Praha - Soukromý i profesní život pěvkyně Emy Destinnové představuje výstava na pražské Novoměstské radnici. Návštěvníci uvidí stovku fotografií nebo slavné kostýmy operní divy. Expozice nazvaná Vita somnium breve (Život snů je krátký) podle životního kréda pěvkyně potrvá do prvního prosince.
„Výstava vznikala od roku 2000, kdy jsme s Františkem Laudátem, který je spoluautorem výstavy a velkým destinnologem, začali shánět materiály ze soukromých sbírek,“ vypráví autor výstavy Martin Dostoupil. Návštěvníci uvidí kostýmy Emmy Destinnové, unikátní fotografie a videopasáže z hudebního dokumentu Samota duše mé, který natočil Petr Skala.
Ema Destinnová, vlastním jménem Emilie Pavlína Kittlová, zpívala odmala, už ve 14 letech učitelé rozpoznali její velký talent. Pokusy o pěveckou kariéru v Praze ale skončily fiaskem, odmítli ji v Národním divadle, špatně dopadla i v Drážďanech.
Karamboly ji však neodradily; v červenci 1898 přijala umělecké jméno Ema Destinnová a s velkým úspěchem vystoupila v berlínské Dvorní opeře v Mascagniho aktovce Sedlák kavalír. „Mimo jiné si jí všiml i císař Vilém, který byl z jejího pěveckého projevu nesmírně nadšen,“ připomíná ředitel galerie Albert Kubišta.
Jedinci, kteří se bouří
Zanedlouho si získala mezinárodní renomé, sklízela úspěch na scénách v Londýně či New Yorku. Roku 1908 ocenilo i pražské Národní divadlo, jež ji jmenovalo svojí čestnou členkou. Vždycky se ráda a nedočkavě vracela domů, její vztah k rodné zemi byl nostalgický.
V roce 1916 stesk nevydržela, ukončila angažmá v New Yorku a přes mnohá varování se vrátila domů. Zde ji čekala policejní mašinerie mocnářství, zničená kariéra a osudové místo: Stráž nad Nežárkou. Samota a zklamání z lidí lemovaly poslední etapu jejího života.
„Český národ oplývá dvěma skupinami lidí. Ta první se v historicky neklidné střední Evropě vždy naučí žít v jakékoli situaci, na poměry nadává tak nanejvýš v hospodě a mocným přitakává. Skupina druhá, spíše jedinci, se proti zavedeným pořádkům bouří, riskují svobodu, kariéru a někdy i život. Do druhé skupiny nezpochybnitelně patří Ema Destinnová,“ uvedl k výstavě poslanec Karel Schwarzenberg, který akci poskytl záštitu.
Podrobnosti hledejte na stránkách galerie.
