Americké léto 1969

Když před čtyřiceti lety 9. srpna našla losangeleská policie tělo těhotné herečky Sharon Tate, tehdejší manželky režiséra Romana Polanského, a dalších čtyř přátel, skončila tím v Americe jedna etapa. Nebo alespoň v její západní části. Východní pobřeží čekalo ještě vyvrcholení v podobě Woodstocku. Festivalu, který se stal symbolem 60. let. Desetiletí hnutí hippies, které šířilo lásku a protiválečnou náladu, brojilo proti konvencím, přineslo sexuální revoluci, a marihuana, hašiš a LSD byly toho všeho přirozenou součástí, bylo náhle pryč. Letošní americká letní výročí mají hořkou příchuť.

Za zmiňovanou vraždou nic netušících lidí stál tehdy Charles Manson. Muž, jehož jméno dodnes nosí někteří lidé na oblečení jako symbol vzpoury proti společnosti, a jehož jméno přijal i kontroverzní zpěvák Marilyn Manson. Muž, který se poprvé střetl s policií ve dvanácti letech, a zároveň hudebník, jehož písně nahráli Beach Boys i Guns´n Roses. Rozporuplná osoba, která dodnes fascinuje a udivuje. Ve skutečnosti tento člověk, který nosí na čele mezi obočím tetování hákového kříže, nalákal mladé lidi do své sekty a podle jejich slov i podle soudu je přinutil k vraždění.

Čtyřicet let poté si případ Amerika znovu připomíná. Pamětníci i po letech vyprávějí, že řádění Mansonovy sekty, známé jako Rodina, navždy změnilo tvář Los Angeles: „V té době jsme nezamykali naše domy. Žili jsme v nějakém opojení, že se všichni mají rádi a nikomu se nemůže nic stát.“ Opak byl ale pravdou. Skupina vedená Mansonem zabila dohromady sedm dospělých lidí. Dodnes se ale vedou dohady o tom, že obětí mohlo být mnohem více, až pětatřicet. I když policie prohledávala několikrát ranč, v kterém sekta žila, žádná další těla nenašla.

Sekta Charlese Mansona byla jednou z mnoha, které se na různých místech v Americe v 60. i později v 70. letech tvořily. V době, kdy žít nezávazným způsobem života bylo tou nejpopulárnější cestou, lákala individua jako Manson pod svá křídla hlavně mladé lidi. Jeho „Rodina“ žila nejprve v San Francisku a později na ranči v blízkosti Los Angeles. Pod Mansonovým vedením tam nejprve celá skupina žila v duchu 60. let, zkoušela drogy a zabíjela čas hudbou. Až po letech vyšlo najevo, že Manson mimo jiné na ranči zneužíval ženy a nutil je k sexu s ostatními muži. „Ano, to je pravda, tak to bylo, ale k čemu jinému je žena určena? Tak to bylo ve společnosti odnepaměti. Už od dob, kdy žili lidé v jeskyních, žena patří muži,“ řekl Manson v 90. letech v rozhovoru pro americkou televizní stanici ABC. Kromě toho se začal Manson podle výpovědí žen ze sekty stylizovat do osoby Ježíše Krista a ptát se jednotlivých členů sekty, zda by byli ochotni pro něj zemřít. A oni zjevně byli ochotni udělat vše. Nejen že kradli svým rodinám peníze a hodnotný majetek, aby měla sekta z čeho žít, ale došli až k vraždění.

Dnes čtyřiasedmdesátiletý Manson si stále stojí za tím, že nikoho k ničemu nenabádal. Přitom přiznal, že do domu herečky Sharon Tate a Romana Polanského své přátele poslal s tím, aby zavraždili každého, koho v domě najdou, a udělali to tak, aby se na to nikdy nezapomnělo. Mimochodem, tento dům vybral jen proto, že v něm předtím bydlel hudební producent, který s Mansonem jakožto skladatelem odmítl spolupracovat.

Jeho přání se mu povedlo jen zčásti. Na krutou vraždu, zmanipulované lidi, sektu i další detaily už lidé po čtyřiceti letech téměř zapomněli. Jméno Charlese Mansona je ale stále podivně živé. Manson si svůj doživotní trest odpykává v Kalifornské státní věznici ve speciálním oddělení pro ty nejhorší případy. Mezi jeho „sousedy“ patří i Sirhan Sirhan, který zastřelil senátora Roberta F. Kennedyho. Během let ve vězení požádal Manson už několikrát o propuštění. Zatím neuspěl, ale znovu to může zkusit už v roce 2012.

V době, kdy lidé v okolí Los Angeles žili v hrůze a šoku a pomalu vstřebávali informace o jednom z nejhrůznějších činů v Americe, na východním pobřeží v malém městečku Bethel ve státě New York se mezitím chystal jeden z nejpřelomovějších okamžiků v hudební historii. Festival Woodstock, na který přijelo půl milionu mladých, se stal manifestem hnutí hippies. Z akce, od které konzervativní Američané čekali kvůli drogám spíš komplikace a násilí, se stala událostí roku i celého století. Dvěma naprosto odlišnými a převratnými událostmi tak skončila nadějná šedesátá léta.

  • Marilyn Manson zdroj: ČTK-EPA http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/31/3099.jpg
  • Roman Polanski zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/689/68832.jpg
  • Hudební festival ve Woodstocku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/363/36227.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...