Jeden z nejhorších roků pro novináře: Letos už jich zahynulo přes šedesát

Letos kvůli své práci zemřelo už 63 novinářů. Vyplývá to z údajů organizace Reportéři bez hranic. O život přicházejí ve válečných konfliktech, ale i v zemích, kde panuje klid. Naposledy někdo zabil novináře v Mexiku v den, kdy složil slavnostní přísahu nový prezident. Děsivé případy se ale nevyhýbají ani Evropě. Není to dávno, co Slovenskem otřásla vražda mladého novináře Jána Kuciaka. Tématu se bude věnovat nedělní vydání pořadu Newsroom ČT24.

Na začátku října vešel do budovy saúdskoarabského konzulátu v Istanbulu novinář Džamál Chášakdží. Chtěl si vyřídit dokumenty ke své svatbě. Od té doby už ho ale nikdo nikdy neviděl. Mluvčí tureckého prezidenta tvrdil, že opoziční novinář je stále uvnitř budovy. Zástupce Saúdské Arábie zase trval na tom, že Chášakdží odešel. O několik dní později začala turecká prokuratura vyšetřovat novinářovo zmizení. Záhy dospěla k závěru, že byl zavražděn na příkaz saúdskoarabské královské rodiny. Zemřel do dvou hodin od příchodu na konzulát. Tým saúdskoarabských agentů prý jeho tělo rozřezal speciální pilou.

Komu a čím mohl Chášakdží tolik vadit? Devětapadesátiletý žurnalista byl jedním z předních kritiků současného saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána. Jako politický komentátor se objevoval na obrazovkách stanic MBC, BBC či Al-Džazíra. Svými názory se netajil ani na sociálních sítích. Po jeho smrti ho korunní princ v telefonátu s americkými představiteli prezentoval jako nebezpečného radikála.

Kvůli obavám o svou bezpečnost žil Chášakdží od loňského června ve Spojených státech, kde spolupracoval s listem The Washington Post. Z rodné země odjel v době zatýkání disidentů. V minulosti působil jako zástupce šéfredaktora saúdskoarabského deníku Arab News i jako šéfredaktor kritického deníku Al-Watanu. Také zastával funkci poradce saúdskoarabského velvyslance v Londýně i v USA.

Chášakdžího zabití patří k posledním případům úmrtí novináře, který vzbudil silnou mezinárodní odezvu. Rozhodně ale není letos jediným. Ještě nedávno Slovenskem, Českem i celým světem rezonovala vražda slovenského investigativce Jána Kuciaka.

Jeho poslední článek vyšel o půlnoci z 27. na 28. února. To už byli ale on i jeho snoubenka Martina Kušnírová téměř týden mrtví. Oba dva někdo zastřelil přímo v jejich domě ve vesnici Veĺká Mača. Mladého reportéra pachatel umlčel dvěma výstřely přímo do srdce, jeho partnerku pak jednou ranou do hlavy. Na zločin se však přišlo až o několik dnů později. Podle tamních médií jde o první vraždu novináře v novodobých dějinách Slovenska.

Kuciak svůj poslední materiál připravoval víc než rok. Zabýval se působením kalábrijské odnože italské zločinecké organizace 'Ndranghety na Slovensku. Figuroval v něm i podnikatel Antonino Vadala, který měl podle Kuciaka vazby na vládnoucí stranu Smer. Vražda v zemi vyvolala největší demonstrace od sametové revoluce.

Do ulic vyšly desetitisíce lidí. Kromě řady slovenských měst se protestovalo v Praze i Brně. Celkem se na protestech proti premiérovi Robertu Ficovi a ministrovi vnitra Robertu Kaliňákovi i proti propojení politiků a mafie sešlo 120 tisíc lidí. Následně padla na Slovensku vláda. V současnosti jsou ve vazbě čtyři lidé, které policie viní z podílu na úkladné vraždě – přesný motiv je ale zatím stále nejasný.

To jsou příběhy pouhých dvou novinářů. Celkem už jich ale letos kvůli své práci zemřelo 63. Vyplývá to ze statistiky Reportérů bez hranic. Pokud navíc připočteme ještě další mediální spolupracovníky a občanské žurnalisty, je to již 80 obětí. Umírají v zemích zmítaných válkou, ale také třeba v Mexiku, Kolumbii nebo i v Evropě.

Nahrávám video
Newsroom ČT24
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
před 5 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události středy 15. dubna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy středy 15. dubna 2026.
před 6 hhodinami

Nerudová se kvůli změnám ve financování ČT a ČRo obrátila na Evropskou komisi

Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) se kvůli návrhu na změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) písemně obrátila na Evropskou komisi. Má podezření na porušení unijního práva, řekla europoslankyně v ČT. České republice můžou podle ní hrozit pokuty a zmrazení evropských peněz. Vládní návrh financovat veřejnoprávní média místo poplatků ze státního rozpočtu v úterý představili zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Zrušením poplatků kabinet plní program, namítl premiér Andrej Babiš (ANO). Plánované obstrukce nechápe.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 9 hhodinami

TV Barrandov ukončila reorganizaci a míří do konkurzu

Společnost Barrandov televizní studio (BTS), která provozuje Televizi Barrandov, zamíří v tomto týdnu do konkurzu. Nepodařilo se jí uskutečnit reorganizaci, kterou jí soud povolil v létě 2024. Důvodem je propad reklamního trhu i růst cen energií, řekl vlastník televize Jan Čermák. BTS měla před zahájením reorganizace dluhy v objemu zhruba jedné miliardy korun, které měly být řešeny právě reorganizací.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
před 15 hhodinami

O čem plánujeme informovat ve středu 15. dubna

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 17 hhodinami

ČT a ČRo mají od příštího roku místo poplatků dostávat peníze ze státního rozpočtu, řekl Klempíř

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.
14. 4. 2026Aktualizováno14. 4. 2026
Načítání...