Zlín - Žítkovské bohyně uměly léčit, uřknout, vidět do budoucnosti i přivolat lásku. Před jejich výjimečnými schopnostmi mají ve zlínském Městském divadle respekt, ale nebojí se jich. Naopak se s odvahou pustili jako první scéna do divadelní adaptace stejnojmenného románu Kateřiny Tučkové. V premiéře hru uvedou 1. března.
Oceňované (Cena Josefa Škvoreckého, Cena čtenářů Magnesia Litera) drama, o ženách, které bohovaly a o nichž se hovořilo pomalu už jen mezi pamětníky a historiky, probudilo nezvyklý zájem o region Moravské Kopanice na pomezí Česka a Slovenska. Do Městského divadla přivolalo někdejšího uměleckého šéfa Doda Gombára, spoluautora scénáře a režiséra inscenace.
Hlavní postava románu i inscenace Dora Idesová je jednou z posledních z rodu žítkovských bohyní. Jejich umění se však nenaučila. Vystudovala etnografii a rozhodla se o nich napsat vědeckou studii. Na konci 90. let objevila v jednom z archivů spis StB vedený na svou tetu, bohyni Surmenu, která je v něm označována jako vnitřní nepřítel. Rozplétá osudy žítkovských žen a pomalu zjišťuje, že i ona je součástí tajemné tradice, i když se bohyní nikdy nestala.
„Jako čtenář jsem byl románem zasažen, je strhující a skvěle napsaný. Inscenace bude místy možná v něčem ještě nekompromisnější a tvrdší,“ uvedl na stránkách zlínského divadla k nastudování Gombár. Scénář během psaní konzultoval s autorkou knihy, byla prý velkorysá a bez potřeby do jeho práce zasahovat. Přestože si Gombár její dílo upravil po svém. „Neděláme dokument, ani se o to nesnažíme. Literaturu posouváme do jiného světla, inscenace je pokračováním románu,“ upozornil.
Například velká část hry se bude odehrávat v metaforickém prostoru autobusové zastávky a kolem ní. „Každý z nás se někdy na zastávku postavil. Je to taková čekárna na to, co bude, a to nám přišlo pro Žítkovské bohyně příznačné,“ vysvětlil Gombár.
Očekávaná je i zlínská inscenace, první představení už jsou vyprodána. V hlavní roli Dory diváci uvidí Hanu Tomáš Briešťanskou, od června v alternaci s Petrou Hřebíčkovou. Surmenu hraje Helena Čermáková, k bohyním, které oblečou kopaničářské kroje, patří i Eva Matalová či Milena Marcilisová. Gombár do Žítkovských bohyň obsadil devadesát procent zlínského souboru, včetně jevištních techniků a garderobiérky, a přizval i ochotníky z Vizovic.
