Zuřivý dokumentarista Vladislav Kvasnička zemřel

Praha - Po těžké nemoci zemřel 10. června v Praze ve věku 55 let filmový dokumentarista Vladislav Kvasnička, na jehož kontě byly od roku 1988 dvě desítky snímků a televizních pořadů. Oznámila to jeho rodina. Bývalý dokumentarista České televize, který zažil válku v Čečensku a Chorvatsku, dokumentoval odsun sovětských vojsk. Zároveň se zajímal o osud uprchlíků na našem území.

Koncem 90. let odvysílala například Česká televize jeho hodinový dokument nazvaný Ruskem od Lenina k Leninovi, jehož tématem byl postoj Rusů k hodnocení role vůdce komunistické revoluce. Kvasnička se věnoval oblasti bývalého Sovětského svazu řadu let, procestoval tehdy celé Rusko osobními vlaky a nasbíral mozaiku osobních výpovědí běžných ruských občanů, které spojuje téma vztahu ke komunistické minulosti vlastní země.

„Hluboká empatie s lidmi vystavenými osudovým zvratům a schopnost zaujímat nekompromisní postoj vůči viníkům jej přitahovaly k problematice mezních existenčních situací,“ popisuje Kvasničku ostravské studio ČT, s nímž také spolupracoval.

Témata nacházel nejen ve válečných konfliktech. Během velkých povodní na Moravě v roce 1997 byl blízko těm, kterým voda tvrdě zasáhla do života. O jejich boji s vodním živlem natočil dokument Učiň sobě koráb. K tomuto tématu i k lidem, s nimiž se tehdy potkal, se vrátil po několika letech (v r. 2002) a natočil další dokument Voda na duši. V průběhu jeho realizace se povodňová katastrofa ozvala znovu, tentokrát v českých krajích. Spolupráci s ostravským týmem uzavřel krátkým dokumentem Cizinče, nejsi vítán (2005) o tom, jak se chováme k uprchlíkům z východu.

"Natáčel konfliktní filmy, jednal velmi otevřeně, bez zábran šel vždy za svým cílem. Na čas se dokonce ocitl bez práce. Investigativita a velká témata mu slušela. Mohl točit kdykoliv a kdekoliv, v tom byl opravdu zuřivým dokumentaristou." /producent Fero Fenič, s jehož společností Febio Kvasnička také spolupracoval/

Jeho poslední prací byl retrospektivní pohled do dvacetileté historie české punkové scény nazvaný X PUNK aneb 20 let s čírem, který však už nestihl dokončit. Vznikal ve sdružení filmařů Undermusic Production a měl Kvasničkovou kamerou zmapovat cestu, jakou punk od roku 1990 u nás prošel.

Tímto snímkem chtěl Kvasnička nepřímo navázat na svůj dokument …Aby si lidi všimli, který o tehdejším československém punku natáčel v roce 1988. Hudbu k tomuto krátkometrážnímu dokumentu tehdy nahrála čerstvě založená skupina Wanastowi Vjecy.

"Vladislav Kvasnička odešel ve věku, kdy jiní nabírají dech, aby zúročili svou zralou zkušenost. O jeho významném podílu na české dokumentaristice a o nepřehlédnutelném vkladu do ostravské televizní tvorby ale nemůže být pochyb," upozorňuje Televizní studio Ostrava.

Česká televize připomene Vladislava Kvasničku ve svém programu v sobotu 16. června na ČT2 pořady Václav Král očima Vladislava Kvasničky (ve 21:45) a Sousedé na útěku (ve 22:00).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 16 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 18 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...