Praha - Ve věku 88 let zemřela v neděli malířka Jitka Válová, která spolu se sestrou Květou patřila k nejvýznamnějším českým výtvarníkům své generace. V tvorbě se nikdy neřídily módními trendy a jako jedny z mála umělkyň se s úspěchem věnovaly monumentální malbě. V roce 2003 obdržela Jitka Válová jako první cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění a architektury, kterou symbolicky převzala rovněž jako ocenění za dílo své sestry. V posledních letech se výtvarnice pohybovala na vozíku, do poslední chvíle však tvořila i vystavovala.
Jitka Válová se při své tvorbě inspirovala například prehistorickými figurami, které se v poslední době objevovaly v jejích litých kresbách. Motivem byly dvojice figur, kompozice někdy působí skoro jako motivy jeskynních pouštních kreseb. V 60. letech také začala výtvarně zaznamenávat hudební rytmické záznamy skladeb Wolfganga Amadea Mozarta, Bohuslava Martinů a jazzových hudebníků. Také tyto kresebné záznamy se později promítly do jejích litých kreseb.
Sestry Válovy malovaly například dělníky a horníky. Přesto nezapadaly do budovatelské škatulky. "Byly to takové příliš syrové pohledy na dělnické prostředí, které v sobě neměly příliš mnoho optimismu. Ony nebyly kritické, ale byly pravdivé. Na kulturní scéně tak dlouho patřily k podceňovaným outsiderům. Přitom jejich tvorba v mnohém předbíhala dobu, ve které tvořili," hodnotí dílo sester historička umění Marie Klimešová.
Sestry Válovy se narodily 13. prosince 1922. Po druhé světové válce Jitka nastoupila na VŠUP do sklářského ateliéru u Josefa Kaplického, později přešla za Květou do ateliéru Emila Filly. Umělkyně měly mimo několika společných výstav se skupinou Trasa dvě malé výstavy v Kladně v letech 1958 a 1959. Výstava v roce 1966 ve Špálově galerii v Praze byla první bilancující výstavou a také na příštích 27 let poslední. Až v roce 1983 upozornila na jejich práci výstava v Galerii výtvarného umění v Chebu. Po roce 1989 pak mohly sestry Válovy vystavovat i v zahraničí.
Jitka Válová většinou mluvila i přemýšlela v množném čísle. Byla totiž nerozlučně propojená se svoji sestrou Květou, která před lety zemřela. Spolu žily, studovaly i tvořily v rodném Kladně. Nikdy se ani jedna neprovdala, svůj život zasvětily umění. Stěžejním bodem jejich tvorby pak byly figurální malby. „My jsme byly s Květou úplně spojeny, já nevím, jestli Květa dělala taky dvojice, ale já jo. Málokdy jsem udělala samotnou figuru,“ uvedla dříve Válová.
