Zuřivý dokumentarista Vladislav Kvasnička zemřel

Praha - Po těžké nemoci zemřel 10. června v Praze ve věku 55 let filmový dokumentarista Vladislav Kvasnička, na jehož kontě byly od roku 1988 dvě desítky snímků a televizních pořadů. Oznámila to jeho rodina. Bývalý dokumentarista České televize, který zažil válku v Čečensku a Chorvatsku, dokumentoval odsun sovětských vojsk. Zároveň se zajímal o osud uprchlíků na našem území.

Koncem 90. let odvysílala například Česká televize jeho hodinový dokument nazvaný Ruskem od Lenina k Leninovi, jehož tématem byl postoj Rusů k hodnocení role vůdce komunistické revoluce. Kvasnička se věnoval oblasti bývalého Sovětského svazu řadu let, procestoval tehdy celé Rusko osobními vlaky a nasbíral mozaiku osobních výpovědí běžných ruských občanů, které spojuje téma vztahu ke komunistické minulosti vlastní země.

„Hluboká empatie s lidmi vystavenými osudovým zvratům a schopnost zaujímat nekompromisní postoj vůči viníkům jej přitahovaly k problematice mezních existenčních situací,“ popisuje Kvasničku ostravské studio ČT, s nímž také spolupracoval.

Témata nacházel nejen ve válečných konfliktech. Během velkých povodní na Moravě v roce 1997 byl blízko těm, kterým voda tvrdě zasáhla do života. O jejich boji s vodním živlem natočil dokument Učiň sobě koráb. K tomuto tématu i k lidem, s nimiž se tehdy potkal, se vrátil po několika letech (v r. 2002) a natočil další dokument Voda na duši. V průběhu jeho realizace se povodňová katastrofa ozvala znovu, tentokrát v českých krajích. Spolupráci s ostravským týmem uzavřel krátkým dokumentem Cizinče, nejsi vítán (2005) o tom, jak se chováme k uprchlíkům z východu.

"Natáčel konfliktní filmy, jednal velmi otevřeně, bez zábran šel vždy za svým cílem. Na čas se dokonce ocitl bez práce. Investigativita a velká témata mu slušela. Mohl točit kdykoliv a kdekoliv, v tom byl opravdu zuřivým dokumentaristou." /producent Fero Fenič, s jehož společností Febio Kvasnička také spolupracoval/

Jeho poslední prací byl retrospektivní pohled do dvacetileté historie české punkové scény nazvaný X PUNK aneb 20 let s čírem, který však už nestihl dokončit. Vznikal ve sdružení filmařů Undermusic Production a měl Kvasničkovou kamerou zmapovat cestu, jakou punk od roku 1990 u nás prošel.

Tímto snímkem chtěl Kvasnička nepřímo navázat na svůj dokument …Aby si lidi všimli, který o tehdejším československém punku natáčel v roce 1988. Hudbu k tomuto krátkometrážnímu dokumentu tehdy nahrála čerstvě založená skupina Wanastowi Vjecy.

"Vladislav Kvasnička odešel ve věku, kdy jiní nabírají dech, aby zúročili svou zralou zkušenost. O jeho významném podílu na české dokumentaristice a o nepřehlédnutelném vkladu do ostravské televizní tvorby ale nemůže být pochyb," upozorňuje Televizní studio Ostrava.

Česká televize připomene Vladislava Kvasničku ve svém programu v sobotu 16. června na ČT2 pořady Václav Král očima Vladislava Kvasničky (ve 21:45) a Sousedé na útěku (ve 22:00).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...