Zemřela Marie Poledňáková. S jejími filmy bavil svět

Nahrávám video

Zemřela režisérka a scenáristka Marie Poledňáková, filmařka spojená především s rodinnými komediálně laděnými příběhy. Snímek S tebou mě baví svět si dokonce diváci zvolili jako nejlepší komedii dvacátého století.

Když se rodačka ze Strakonic hlásila na konci padesátých let na vysokou školu, nenapadlo by ji, že jednou bude slavnou filmařkou. Chtěla se věnovat chemii. Část její rodiny ale emigrovala, takže na univerzitní studia mohla zapomenout.

„Osud mě zavál do továrny, protože jsem si musela zlepšit kádrový profil. Nejprve jsem pracovala u vrtačky, potom jsem lisovala plech, pak svářela větráky do vagonů a úplně nejhorší bylo broušení hrnců,“ vzpomínala Poledňáková na svoji první práci.

Televize? Lepší než sváření

K filmu se dostala oklikou a, jak říkala, díky paradoxní náhodě, když šla jednou se svým, tehdy ještě budoucím, manželem, muzikologem Ivanem Poledňákem, na večeři. Tam potkala v té době už zavedeného scenáristu Jaroslava Dietla. „Zeptal se mě, jestli bych nechtěla jít do televize. Nevěděla jsem vůbec, co to televize je, ale praštit se svářením mi přišlo dobré,“ vyprávěla Poledňáková.

Marie Poledňáková hostem pořadu Všechnopárty (2006)

V televizi zažila ještě živé vysílání, postupně pracovala jako asistentka scény a režie a později jako pomocná režisérka. Dálkově zároveň studovala dramaturgii.

Desetileté zkušenosti „z placu“ se jí pak prý hodily. „Všichni poznají, když režisér ví, co chce. Jakmile tápe, to je konec. Základem autority tedy je, že režisér je připravený, že ví, jaký to má mít smysl,“ popisovala, co si do z tohoto období do profese režisérky odnesla.

Film musí být osobní

Poprvé se za kameru postavila ve čtyřiatřiceti letech. Začínala televizními inscenacemi podle scénářů jiných autorů, například historickými příběhy o malíři Karlovi Purkyněm (Otevřený kruh, 1973) a králi Přemyslu Otakarovi II. (Královské usínání, 1974).

Když předložila scénář ke snímku Jak vytrhnout velrybě stoličku, dostala nabídku, aby jej i sama natočila. Pro československou kinematografii v něm objevila dětského herce Tomáše Holého. Úspěch, který přišel, nečekala.

Nahrávám video

„Aby vznikl dobrý film, jedním z předpokladů je, že musí být osobní výpovědí,“ zněla jedna ze zásad Marie Poledňákové. Držela se jí už ve scénáři k Velrybě, v němž se odrazily její zkušenosti svobodné matky. „V tom filmu je spousta autentických replik,“ prozradila.

Čemu se smějou?

Tento snímek nicméně nezamýšlela původně jako komedii. „Prostě píšu, a jakmile se dostanu na kraj nějakého sentimentu, tak z toho cuknu vtipem,“ říkala o psaní scénářů Poledňáková.

Humor ovšem nebyl jejím záměrem, proto byla z prvních reakcí překvapená. „Když jsme nahrávali hudbu, najednou slyším ve studiu hurónský řev. Muzikanti se dívali na smyčku, jak Tomáš Holý obaluje řízky a patlá všechno dohromady. Divila jsem se: Proč se smějou? Vždyť jsem natočila dojemný příběh.“

Pokračování původně v plánu nebylo. Ale když poslouchala herce Janu Preissovou a Františka Němce, jak pro sebe vymýšlejí, kam by mohly osudy postav ještě zajít, začala psát scénář ke snímku Jak dostat tatínka do polepšovny.

Nahrávám video

„Pak byly Vánoce, vysílala se Velryba. Obrovský úspěch, koše dopisů. Říkala jsem si: Ježišmarjá, to není možné, vždyť diváky zklameme! Ale nakonec měla Polepšovna ještě větší úspěch než první film,“ oddechla si prý po odvysílání pokračování.

V zákulisí

Následovala televizní komedie Kotva u přívozu (1980) s Janou Šulcovou v roli vytížené televizní hlasatelky. Možná byla Poledňáková jako režisérka a scenáristka ovlivněna svými zkušenostmi z dlouholeté práce ve štábu, nelze si totiž nevšimnout, že její předrevoluční filmy spojuje pohled do zákulisí. Ať už uměleckého (Velryba i Polepšovna), nebo televizního, respektive filmového.

Nahrávám video

V následující komedii S tebou mě baví svět tak mohli diváci nahlédnout do prostředí nahrávacího studia. Především ale Poledňáková tímto filmem publiku dala to, čím si ho nejvíce získala – s humorem pojatý rodinný příběh. Zimní komedii o pánské jízdě, kterou nezkazí ani děti, točila už pod hlavičkou Barrandova. Z Československé televize odešla, protože už v ní prý „nedostala podmínky k práci“.

Následující snímek „pro dospělé“ Zkrocení zlého muže v dnešním diváckém povědomí téměř zapadl. Magda Vášáryová v této česko-finské koprodukci hraje ženu, která je nasazená československou hokejovou reprezentací do konkurenčního mužstva.

V revolučním roce 1989 ještě Poledňáková stihla uvést další rodinnou komedii Dva lidi v ZOO, ale poté režírování pověsila na hřebík. Podílela se mimo jiné na vzniku televize Premiéra (později Prima) a věnovala se také vydávání knih.

Hašek českého filmu

K filmu se vrátila až po šestnácti letech – když prý našla téma, které ji oslovilo. Jejím comebackem měla být, jak jinak, rodinná komedie. Snímek Jak se krotí krokodýli, který ke svým předchůdcům odkazuje i názvem, ale původního úspěchu u diváků ani u kritiky nedosáhl.

Novému snímku, byť navazujícímu na její filmařský rukopis, dala přednost před pokračováním diváckého hitu S tebou mě baví svět. Námět na „dvojku“ jí donesl Václav Postránecký, který si v obou titulech zahrál.

S tebou mě baví svět (1982)
Zdroj: ČT

„Myslím, že pro ni bylo důležité, že film byl její dítě a takhle najednou by ještě dostala nějakou kukačku do hnízda,“ vysvětloval si režisérčino rozhodnutí herec v rozhovoru pro Zlínský deník. „Ale všechno zlé je k něčemu dobré. Říkala: ‚Tohle oživovat nebudu, ale mám v hlavě něco jiného.‘ Napsala Krokodýly a vrátila se k filmu. Takže v tom vidím svoji malou zásluhu, že jsem Marii Poledňákovou vrátil do biografu,“ podotkl.

Sama Poledňáková žertovala, že ji kolegové označují za Haška českého filmu – podle slavného hokejového brankáře, který stále oddaloval konec kariéry, ale stejně se pořád na led vracel. U filmu se pokusila, podle divácké odezvy úspěšně, „skórovat“ ještě navazujícími komediemi o milostných čtyřúhelnících Líbáš jako Bůh (2009) a Líbáš jako ďábel (2012).

Kamila Magálová a Oldřich Kaiser ve filmu Marie Poledňákové Líbáš jako bůh
Zdroj: ČT24/Falcon

K další filmařské práci se už nedostala, i když se původně chtěla podílet na adaptaci své knihy, tu nakonec natočil podle svého scénáře Jan Pachl. Detektivka Ten, kdo tě miloval (2016) byla úkrokem Marie Poledňákové do úplně jiného žánru. Ne ale první autorskou knihou. O tři roky dříve své životní, a především filmařské vzpomínky shrnula v autobiografii, jejíž název parafrázoval režisérčin nejúspěšnější film: S kým mě bavil svět.

Proč diváky nepřestaly bavit její filmy, které natočila před několika desetiletími, si vysvětlovala jednoduše: „Tematicky se zaměřují na rodinu, což je srozumitelné všude na světě. Tehdy jsem si vybojovala, že v nich žádné politické motivy nebudou, což mi někteří vyčítali, ale dneska je to dobře.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 19 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...