Život nepíše pointy. Cenu Karla Čapka získal Petr Šabach

2 minuty
Reportáž: Cenu Karla Čapka dostane Petr Šabach
Zdroj: ČT24

Laureátem Ceny Karla Čapka pro rok 2016 se stal Petr Šabach. Od Českého centra Mezinárodního PEN klubu ji převezme ve čtvrtek v rezidenci pražského primátora. Podle poroty Šabach nalezl přesvědčivý způsob, jak oslovit mladou generaci. Zejména tím, jak zdůrazňuje styčné rysy mezi vlastním projevem a myšlením svých čtenářů.

V porotě letos zasedli Jiří Dědeček, Petr Kotyk, Michal Novotný a Jiří Stránský a předsedal jí Vladimír Karfík. Cena Karla Čapka představuje bronzovou plastiku v podobě rozevřené knihy s oboustranným reliéfem Karla Čapka, kterou vytvořil sochař Vladimír Preclík.

V knihách Petra Šabacha se mísí odešlé časy, vzpomínky a svérázné historky s osobitým humorem a nostalgií. Ve všech románech a povídkách je zřetelný autobiografický prožitek nebo alespoň autorské zpracování odposlouchaných příběhů.

Spisovatel může být kdekdo

Šabach se narodil 23. srpna 1951 v rodině vojáka z povolání. Absolvoval obor teorie kultury na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity. Pracoval jako technický redaktor v Pragokoncertu, metodik kulturního domu, asi šest let jako noční hlídač v Národní galerii, inventurník a v letech 1988 až 2001 jako odborný referent Galerie hlavního města Prahy. Od roku 2001 vede seminář tvůrčího psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého.

Časopisecky publikoval v Mladé frontě, Kmeni, Práci, Tvorbě. Od debutu Jak potopit Austrálii (1986) Šabach tvořil literární dílo vyhraněného projevu a stylu. Patrně nejznámější knihou je Hovno hoří z roku 1994. Dále publikoval třeba Opilé banány, Občanský průkaz nebo Máslem dolů.

27 minut
Na plovárně s Petrem Šabachem
Zdroj: ČT24

„Život nepíše povídky s pointama. Nikomu z nás se nestala příhoda, která by se dala hned vyprávět v silvestrovské televizi,“ říká sám o svém díle. Jeho prózy posloužily jako náměty divácky úspěšných filmů Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo, U mě dobrý a Občanský průkaz.

Ke svému povolání se Šabach vztahuje s typickou ironií. „Slovo spisovatel se mi nelíbí, protože spisovatel může být kdekdo. Jak říkal Čapek, i tomu nejslušnějšímu člověku se může přihodit, že je spisovatel,“ uvedl v rozhovoru s Markem Ebenem v pořadu Na plovárně.

Naposledy byl oceněn Jan Šulc

Minulou Cenu Karla Čapka pro rok 2014 obdržel editor Jan Šulc. PEN klub ho ocenil za dlouholetou iniciativní a neúnavnou ediční práci. Jeho jméno je spojeno zejména s nakladatelstvím Torst, které je zaměřeno na vydávání memoárů, beletrie a odborné literatury.

Cenu Karla Čapka založilo České centrum PEN klubu v roce 1994, kdy byla poprvé vyhlášena u příležitosti Světového kongresu PEN klubu v Praze. Je určena pro autory, kteří „výrazně a srozumitelně přispěli k tomu, aby se ve společnosti prosadily demokratické a humanistické hodnoty nebo aby byly ubráněny.“ Cena se uděluje vždy v sudém roce.

Prvními laureáty se stali výjimečně zahraniční autoři Günter Grass a Philip Roth. V roce 1996 obdržel ocenění Arnošt Lustig a po něm Jiří Kratochvil, Josef Topol, Ludvík Vaculík, Ladislav Smoček, Jiří Stránský, Václav Havel, Ivan Klíma a Pavel Šrut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Dyť to zvládnou i malé holky!“ Ženy malovaly zátiší, šachy i traumata

Nebyli jen staří mistři, ale i staré mistryně, zdůrazňuje retrospektiva připravená Národní galerií Praha. Představuje umělkyně, které působily ve střední Evropě, Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce devatenáctého století. Podle galerie jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v Česku.
před 2 hhodinami

Úředník slovenského resortu kultury odnesl z muzea Donatellovu bustu

Ze Spišského muzea ve slovenské Levoči zmizela busta mladé ženy od renesančního umělce Donatella, informoval slovenský server Aktuality.sk. Podle něj ji z depozitáře za doprovodu policie v kuklách ve čtvrtek odnesl generální tajemník služebního úřadu ministerstva kultury a nejbližší spolupracovník ministryně Martiny Šimkovičové Lukáš Machala na dosud neznámé místo. Dílo, jehož pravost se potvrdila teprve začátkem letošního roku, mělo být zpřístupněno veřejnosti na podzim.
před 5 hhodinami

Dvě kamarádky a jeden manžel řeší v ostravské Aréně své životy

Dvě ženy a jeden muž, nevěra i pomsta. Hořká komedie Kamarádky nabízí v trpký pohled na manželství i přátelství. Hru slovenského dramatika Pavola Weisse, kterou uvádí Komorní scéna Aréna v Ostravě, inspirovaly skutečné příběhy.
před 8 hhodinami

Ve Zlíně se promítají filmy pro děti a mládež z padesáti zemí

Ve Zlíně začal filmový festival pro děti a mládež. Téměř tři sta snímků z padesáti zemí světa se bude promítat do 4. června. Vítězné tituly Zlín Film Festivalu si odnesou Zlatý střevíček, cena za mimořádný přínos patří trikovému mistrovi Borisi Masníkovi a herečce Simoně Stašové.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Mimina lezou po Žižkovské věži už čtvrtstoletí. Nemají být roztomilá

Váží přes tři sta kilo, místo obličeje mají čárový kód a udrží se na svislé ploše. Na žižkovské televizní věži v Praze se černá laminátová mimina v nadživotní velikosti poprvé objevila 29. května 2000. Nejprve dočasně, nakonec pro velký úspěch nastálo. „Kdyby náhodou došlo k tomu, že sem Rusové pošlou atomovou bombu, tak věž asi půjde do kopru, ale mimina vydrží nekonečně,“ prohlásil jejich „otec“ David Černý v 90’ ČT24 moderované Jiřím Václavkem.
včera v 17:05

Do Česka míří film, jemuž se v Cannes tleskalo 19 minut

Mezigenerační trauma jedné umělecky založené rodiny zvedlo publikum canneského festivalu na nohy na devatenáct minut vyplněných potleskem. Pro české distributory i to může být posvěcením šťastné ruky. Filmy totiž někdy nakupují už roky před premiérou, kdy nemají k dispozici ani scénář, což může přinést obchodní riziko. Jindy vybírají přímo na festivalu.
včera v 10:40

Příběh zámku z Trutnovska inspiroval filmaře, teď je komplex na prodej

Komplex Nové Zámky na Trutnovsku je na prodej. Do povědomí veřejnosti se dostal v souvislosti s chováním majitelů vůči muži, který jim odmítl prodat pozemky. Příběh se poté stal předobrazem filmu Zahradníkův rok. Firma ruského podnikatele Alexeje Zacharova se zbavuje zámku i čtyřiceti hektarů polností, stavebních parcel a vodní plochy. Z dříve oblíbeného místa k procházkám udělal majitel téměř pevnost obehnanou žiletkovým drátem.
včera v 07:00

„Vyčištění“ Postoloprt stálo život stovky Němců. Na vyšetření nebyl zájem, říká Padevět

Těsně po konci druhé světové války, na začátku června 1945, zavraždili českoslovenští vojáci v Postoloprtech minimálně 763 civilistů. Bez soudu byli postříleni a pohřbeni v masových hrobech německy mluvící obyvatelé. Ačkoliv byla dva roky poté zřízena vyšetřovací komise, odsouzen nikdo nebyl. K událostem se v nové knize vrací spisovatel Jiří Padevět.
28. 5. 2025
Načítání...