Podle nejnovější studie serveru Science nemá pravda na sociálních sítích proti falešným zprávám šanci. Výzkum se zabýval všemi významnými zpravodajskými texty v angličtině, které se objevily během existence sociální sítě Twitter. Ukázalo se, že tam důsledně dominují falešné zprávy: oslovují více lidí, pronikají hlouběji do sociální sítě a šíří se mnohem rychleji než ověřené informace.
„Zdá se, že je úplně jasné (z naší studie), že falešné informace překonávají pravdivé informace,“ uvádí Soroush Vosoughi, datový odborník MIT, který od roku 2013 studoval fenomén fake news. „A není to jen kvůli botům (automatizované systémy, které neovládá člověk – pozn. red.). Má to mnohem více co dělat s lidskou přirozeností.“
Studie vyvolala rozruch i mezi samotnými sociology a dalšími spřízněnými profesemi. Ti nyní uvažují, jak vytvořit zpravodajský „ekosystém“, který by hodnotil a šířil skutečnost namísto smyšlených zpráv. Nová studie nicméně naznačuje, že to nebude snadné. Ačkoli se Vosoughi a jeho kolegové zaměřovali pouze na Twitter, výsledky jejich práce lze aplikovat i na Facebook, YouTube a všechny významné sociální sítě. Týká se každé platformy, která má potenciál zesilovat dosah poutavého nebo provokativního obsahu.
Falešné zprávy se podle autorů studie mnohem pravděpodobněji stanou virálními a osloví 1500 osob v průměru šestkrát rychleji než zprávy skutečné. A i když falešné příběhy překonávají ty skutečné ve všech tématech – včetně podnikání, terorismu a války, vědy, techniky a zábavy - falešné zprávy o politice skórují nejlépe.
„Je to opravdu zajímavá a impozantní studie o tom, jak se prokazatelně nepravdivá tvrzení šíří rychleji a zasáhnou více lidí než prokazatelně pravdivá. Výsledky se v rámci vzorku zdají být velmi průkazné a konzistentní,“ hodnotil studii profesor politické komunikace na Oxfordské univerzitě Rasmus Kleis Nielsen.
Na rozdíl od většiny studií, které se zabývaly šířením dezinformací na malém vzorku informací kolem konkrétní události, například kolem objevu Higgsova bosonu, v této studii se vědci zaměřili prakticky na celou historii kontroverzních zpráv, které se na Twitteru objevily od září 2006 až do prosince 2016.
Co je pravda a jak ji poznáme?
Deb Roy, odborník na média z MIT, se svými kolegy sestrojil „stroj pravdy“: algoritmus, který třídil tweety podle tří atributů: autora (a zda byl ověřeným uživatelem), stylu jazyka, jakým byl napsán, a jak se daný tweet propagoval prostřednictvím sítě. „Model, který vyvinul Soroush, dokázal předpovědět pravdivost s přesností, která je vysoko nad náhodou,“ uvedl Roy.
Pomocí algoritmu a fact-checkingových serverů – tedy serverů ověřujících pravdivost zpráv – pak vytřídili seznam desítek tisíc on-line mystifikací – některé odkazovaly na smyšlené příběhy zdrojované na jiných webových stránkách, další byly samy zdrojem falešné zprávy.
Autoři studie uvádí, že za to může především fakt, že jsou výrazně odlišné od skutečných zpráv a vyvolávají mnohem více emocí. Výzkumníci vytvořili databázi slov, kterými uživatelé na fake news reagovali, a poté je analyzovali pomocí nejmodernějšího nástroje pro analýzu sentimentu. Falešné tweety měly tendenci vyvolávat reakce spojené s překvapením a znechucením, zatímco skutečné tweety vyvolaly slova spojená se smutkem a důvěrou.
Proč se fake news šíří?
„Klíčovým aspektem je, že obsah, který vyvolává silné emoce, se šíří dále, rychleji a táhne více i na Twitteru. Toto konkrétní zjištění je v souladu s výzkumem v řadě různých dalších oblastí, včetně psychologie a komunikačních studií,“ uvedli autoři výzkumu.
„Falešné informace on-line jsou často opravdu originální a často negativní,“ řekl Brendan Nyhan, profesor z Univerzity v Dartmouthu. „Jsou to dva rysy informací, které obecně přitahují naši pozornost a které nás vedou k tomu, abychom se s ostatními chtěli o takové informace podělit – jsme pozorní vůči novým hrozbám a obzvláště pozorní vůči negativním hrozbám. Je snadné vytvářet obojí, když nejste omezeni realitou. Lidé tak mohou využívat interakci lidské psychologie a těchto sítí velmi mocnými způsoby,“ dodal.
Ačkoli mají sociální sítě zásadní vliv na to, jak se zprávy k lidem dostanou, sami autoři výzkumu uvedli, že na Twitteru je pouze 12 procent Američanů, přičemž je podstatně více využíván novináři a akademiky, pro populaci ale není hlavním zdrojem informací.
Otázkou také podle výzkumu zůstává, nakolik lze výsledky aplikovat i na další sociální sítě – například Facebook. „Zde jsme studovali pouze Twitter,“ uvedl jeden z výzkumníků. „Ale dovoluji si odhadnout, že tyto poznatky jsou použitelné na platformy sociálních médií obecně.“
David proti Goliášovi
Nejdepresivnějším výsledkem studie je podle jejích autorů to, jaká skupina uživatelů fake news šíří. Předpokládali, že najdou skupinu uživatelů, kteří používají Twitter v podstatě partyzánským způsobem, budou ve velkém sbírat fanoušky, aby měli základnu, kam šířit obsah větší než uživatelé, kteří fake news nesdílí.
Ve skutečnosti mají uživatelé, kteří sdílí ověřené informace, více fanoušků, posílají více tweetů, na sociální síti jsou déle a často mají i oficiálně ověřené účty. „Falešnost se rozšiřuje dál a rychleji než pravda navzdory těmto rozdílům, ne kvůli nim,“ píší autoři. Klam je totiž často lákavější a senzačnější než pravda.
Podle autorů studie není jasné, jaké intervence, pokud vůbec nějaké, mohou tuto tendenci zvrátit. „Existuje jen málo důkazů, že lidé mění svůj názor, i když vidí, že něco, čemu sami věří, bylo nějakým ověřovacím systémem vyhodnoceno jako dezinformace.“
Sociální média tak podle odborníků systematicky rozšiřují falešnost na úkor pravdy a nikdo – ani odborníci, ani politici, ani technologické společnosti – to zatím neumí změnit.
