Zprávy z Cannes: Selfie zakázané, ženy nepřítomné a filmový výkop odspodu

Bláznivý Petříček se vznáší nad Cannes. Letními barvami hýřící momentka s francouzskými herci Jeanem-Paulem Belmondem a Annou Karinou se stala plakátem letošní filmové přehlídky. Úvodní konstelaci festivalu lze shrnout následovně: selfie zakázané, ženy stále nepřítomné, bezpečnost posílena. Filmovým výkopem festivalu se stal snímek Všichni vědí, nové dílo slavného íránského režiséra Asghara Farhadiho, nositele dvou Oscarů za filmy Rozchod Nadera a Simin a Klient.

Nespoutaný polibek z filmu Bláznivý Petříček z roku 1965 bude téměř dva týdny shlížet na všechny hosty z průčelí festivalového paláce. Mezi nimi bude i samotný Jean-Luc Godard, režisér zmíněného snímku a filmová legenda, která ve svých 87 letech přichází s dalším filmem Obrázková kniha (Le Livre d'Image) do letošní canneské soutěže.

Anna Karina na slavnostní zahájení dorazila, Belmonda pozdravil moderátor večera, francouzský herec a producent Édouard Baer skrze televizní obrazovky. Úvod festivalu se nesl také v inovovaném duchu: selfie zakázané, ženy stále nepřítomné a bezpečnost posílena.

Francie se stále nachází ve stavu vysokého nebezpečí terorismu, proto festival a místní úřady ponechaly stejné množství bezpečnostních opatření jako loni. Což zahrnovalo antidronový systém, modernizované zbraně pro policii nebo bezpečnostní rámy pro vstup do Paláce.

Letos nově platí také přísná pravidla pro auta, která vezou hvězdy k červenému koberci. Další opatření se týká selfies, které festival zakázal při výstupu do Festivalového paláce na červeném koberci pod hrozbou, že selfíčkář nebude puštěný do sálu.

Festival opět čelil kritice kvůli malému počtu filmů od žen režisérek. V současných debatách kolem kampaně MeToo a stejných platů pro mužské i ženské umělce i Cannes na toto téma plivlo do moře s nadějí, že ho trochu zpění. Jestli tomu pomůžou tři filmy od žen režisérek v soutěži nebo silnější ženský element v hlavní porotě, které letos předsedá australská herečka Cate Blanchettová, ukáže festival při svém zakončení.

Umělecký ředitel Thierry Fremaux na výtku, zda by Cannes nemělo navýšit počet ženami režírovaných filmů v programu, namítal měsíc před festivalem v rozhovoru pro filmový časopis Variety, že „v mnoha případech jde o první nebo druhé filmy žen režisérek, jsou to stále mladé filmařky, a kdybych některé zařadil do soutěže, mohlo by to být pro ně velmi tvrdé.“

Pád z oscarových výšin

Navzdory tomu, anebo právě pro své debaty si Cannes udržuje punc důležité kulturní i politické události. Podpořit ji mělo i zahájení novým filmem slavného íránského režiséra Asghara Farhadiho, nositele dvou Oscarů za filmy Rozchod Nadera a Simin a Klient.

Tentokrát Farhadi natočil svůj film ve Španělsku s Penélope Cruzovou a Javierem Bardemem v hlavních rolích. Zdá se, že začíná jít cestou Woodyho Allena, který natáčí filmy postupně v různých evropských zemích (předtím natočil ve Francii film Minulost).

Melodramatická moralita Všichni vědí ale rázně spadla z oscarových výšin. Osobně se domnívám, že Farhadiho režijní umění je přeceňované a zájem o jeho jméno se veze na módní vlně o íránský film. Jakmile Farhadi vykročí ze svého jazyka a ze své země, jeho manýrismus je patrnější.

Penélope Cruz hraje ženu, která přijede s dětmi z Argentiny do rodného Španělska na velkou svatbu. Během svatby dojde k únosu jednoho člena z rodiny a únosci požadují výkupné. Všichni vědí je příběh s natolik předvídatelným dějem, že divák čeká, zda tedy bude něčím překvapen. Obsahuje emoce, jaké se očekávají, začátek filmu je družný a přátelský, ale pro diváka zajímavý asi jako rodinné fotky příbuzných z dovolené.

Film chce vyprávět o tom, jak ve vypjatých situacích vyplouvají na povrch utajené rodinné historie. Jenže tahle velká slova o velkém příběhu obestřeném tajemstvím se v íránsko-španělském pojetí mění v nezajímavý hybrid. A nakonec se nikdo ani nedozví, jakou skutečnou roli vlastně sehrály nebo hrají všechny hlavní postavy.

Filmový výkop festivalu začal tedy skutečně odspodu. Teď během následujících dní půjde o to, kdo a jak ho bude překonávat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 8 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 13 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 17 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...