na pobřeží Černého moře se sice udrží velké závěje méně než ve vnitrozemí, ale často silný ledový vítr velmi znepříjemňuje chladné období roku. Když se k němu přidá plískanice, mráz a sníh, tak by muže ven nevyhnala (pánové, nečilte se, to jen cituju strýčka a chápu to tak, že je to počasí, co přežije jen žena…). Nejsou výjimkou zimní dny, kdy moře v bouřkách útočí na pevninu, i v hlubších zálivech ruší mola a blokuje i velké přístavy. Běžné je zimní uzavírání letišť. Skoro každý rok nastane i v těchto končinách kalamitní situace, kdy už se jen čeká – v ulicích je bílé ticho rušené jen větrem, ze zaparkovaných aut jsou závěje a lidé se tiše a ohleduplně pomalu míjejí na pěšinkách vyšlapaných ve sněhu. Zimní pohádka! V roce 1993 ve Varně napadl takový sníh, že v centru města byly ne cestičky, ale téměř tunely – když naproti vám někdo šel, vyhnout se v pravém slova smyslu nedalo. Mám takové chvíle ráda – to je i městský sníh krásný, pár hodin předtím, než se z něj stane slaná a blátivá břečka (jako doma, co?). Bylo už 8. března!

Vzpomněla jsem si na to letos v Ankaře, kdy začalo po výjimečně mírné zimě trochu sněžit 7. března, osmého odpoledne to přerostlo v metelici a na MDŽ večer šly sněhovou vánicí z práce, oslav a škol davy lidí, pěšky po náledí a sněhu, kilometry a často hodiny, aby došly na noc domů. Proč nejeli autobusem, dolmušem, taxíkem, autem? Protože i přesto, že je sníh běžnou součástí ankarských zim, bílá nadílka místní pokaždé zaskočí. Pro většinu řidičů je zimní obutí aut ve městě s 889 metry nadmořské výšky zbytečné. Letní gumy uvidíte na taxících i na autobusech. Je to problém i v deštivých dnech, kdy je ráno mrazivo a ve městě postaveném na několika kopcích se za této situace často velmi těžko rozjíždí, pokud vůbec. Takže v ten z okna nádherně vypadající úterní večer zkolabovala ve městě veškerá doprava, zablokovaly se křižovatky, lidé opouštěli auta. Co jelo, raději nezastavovalo – a jelo se popředu, pozadu, bokem… Poprvé jsem viděla někoho tlačit městský autobus nebo dolmuš (mikrobus hromadné dopravy, který staví na znamení a nastoupit a vystoupit můžete kdekoliv na jeho trase podle vlastní potřeby). Za této situace zcela přirozeně ankarská radnice vyhlásila dvoudenní sněhové prázdniny – školní mikrobusy by nemohly do zasypaných, nevyčištěných a namrzlých svažitých uliček zajet. První z těch dvou dnů jsem znovu viděla něco poprvé – zásobovací vozy a dodávky jezdily po čtyřmilionové metropoli se sněhovými řetězy, na nic jiného spoléhat nešlo.

Chorvatsko, Bulharsko i Turecko mají svá lyžařská střediska. Záhřeb a Sofie jsou dokonce přímo na úpatí pohoří – Záhřeb u Medvednice s nejvyšším vrchem Sljeme 1016 m, Sofie u Vitoši, kde je nevyšší Černi vrch – 2290 m. Nasednete do auta, na městskou či příměstskou dopravu, zalyžujete si a odpoledne jste zpátky v hlavním městě. Jedno z velkých bulharských lyžařských center, Bansko v pohoří Pirin, hostilo na konci února slalom Světového poháru v alpském lyžování (to abych zmínila aspoň ten poslední), kterého se nepříliš slavně účastnili i tři Češi.

V Turecku se sice nelyžuje právě levně, ale přece. Ve vyhlášenějších lyžařských oblastech mívá místní nadšenec vybavení zhruba v ceně vybavení celé lyžující české rodiny – od toho se odvíjí ostatní ceny. I na horách je třeba při cestě autem dávat pozor na ty, co zimní obutí vozidel ignorují, protože u nich na movitosti nezáleží – je jich podstatně víc než u nás. Na ně je zaměřena i pozornost Turků prodávajících podél cest kromě občerstvení a zavařené zeleniny také sněhové řetězy. Někteří vám zase velmi ochotně za mírný obolus nasadí ty vaše – připadáte si jako velký pán a zbytečně se neušpiníte.

Místní zimní podmínky, nedostatečné zimní ošetření vozovek a osobní odpovědnost či lépe nezodpovědnost řidičů vedly před několika lety v Turecku k situaci, kdy v pohoří Taurus (turecky Toros) uvízla mezi kopci auta, jednoduše nedokázala vyjet nahoru ani jedním směrem. Tehdy nařídila vláda všem, kteří bydlí v místech postižených zimní kalamitou, přijmout a pomoci podle vlastních možností každému, kdo zazvoní u jejich dveří. Nedokážu si představit, že by si u nás vláda něco takového dovolila – a že by jí to vůbec napadlo. Na druhou stranu jsem přesvědčena, že pro Turky to bylo nařízení skoro zbytečné – tady vám na požádání pomůže každý, pokud se sám nenabídne ještě dřív, než poprosíte. Když v Evropě tuto zimu řádily sněhové metelice a já četla zprávy o rodinách s dětmi, které trávily noci v zablokovaných autech bez pomoci zvenčí, tak mi bylo trochu smutno. Se všemi kamarády neturky jsme se tu shodli na tom, že kdyby se tohle přihodilo tady, tak neuvěřitelná obchodní aktivita Turků stejně jako jejich nábožensky podmíněné pochopení pro potřebné by je jistě přimělo najít způsob, jak se k zablokovaným dostat aspoň s dekami, chlebem a termoskami čaje. Měla bych k tomu ještě přidat jejich pozornost a lásku k dětem, pokud by věděli, že je dítě v nebezpečí a nepohodlí, spontánně by se to snažili vyřešit.

Jen pro úplnost – nejvyšší horou Turecka je biblický Ararat na severovýchodě země (prý je na něj nejlepší výhled z arménského Jerevanu) a je ve svých 5137 metrech trvale pokryt sněhem a ledem.

Chorvatsko má také svou zimní noční můru – vítr zvaný bóra, nepředvídatelný, nárazový, studený a suchý, převážně zimní. Jadranská magistrála by mohla vyprávět – jsou dny, kdy je kvůli větru v některých úsecích uzavřená.

Samozřejmě jsou v Turecku a Chorvatsku i místa, kde je sníh výjimkou – třeba středomořské pobřeží, jížní část egejského, Dalmácie. Ale je dobré být za vědoucího a nemyslet si, že je cesta do těchto zemí mimo hlavní sezonu automaticky cestou do počasí plavek a krátkých rukávů.

A proč se třeba nepodívat do Bulharska, Chorvatska nebo Turecka právě za zimou, lyžováním a dobrodružstvím v době, kdy to tu mnoho našich turistů nevidělo?

  • Zima v Ankaře autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2387/238697.jpg
  • Slalom v Bansku autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2387/238687.jpg
  • Led u moře autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2387/238688.jpg
  • Zima v Turecku autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2387/238689.jpg
  • Zima v Ankaře autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2387/238698.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...