Když před 60 lety začínal mezinárodní filmový festival v Berlíně, bylo poválečné Německo místem uprchlíků a přistěhovalců. Berlinale známé svou politickou angažovaností dnes ani nemůže jinak než reagovat na aktuální dění ve světě, potažmo v Evropě. Proto byl velmi očekáván v hlavním programu italský film Fire at Sea (Oheň na moři), který je zatím nejlepším snímkem v soutěži.
Zprávy z Berlinale: Uprchlická vlna zasáhla Oheň na moři i Clooneyho
Dokument začíná tam, kde končí žurnalistická reportáž. Italský režisér Gianfranco Rosi zachycuje starý svět ostrova Lampedusa, kde žije přibližně 6000 lidí. Statistika se ale v tomto případě „brány do Evropy“ rozšiřuje také o údaje, že ostrovem prošlo přibližně 400 000 uprchlíků, z nichž 15 000 zemřelo. Režisér popisuje atmosféru ostrova jako skalnatého, nehostinného starého světa, kde uprchlíci vstupují do místních domácností skrze zprávy v místním rádiu. „Chudáci lidi,“ komentuje stará žena zprávy při přípravě oběda.
Rosi rok žil na ostrově, než dostal povolení natáčet i na lodi zahraňující uprchlíky. Ale při úvodních záběrech, kdy hlídka zachytila signál volající o pomoc, nepokračuje se záchrannou lodí, aby uspokojil diváky a přednesl jim celý příběh jednoho plavidla a jeho pasažérů. Místo toho postupně rozvíjí téma skrze několik postav, které mají s uprchlíky a životem na ostrově bližší či vzdálenější vztah.
Jeho ústřední postavou je zhruba dvanáctiletý chlapec, jakýsi průvodce příběhu. Rosi odkrývá děsivý svět uprchlíků skrze drobné emocionální detaily jako pytle s těly těch, co nepřežili, nebo registraci uprchlíků. Vrcholem filmu jsou dvě zpovědi – uprchlíka, který v mixu modlitby a show popisuje útrpnou cestu z válečné Nigérie přes suchou Saharu, kruté tábory v Libyi a cestu přes moře. Vedle něj lékař vypovídá o tom, že není možné si na hrůzy, které vidí, zvyknout, a že je naší přirozenou lidskou povinností těmto lidem pomoct. Tento druh soucitu je hlavním poselstvím filmu.
Rosi se svým předchozím dokumentem Sacro GRA zvítězil na filmovém festivalu v Benátkách v roce 2013. Jeho nový film patří na filmovém trhu k hodně prodávaným titulům, aniž by se vezl na uprchlické vlně.
„Zaostřeno na humanitu“
Tu v Berlíně zvýraznil i herec George Clooney, který hrál v zahajovacím filmu bratří Coenů Ave Caesar! Média přetřásala jeho setkání s kancléřkou Angelou Merkelovou, s níž hodinu hovořil o uprchlících a prohlásil, že „absolutně souhlasí“ s její migrační politikou. Německo loni přijalo zhruba milion uprchlíků, což je víc než jiné evropské země. Samotný Berlín pojmul téměř 80 000 uprchlíků, a to především ze Sýrie, Afghánistánu, Íránu a Eritrey.
Clooney v Berlíně navštívil uprchlické centrum a setkal se s nově příchozími migranty. Ale není to jen aktivita tohoto herce známého svou politickou angažovaností v krizové oblasti Darfuru a jižního Súdánu. Také slavný německý herec s hollywoodskou kariérou Til Schweiger veřejně podpořil kroky Clooneyho i kancléřky Merkelové.
„Atmosféra v Německu se zcela změnila a dnes tu panuje mnohem větší hněv, také proti mně a tomu, co dělám. Ale můžou si říkat, co chtějí. Dělám, co považuju za správné, a budu v tom pokračovat,“ řekl Schweiger, který loni založil nadaci na podporu uprchlíků v Německu. Samotné Berlinale letos kromě různých festivalových doprovodných aktivit rozmístilo boxy, kam každý může přispět například na kurzy němčiny pro uprchlíky.
V tomto kontextu pak působí úsměvně poznámky typu „zaostřeno na humanitu“ u amerického soutěžního snímku Půlnoční speciál (Midnight Special) režiséra Jeffa Nicholse. Pohádka z nereálného světa, která budí dojem hry na velké umění, vypráví o chlapci s nadpřirozenými schopnostmi, jehož se snaží ukořistit FBI i náboženští fanatici. Hlubší podtext sci-fi příběhu k současnému světu je pramalý.
K tomu směřuje spíš kanadský psychologický thriller Boris bez Beatrice (Boris sans Béatrice, režie Denis Côté) o bohatém muži, jehož žena, vysoká politička, onemocní těžkými depresemi a on se musí vypořádat i se svými démony.