Zobrazovat společnost na okraji není okrajové umění

Plzeň - Sedmdesát známějších a méně známých obrazů, kreseb, grafik, plakátů i soch vytvořených od poloviny 19. do počátku 20. století včetně děl proslulých umělců, jako jsou Josef Mánes, Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha, Max Švabinský, Luděk Marold nebo František Kupka, nabízí do 4. května Západočeská galerie v Plzni. Ve spolupráci s Národní galerií uspořádala výstavu s názvem Na okraji davu.

Výstava obsahuje široké panorama velkoměstské kultury i průmyslové krajiny a připomíná dobový kult lidské práce i tradici péče o potřebné. Ukazuje také, jak výtvarní umělci ztvárnili polemiku se stávajícími poměry a jak zachycovali osamění jednotlivce na pozadí anonymizované společnosti.

„Umělci jako profesní skupina ztráceli s osvícenskými reformami pozdního 18. století neotřesitelnou ekonomickou stabilitu a společenskou prestiž a po celé 19. století zápasili o emancipaci a uznání. Jejich tvorba ve shodě s celkovým vývojem národního prostředí reflektuje rozvoj průmyslové a velkoměstské civilizace i vnitřní protiklady a nerovnoměrný vývoj společnosti zřetelněji od poloviny 19. století,“ uvádí výstavu její kurátorka Ivana Jonáková.

5 minut
O výstavě Na okraji společnosti
Zdroj: ČT24

Expozice je rozdělena do tří částí. V první pod názvem Panorama společnosti i prostředí: Líc a rub hromadné výroby jsou soustředěna díla, která reflektují zprůmyslnění krajiny, rozvoj hromadné výroby i kolektivní těžké práce. Hlavní pozornost umělci věnovali „obyčejným“ lidem, jejich konkrétnímu vzhledu, pracovnímu prostředí a životní situaci.

Oddíl nazvaný Útisk a vzdor: Kritika poměrů ve společnosti soustřeďuje díla spjatá s procesy emancipace v moderní národní společnosti během poslední třetiny 19. století. Umělci zde vyjadřují sounáležitost s lidmi na okraji společnosti.

Ve třetí části, které dominuje autoportrét Karla Myslbeka nazvaný Černý pierot, jsou práce soustředěné okolo tématu Osamělost na okraji davu a pozice umělce, kdy osamění jednotlivce v moderním světě je zvláště zřejmé při znázornění mezních životních stavů v portrétech a autoportrétech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...