Židovská kultura má stále co nabídnout

Třebíč/Holešov - Zatímco jeden židovský festival končí v Třebíči, druhý v Holešově začíná. Třebíčský židovský festival jako třídenní akce (od 30. července) nabídla výjimečné koncerty, přednášky a autorská čtení, taneční vystoupení a další projekty připomínající kulturu a životní styl původních židovských obyvatel Třebíče. Šestý ročník festivalu konaný pod záštitou herce a spisovatele Arnošta Goldflama končí dnes zajímavým programem, v němž kromě jiných lze vidět i pořad Cesty, cestičky …až do Izraele, ve kterém v režii Lídy Engelové účinkují herečka Lilian Malkina a zpěvačka Věra Soudková-Nerušilová. Návštěvníci festivalu se mohou dále například seznámit s výkladem nápisů v Zadní synagoze, který vede Achab Haidler. Sobotní večer pak zakončí kapela Pressburger klezmer band.

Naproti tomu devátý ročník festivalu Týden židovské kultury začíná v Holešově na Moravě 2. srpna. Ze známých osobností letos přijedou například spisovatel Arnošt Lustig, písničkář Jiří Dědeček či rabín Karol Sidon. Uvedeny budou i čtyři díly televizního seriálu Legenda o živých mrtvých, který v roce 1971 natočil Petr Tuček podle námětu holešovského rodáka Miroslava Neumanna.

Fenomén festivalu židovské kultury v Holešově je úzce provázán se vznikem a působením občanského sdružení Společnost Judaica Holešov, jehož alternativní hebrejský název „Olam“ znamená „věk“ i „svět“. První ročník se uskutečnil v roce 2001. Akce byla připomínkou vypálení holešovské synagogy v noci z 11. na 12. srpna 1941. Během let se z jednodenní akce stal celotýdenní festival s řadou přednášek, koncertů a výstav. Festival se koná v Šachově synagoze, ale také v kině Svět, na zámku i na náměstí Dr. E. Beneše.

Letos je na programu například také beseda s Leo Pavlátem, českým židovským novinářem, spisovatelem, diplomatem a ředitelem Židovského muzea v Praze. Uveden bude i španělský dokument z roku 2006 Holocaust, opět přijede i tradiční host festivalu Arnošt Lustig, tentokráte se svými přáteli Markétou Mališovou a Františkem Cingerem.

Holešov patřil v minulosti k jedné z největších židovských obcí na Moravě. Židé se do Holešova přistěhovali po roce 1454, když byli vyhnáni z královských měst. Holešovský rabinát se rozprostíral od Dřevohostic po Vizovice. V polovině 19. století žilo v Holešově 1 700 Židů. Za druhé světové války komunitu zničili nacisté. Židovská menšina však po sobě ve městě zanechala několik kulturních památek, nejvýznamnější jsou právě Šachova synagoga s unikátní lidovou výzdobou a židovský hřbitov s 1500 náhrobky.

„Festival Týden židovské kultury se stal během krátké doby nejrozsáhlejším kulturním projektem ve městě. Stal se modelem pro různé podobné akce a festivaly prakticky po celé republice. Z kulturních akcí pořádaných v Holešově zaujal autory výpravné encyklopedie “Zlínský kraj„ jen Týden židovské kultury. Z osobností, které jsme v rámci uplynulých festivalových ročníků přivítali, bych jmenoval vrchního zemského rabína Karola Sidona, herce a spisovatele Arnošta Goldflama, našeho předního fotografa doc. Pavla Diase, děkana evangelické teologické fakulty docenta ThDr. Martina Prudkého, izraelského velvyslance Arthura Avnona a mnoho dalších,“ uvedl jeden z organizátorů festivalu Jiří Richter.

Týden židovské kultury v Holešově končí 8. srpna.

  • Židovská kultura - Třebíčský židovský festival zdroj: Třebíč http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1014/101360.jpg
  • Týden židovské kultury v Holešově zdroj: Holešov http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1014/101368.jpg
  • Židovská kultura - Zadní synagoga v Třebíči zdroj: Třebíč http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1014/101358.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 13 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
před 17 hhodinami

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...