Jeden z nejhorších roků pro novináře: Letos už jich zahynulo přes šedesát

Letos kvůli své práci zemřelo už 63 novinářů. Vyplývá to z údajů organizace Reportéři bez hranic. O život přicházejí ve válečných konfliktech, ale i v zemích, kde panuje klid. Naposledy někdo zabil novináře v Mexiku v den, kdy složil slavnostní přísahu nový prezident. Děsivé případy se ale nevyhýbají ani Evropě. Není to dávno, co Slovenskem otřásla vražda mladého novináře Jána Kuciaka. Tématu se bude věnovat nedělní vydání pořadu Newsroom ČT24.

Na začátku října vešel do budovy saúdskoarabského konzulátu v Istanbulu novinář Džamál Chášakdží. Chtěl si vyřídit dokumenty ke své svatbě. Od té doby už ho ale nikdo nikdy neviděl. Mluvčí tureckého prezidenta tvrdil, že opoziční novinář je stále uvnitř budovy. Zástupce Saúdské Arábie zase trval na tom, že Chášakdží odešel. O několik dní později začala turecká prokuratura vyšetřovat novinářovo zmizení. Záhy dospěla k závěru, že byl zavražděn na příkaz saúdskoarabské královské rodiny. Zemřel do dvou hodin od příchodu na konzulát. Tým saúdskoarabských agentů prý jeho tělo rozřezal speciální pilou.

Komu a čím mohl Chášakdží tolik vadit? Devětapadesátiletý žurnalista byl jedním z předních kritiků současného saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána. Jako politický komentátor se objevoval na obrazovkách stanic MBC, BBC či Al-Džazíra. Svými názory se netajil ani na sociálních sítích. Po jeho smrti ho korunní princ v telefonátu s americkými představiteli prezentoval jako nebezpečného radikála.

Kvůli obavám o svou bezpečnost žil Chášakdží od loňského června ve Spojených státech, kde spolupracoval s listem The Washington Post. Z rodné země odjel v době zatýkání disidentů. V minulosti působil jako zástupce šéfredaktora saúdskoarabského deníku Arab News i jako šéfredaktor kritického deníku Al-Watanu. Také zastával funkci poradce saúdskoarabského velvyslance v Londýně i v USA.

Chášakdžího zabití patří k posledním případům úmrtí novináře, který vzbudil silnou mezinárodní odezvu. Rozhodně ale není letos jediným. Ještě nedávno Slovenskem, Českem i celým světem rezonovala vražda slovenského investigativce Jána Kuciaka.

Jeho poslední článek vyšel o půlnoci z 27. na 28. února. To už byli ale on i jeho snoubenka Martina Kušnírová téměř týden mrtví. Oba dva někdo zastřelil přímo v jejich domě ve vesnici Veĺká Mača. Mladého reportéra pachatel umlčel dvěma výstřely přímo do srdce, jeho partnerku pak jednou ranou do hlavy. Na zločin se však přišlo až o několik dnů později. Podle tamních médií jde o první vraždu novináře v novodobých dějinách Slovenska.

Kuciak svůj poslední materiál připravoval víc než rok. Zabýval se působením kalábrijské odnože italské zločinecké organizace 'Ndranghety na Slovensku. Figuroval v něm i podnikatel Antonino Vadala, který měl podle Kuciaka vazby na vládnoucí stranu Smer. Vražda v zemi vyvolala největší demonstrace od sametové revoluce.

Do ulic vyšly desetitisíce lidí. Kromě řady slovenských měst se protestovalo v Praze i Brně. Celkem se na protestech proti premiérovi Robertu Ficovi a ministrovi vnitra Robertu Kaliňákovi i proti propojení politiků a mafie sešlo 120 tisíc lidí. Následně padla na Slovensku vláda. V současnosti jsou ve vazbě čtyři lidé, které policie viní z podílu na úkladné vraždě – přesný motiv je ale zatím stále nejasný.

To jsou příběhy pouhých dvou novinářů. Celkem už jich ale letos kvůli své práci zemřelo 63. Vyplývá to ze statistiky Reportérů bez hranic. Pokud navíc připočteme ještě další mediální spolupracovníky a občanské žurnalisty, je to již 80 obětí. Umírají v zemích zmítaných válkou, ale také třeba v Mexiku, Kolumbii nebo i v Evropě.

Nahrávám video
Newsroom ČT24
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

Nezávislost veřejnoprávních médií nikdo neohrožuje, říká Nacher. Chcete z nich vládní tlampač, míní Hřib

Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) a předseda Pirátů Zdeněk Hřib diskutovali v pořadu 90' ČT24 o chystaném vládním návrhu zákona o médiích veřejné služby. Ten mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Nacher krok opětovně hájil a argumentoval dalšími zeměmi v rámci EU, které přešly k podobným krokům. Podle Hřiba jde ale jen o snahu připravit veřejnoprávní média o jejich nezávislost. Pořad moderoval Jiří Václavek.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

OBRAZEM: Vítěz World Press Photo zachytil rodinné zoufalství při zásahu ICE

Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Ticho, pak lži. Československá média předstírala, že se v Černobylu nic nestalo

Televize, rozhlas i noviny byly v Československu roku 1986 plně ovládané vládou a tedy komunistickou stranou. Informace o tom, co se děje v Černobylu, tato média zpočátku neměla, ani později ale neinformovala pravdivě.
23. 4. 2026

Odbory ČT a ČRo s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily stávkovou pohotovost

Odbory České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost kvůli chystanému vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby a návrhu poslanců na omezení poplatků. Připojila se i regionální studia. Připravovaný zákon mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Odpoledne se setkal premiér Andrej Babiš (ANO) s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. Podporu veřejnoprávním médiím ve středu vyjádřili i studenti.
22. 4. 2026Aktualizováno22. 4. 2026
Načítání...