Poslanec Tomio Okamura (SPD) se dostal do střetu s dezinformačním serverem Aeronet. Ten byl přitom dosud považován spíše za spojence Okamurova hnutí, někteří jeho členové nepravdy a konspirační teorie Aeronetu sdíleli. „Okamurův mediální paradox,“ zhodnotil situaci například redaktor Deníku N Jan Moláček. Jaké mohou být důvody? A proč je právě tento spor pro novináře zajímavý? Téma pro pořad Newsroom, který v neděli ve 22:02 odvysílá ČT24.
Okamura versus Aeronet. Jejich vztah ochladl po vyloučení poslance Volného z SPD
„Činnost Aeronetu slouží nadnárodním globalistickým elitám budujícím sluníčkářský neomarxistický multikulturní Nový světový řád. Jedná se o typickou operaci pod falešnou vlajkou, kdy Aeronet předstírá, že je vlastenecký, a tím si získává důvěru vlastenců a pak útočí na vlastenecké hnutí SPD. Vlastenci by neměli jeho provokacím proto věřit,“ napsal v pondělí na svou facebookovou stránku Tomio Okamura, předseda hnutí SPD. Reagoval tak na to, že server Aeronet začal vydávat články, které jsou k němu kritické.
Texty dezinformačního webu se zabývají například napojením Okamury na různé podnikatele, ale také vnitřními procesy v hnutí. „Ta kritika byla relativně detailní v tom ohledu, že bylo vidět, že má určité informace o tom, co se uvnitř té strany děje, přičemž to bylo nějakým způsobem vyspinováno konspiračními teoriemi o tom, že SPD je unesená nějakými globalistickými elitami,“ shrnuje texty Aeronetu projektový koordinátor Prague Security Studies Institute Jonáš Syrovátka, který se dezinformacemi zabývá.
Okamura k článkům webu svým příspěvkem přitáhl další pozornost – a vyvolal řadu reakcí. Jan Moláček z Deníku N například označil situaci za mediální paradox.
„Přišlo mi na tom paradoxní to, že média mohou psát o SPD jakkoliv kvalitní články, analýzy, odhalení a Tomia Okamuru to nemusí příliš vzrušovat, protože jeho voliči nemají důvěru k mainstreamovým médiím. Ale pak stačí, když napíše tak naprosto nedůvěryhodný server, jako je Aeronet, v zásadě zprávu, která není nijak doložená, je založená na nějakých naprosto neověřitelných zdrojích, a Tomio Okamura s tím má vážný problém a musí na to reagovat na Facebooku,“ vysvětluje Moláček.
Právě podobná cílová skupina je podle Moláčka důvod, proč Okamura reagoval tak ostře. „Jsou to oba subjekty, které profitují z určité skupiny voličů. Aeronet na tom profituje ekonomicky, Tomio Okamura politicky,“ vysvětluje a dodává, že vliv Aeronetu není zanedbatelný. „Ten server se poměrně často sdílí v těchto kruzích, ze kterých se rekrutují voliči SPD. Tomio Okamura to musí brát vážně a také to vážně bere,“ říká novinář.
S určitým spojením souhlasí i Syrovátka. „Dalo by se říct, že ten vztah mezi Aeronetem a politiky SPD byl relativně pozitivní. Na Aeronetu se před volbami objevovala doporučení, že to je zrovna ta strana, která reprezentuje zájmy antisystémových voličů, a proto by ji měli volit,“ říká.
Naopak politici SPD v minulosti využívali Aeronet jako zdroj informací. Sdílel ho například poslanec Radek Koten, předseda sněmovního bezpečnostního výboru.
Koten
Proč teď došlo k rozkolu ale není jasné. Podle Syrovátky i Moláčka to může mít spojitost s odchodem poslance Lubomíra Volného z hnutí. Právě rozhovorem s Volným kritická série článků proti SPD na Aeronetu začala.
Volný
Syrovátka dodává, že spor může být zajímavý také kvůli náhledu na dezinformační scénu v České republice. „Pro nás výzkumníky je to zajímavá výzva z toho pohledu, že nejenom máme možnost zjistit mnohem lépe, jak ta scéna funguje, ale ještě znovu si připomeneme, že se nejedná o nějakou jednolitou hierarchizovanou strukturu, ale že ten ekosystém je mnohem složitější a mnohem diverzifikovanější,“ vysvětluje.
Jak blízko má Okamura k Aeronetu? A může jejich spor nějak ovlivnit dezinformační scénu? Více se dozvíte v nedělním Newsroomu ČT24.