Ráda a často poslouchám ve Spojených státech Český rozhlas, takže poslouchám i reportáže Marie Woodhamsové, zpravodajky z Rakouska. Když jsem narazila na rozhovor s ní na webu Mladé fronty DNES, hned jsem se začetla. Zaujal mě hlavně jeden její zážitek ze začátků života v cizině. Na jednu z otázek o tom, jak ji jako mladou ženu z Československa přijali, odpověděla historkou, kdy na jedné párty žena, která seděla u stolu vedle ní, konstatovala, že paní Marie musí být velmi šťastná, že je tady, tedy v Rakousku. Paní Woodhamsová odpověděla ano, jsem šťastně vdaná, tak jsem spokojená, ale ona na to, že spíš myslela, že tady v Rakousku všechno konečně má. Umím si živě představit, jak se paní Woodhamsová naštvala a bránila se slovy, že opravdu v Československu netrpěla hlady, měla práci, byt i chatu, že zkrátka nebyla chudá.
To se podle informací v rozhovoru mohlo stát někdy začátkem osmdesátých let. Teď se píše rok 2010 a já v USA občas narážím na stejnou lítost a neznalost. Nedávno jsem se dala do řeči s asi padesátiletou americkou dámou – perfektní vlasy, make-up, oblečení jako ze žurnálu. Jako každý druhý člověk, kterého v Americe potkám, se mě ptala, odkud jsem. Řekla jsem, že z České republiky, ona hned chápavě přikývla, že ano, že Československo zná, a hned mě politovala, že musím být hrozně ráda, že jsem ve Spojených státech a že už nemusím být v té komunistické zemi. Vím, že teď nahrávám všem kritikům Američanů, kteří rozhlašují po světě, že Američané jsou nejhloupějším národem na světě. Ale tam vůbec nemířím, protože to není pravda, jen hloupý předsudek.
Samozřejmě mě ale zarazilo stoprocentní přesvědčení oné dámy o tom, že USA jsou přece tím nejlepším místem na světě a že právě tam všichni chtějí žít. To si opravdu spousta Američanů myslí (ale i spousta Čechů, Rusů, Indů nebo Číňanů, kteří opravdu do USA šli za lepším životem a mnohokrát jej tam našli). Naštěstí náš rozhovor zaregistroval jiný pán (později jsem zjistila, že v ČR několikrát pracovně byl), který pochopil, o co jde, a na mou obranu spustil na Česko samou chválu, až jsem i já sama o něčem pochybovala. Stejně jako on, i mnozí další Američané rádi cestují a po zkušenostech z ciziny se s Evropanem nebo Asiatem pustí do diskuze o nedostatcích americké politiky, zdravotního systému nebo školství.
Obecně se setkávám se dvěma nejčastějšími reakcemi na to, když řeknu, odkud pocházím. Buď se hned Američan nadšeně usměje a vykřikne „Prague!“, nebo musím slovo „Czech republic“ zopakovat několikrát po sobě a když ani pak nepřichází žádná reakce, říkám, že je to země uprostřed Evropy, hned vedle Německa. První skupinku mám samozřejmě raději. Praha je pro ně synonymem Česka. V našem hlavním městě byl podle mé zkušenosti každý druhý Američan. A oblíbil si hlavně architekturu a památky – bodejť by ne, na takový kamenný most ze 14. století nebo gotickou katedrálu v USA nenarazí. Nadšení jsou američtí turisté samozřejmě i z piva anebo z klobás. A tady by už asi výčet pomalu končil. Když je víc času, rozpovídají se Američané o špatných zkušenostech s taxikáři a o – pro ně nepochopitelné – neochotě číšníků v restauracích. Ale pokud jsou kritičtí, stejně nakonec seběhnou k těm lepším zážitkům a budou vám znovu opakovat, jak se v Praze měli skvěle.
Podle své zkušenosti i podle toho, co se dozvídám od přátel a známých nebo z médií, musím říct, že nás mají Američané mnohem raději, než my je. Možná je to tím, že zpráv o naší politice a o všem negativním, co se u nás děje, se moc do amerických médií nedostane. A že by se dalo o čem psát. Ruku na srdce – vždyť je u nás v poslední době pěkný Kocourkov. Naopak v Česku jsou noviny i televizní kanály vším americkým přeplněné. My pak velmi často a rádi zjednodušujeme, šíříme mezi sebou předsudky o hlouposti a výbojnosti Američanů, ale už se nedíváme třeba na jejich pracovitost, pozitivní přístup k životu nebo na téměř nulový výskyt závisti.
A až se zase někdo z nás bude uklidňovat tím, že přece Američané vůbec nevědí, kde leží Česká republika, ať se nejdřív zeptá sám sebe, kde například leží stát Washington nebo rovnou zkusí vyjmenovat všechny státy těch velkých Spojených států.
