Ruský klenotník Peter Carl Fabergé zemřel 24. září 1920 ve Švýcarsku, kam ho vyhnala bolševická revoluce. Do nových pořádků nezapadala zlatá vejce osázená drahokamy, která obdivoval i sám car. Těchto klenotů se dochovalo jen několik desítek a jejich cena dosahuje astronomických výšek. Na rozdíl od klesající hodnoty značky Fabergé, jak ukázal letošní prodej, který ikonické jméno opět vrátil do ruských rukou.
Takzvaná Fabergého vejce se stala synonymem nádhery klenotů ruského carského dvora i předrevolučního Ruska obecně. Zlatý základ zdobily drahokamy či gravírování v duchu „neo“ stylů, zvláště rokoka, empíru a stylu Ludvíka XVI. Uvnitř skrývala vejce různé figurky, stavby či portréty, někdy i pohyblivé.
Nápady vycházely od Fabergého i od jeho spolupracovníků, s nimiž rodák z Petrohradu vyráběl zlatnické a umělecké předměty pro šlechtu, a to včetně carské rodiny. Jako první si u Fabergého vejce objednal Alexandr III., když chtěl na Velikonoce 1885 překvapit svou manželku Marii Fjodorovnu. Fabergé původně plánoval, že dovnitř schová diamantový prsten, ale podle konkrétních pokynů cara byl do hotové verze vložen rubín. Skryt byl ve skořápce spolu se zlatou slepičkou.
Od té doby dostávali členové carské rodiny podobné klenoty pravidelně až do roku 1916. Tradici obdarování totiž převzal i Alexandrův syn Mikuláš II., který k deseti Fabergého vejcím ve sbírce otce přidal dalších čtyřicet těchto klenotů. Zadával výrobu dvou – jedno pro manželku a jedno pro matku.
Vejce s kočárem i hodinami
K nejcennějším patří vejce, které zadal pro svou ženu Alexandru v roce 1897 jako upomínku na korunovaci (viz foto v úvodu článku). Fabergému trvalo více než rok, než vyrobil miniaturu, kterou hodlal ukrýt do nitra zlatého vejce – zmenšenou kopii kočáru použitého při korunovaci. Kola jsou z platiny, okna z horského křišťálu a dveře lze otvírat. Aby byla zmenšenina co nejvěrnější, chodil se Fabergé opakovaně dívat na skutečný předobraz. Ke zdobení vejce se pak inspiroval císařským korunovačním pláštěm.
Odhaduje se, že vajec bylo vyrobeno kolem sedmdesáti, z toho zhruba padesát pro Romanovce a zbytek pro další bohatou klientelu. Fabergého vejce se dostalo třeba i jako zásnubní dar do finančnické dynastie Rothschildů. K zvláštnosti tohoto klenotu patří, že je spojený s hodinami, v každou celou z něj vyskočí kohoutek osázený diamanty, mává křídly a kokrhá. V roce 2007 se vydražilo za téměř devět milionů liber (asi 358 milionů korun).
Poslední bylo ocelové
Poslední výtvor z Fabergého dílny zhotovený před bolševickou revolucí v Rusku v roce 1917 bylo vojenské vejce z oceli, protože drahokamy a drahé kovy nebyly k mání. Vejce z carských sbírek byla zčásti odvezena z Ruska, některá později prodaly sovětské úřady. Údaje o současném počtu dochovaných Fabergého vajec se liší, uvádí se většinou, že těch „carských“ je k dispozici čtyřicet tři.
K vidění jsou v muzeích, několik jich má ve sbírkách britská královská rodina, zakoupili je prarodiče současného krále Karla III. Devět Fabergého vajec koupil prostřednictvím aukce před několika lety od americké nakladatelské rodiny Forbes ruský oligarcha Viktor Vekselberg a převezl je zpět do Ruska. Zaplatil za ně přes sto milionů dolarů. Celkem vlastní Fabergého vajec patnáct.
Revoluce znamenala konec zlatých vajec, ne značky
Peter Carl Fabergé se sice proslavil zlatými vejci, klenotnickou značku ale založil v roce 1842 už jeho otec Gustav. Po něm dílnu převzal o třicet let později už se zkušenostmi z učení u respektovaných zlatníků v Německu, Francii i Británii. Pod značkou Fabergé se vyrábělo také luxusní zboží, jako například stříbrné jídelní servisy.
Revoluce v roce 1917 skoncovala nejen s carskou rodinou, ale i s klenotnictvím, které bylo zestátněno a později zastavilo výrobu. Fabergého rodina z Ruska uprchla a rozptýlila se po světě. Vnuci zakladatele společnosti posléze ve dvacátých letech minulého století v Paříži založili novou firmu. Od té doby měla značka Fabergé už mnoho majitelů.
Úpadek hodnoty
Až do letoška vlastnil klenotnickou značku více než dekádu britský těžař drahokamů Gemfields Group, aby podpořil své podnikání v oblasti drahých kamenů a využil ikonické jméno k propagaci svých šperků. V srpnu prodal značku americké investiční společnosti SMG Capital.
Generální ředitel Gemfields Sean Gilbertson popsal dohodu se SMG Capital jako „konec jedné éry“ s tím, že „hvězdná síla“ Fabergé „nám bude určitě chybět“. V prohlášení uvedl, že prodej je součástí snahy o zefektivnění podnikání těžařské firmy. Ta se značku luxusních klenotů rozhodla nabídnout poté, co ji politické nepokoje v Mosambiku donutily dočasně zastavit provoz v rubínovém dole. Zisk z prodeje hodlá použít na financování těžby drahokamů v Africe.
Nový majitel zaplatil padesát milionů dolarů (1,1 miliardy korun). Hodnota značky je tak výrazně nižší než při posledním prodeji. Když Gemfields kupoval Fabergé v roce 2013, přišlo ho to na 142 milionů dolarů.
V roce 1989 skupina Unilever obchodující se spotřebním zbožím dala za luxusní klenotnickou značku dokonce 1,55 miliardy dolarů, nicméně při dvou předchozích prodejích rovněž v osmdesátých letech dosáhla cena „jen“ na 180, respektive 700 milionů dolarů, uvádí The Guardian.
Opět v ruských rukách
Za SMG Capital stojí investor do technologií Sergej Mosunov, Rus usazený ve Velké Británii. Zajímají ho luxusní značky a podniky s tradicí a „globálním růstovým potenciálem“.
Značka Fabergé se tak opět vrátila do ruských rukou. Fakt, že se stal jejím „opatrovníkem“, označil Mosunov za „vekou čest“.
„Jedinečné dědictví Fabergé, které má vazby na Rusko, Anglii, Francii a USA, otevírá významné příležitosti pro další posílení její pozice na globálním trhu s luxusním zbožím,“ uvedl Mosunov. Ujistil, že se nadále hodlá soustředit na šperky, doplňky a hodinky, a své prohlášení uzavřel citací slov Carla Fabergého: „Drahokamy nemají smysl, pokud z nich nedokážete vytvořit příběh.“
Jednu z nejznámějších klenotnických značek převzal ve chvíli, kdy se ocitla pod tlakem v důsledku poklesu na trhu s luxusním zbožím. Loni dosáhla tržeb ve výši 13,4 milionu dolarů, oproti 15,7 milionu dolarů v roce předchozím.
