Zemřela herečka a malířka Blanka Bohdanová. Bylo jí 91 let

3 minuty
Události: Zemřela Blanka Bohdanová
Zdroj: ČT24

V jedné z pražských nemocnic v neděli dopoledne ve věku 91 let zemřela emeritní členka Národního divadla (ND) v Praze Blanka Bohdanová. Agenturu ČTK o tom informoval mluvčí ND Tomáš Staněk. V ND si nositelka dvou Cen Thálie a držitelka dvou cen Františka Filipovského za dabing v průběhu padesáti let zahrála přes osmdesát rolí.

„Poslední rozloučení se na přání zesnulé uskuteční v kruhu rodinném,“ sdělil Staněk.

Herečka, malířka a výtvarnice a divadelní pedagožka Bohdanová se narodila 4. března v Plzni. Od dětství ji matka vedla k divadlu. Na jevišti se objevila již v pěti letech, prošla baletní průpravou a v Brně vystudovala JAMU.

Její první štací bylo Východočeské divadlo v Pardubicích, poté byla členkou Městských divadel pražských a Divadla E. F. Buriana. V roce 1966 pak nastoupila do stálého angažmá v Národním divadle. Hostovala také ve Viole.

První příležitosti před filmovou kamerou dostala Bohdanová koncem 50. let. Jejím prvním filmem byl v roce 1958 Občan Brych, poté hrála například v dramatech Romeo, Julie a tma, Obžalovaný nebo Dita Saxová.

Herečka na archivní fotografii
Zdroj: ČT24

Loni 4. března oslavila Bohdanová 90. narozeniny vernisáží svých obrazů. Malováním, kterému se věnuje od poloviny 70. let, kdy měla z politických důvodů hereckou práci omezenou, řešila podle svých slov tehdejší problémy: „Malování mě zachránilo, když mě odřízli od divadelní činnosti, a už jsem si ho nechala. Malování je něco úžasného a svobodného, i teď mě ochraňuje ve stáří.“

Obrazy jako deníček o stavu duše

O svých obrazech plných fantazie a barev říkala, že jsou deníčkem o stavu její duše. Zachycovala v nich nejskrytější pocity, nálady, touhy a sny. Vystavovala je doma, ale i v zahraničí, malování bylo její druhou profesí.

Vernisáž v žižkovské galerii Azeret považovala Bohdanová za oslavu svých devadesátin. „Já nerada slavím sebe, moje oslava bude na té vernisáži. A její součástí je pro mě i pomoc mé rodiny,“ řekla matka známého fotografa Vlada Bohdana. Její snachou je publicistka Zuzana Maléřová.

Bohdanová se v roce 2010 rozloučila s Národním divadlem, jehož členkou byla od roku 1966. V témže roce uspořádala obsáhlou výstavu ke svým osmdesátinám na Novoměstské radnici v Praze. Později jako herečka působila v Činoherním klubu v Praze. „Člověk má odejít, když o něho ještě někdo stojí, a ne když někde překáží,“ uvedla později ke svému odchodu z Národního divadla. 

Byla držitelkou dvou Cen Thálie. První získala v kategorii činohra v roce 2001, v roce 2014 pak byla oceněna Cenou Thálie za celoživotní mistrovství. 

Temperamentní role na divadle

Bohdanové podmanivý hlas, věcný, civilní projev, ale i smysl pro tragický patos a také komediálnost znali diváci z jeviště i z mnoha filmů, televizních inscenací a seriálů. Svůj temperament vtiskla památným jevištním rolím – Manon Lescaut, Desdemoně v Othellovi, Leonoře v Torquatu Tassovi, vášnivé Kleopatře, panovačné Lady Macbeth či Celestině.

„Herečky z milovnic rázem procitnou do matek a babiček,“ komentovala později svůj věkový herecký přerod.

Dabovala i Marilyn Monroe v Někdo to rád horké

Film a televize ji začaly zásobovat postavami rozličných měšťáckých paniček, neurotických či snobských matek. Výjimkou mezi nimi byla role rehabilitační sestry ve filmu Neúplné zatmění či zahořklá hraběnka v historickém Pokladu hraběte Chamaré.

Sama herečka, známá svým šarmem, elegancí a smyslem pro humor, ráda vzpomínala na Krškovu inscenaci Odcházeti s podzimem podle Fráni Šrámka a také na Adu Herbichovou v seriálu Hotel Herbich. Jejím posledním filmem, kde se objevila, jsou Bastardi z roku 2010.

Cit pro slovo a podmanivý hlas přivedly Bohdanovou také do rozhlasu. Za celoživotní mistrovství v dabingu (svůj hlas propůjčila mimo jiné Marilyn Monroe coby Sugar ve filmové klasice Někdo to rád horké) získala prestižní cenu Františka Filipovského v roce 1997.

Kolegové na ni vzpomínají jako na velkou dámu a nadanou malířku

„Vzpomínám si na českou premiéru hry Gin Game, která se hraje v Divadle Na Jezerce a v Divadle Mana. Ve Viole se hrála poprvé a Josef Somr i Blanka Bohdanová se do svých rolí zamilovali a právem za ně byli oceněni cenou Thálie. Do Violy se paní Bohdanová později vrátila jako malířka výstavou a jak připomněla, malířství pro ni bylo svobodnější než herectví a ráda k němu utíkala. Bohužel se nedočkala pražské premiéry básnické povídky Robinsoba Jefferse Hřebec grošák, v níž ve Viole vystoupí její vnučka Alžběta Bohdanová,“ řekl ČTK bývalý ředitel Divadla Viola Robert Tamchyna.

Režisérka inscenace Gin Game Lída Engelová na Bohdanovou vzpomíná jako na jednu z posledních velkých dam českého divadla. „Byla to nesmírně pracovitá, talentovaná, ale hlavně noblesní dáma, která měla ženský půvab. Na její malířskou část umělecké kariéry jsem se dívala s velmi velkým respektem,“ prohlásila.

Také herec a ředitel Divadla na Vinohradech Tomáš Töpfer bude na Bohdanou podle svých slov vzpomínat jako na ženu dvou uměleckých životů - hereckého a malířského. „Nebyli jsme spolu ve stejném divadle, ale setkali jsme se v seriálu Život na zámku. Je mi to hrozně líto, byla pro mě jednou z mimořádně noblesních dam,“ sdělil.

Generální ředitel Národního divadla Jan Burian v Bohdanové viděl silnou uměleckou osobnost, která si dokázala najít svou cestu nejen jako osobitá herečka, ale i jako originální výtvarnice a spisovatelka. „Vynikala ve ztvárňování rozporuplných postav se smyslem pro humor a nadhled,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela Loretta Switová, známá jako „Šťabajzna“ ze seriálu M.A.S.H.

V pátek krátce po půlnoci zemřela americká televizní a filmová herečka Loretta Switová. Bylo jí 87 let. Proslavila se hlavně rolí Margarety „Šťabajzny“ Houlihanové v americkém válečném komediálním seriálu M.A.S.H., který běžel mezi roky 1972 a 1983.
před 11 hhodinami

„Dyť to zvládnou i malé holky!“ Ženy malovaly zátiší, šachy i traumata

Nebyli jen staří mistři, ale i staré mistryně, zdůrazňuje retrospektiva připravená Národní galerií Praha. Představuje umělkyně, které působily ve střední Evropě, Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce devatenáctého století. Podle galerie jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v Česku.
před 17 hhodinami

Úředník slovenského resortu kultury odnesl z muzea Donatellovu bustu

Ze Spišského muzea ve slovenské Levoči zmizela busta mladé ženy od renesančního umělce Donatella, informoval slovenský server Aktuality.sk. Podle něj ji z depozitáře za doprovodu policie v kuklách ve čtvrtek odnesl generální tajemník služebního úřadu ministerstva kultury a nejbližší spolupracovník ministryně Martiny Šimkovičové Lukáš Machala na dosud neznámé místo. Dílo, jehož pravost se potvrdila teprve začátkem letošního roku, mělo být zpřístupněno veřejnosti na podzim.
před 20 hhodinami

Dvě kamarádky a jeden manžel řeší v ostravské Aréně své životy

Dvě ženy a jeden muž, nevěra i pomsta. Hořká komedie Kamarádky nabízí v trpký pohled na manželství i přátelství. Hru slovenského dramatika Pavola Weisse, kterou uvádí Komorní scéna Aréna v Ostravě, inspirovaly skutečné příběhy.
před 23 hhodinami

Ve Zlíně se promítají filmy pro děti a mládež z padesáti zemí

Ve Zlíně začal filmový festival pro děti a mládež. Téměř tři sta snímků z padesáti zemí světa se bude promítat do 4. června. Vítězné tituly Zlín Film Festivalu si odnesou Zlatý střevíček, cena za mimořádný přínos patří trikovému mistrovi Borisi Masníkovi a herečce Simoně Stašové.
29. 5. 2025Aktualizováno29. 5. 2025

Mimina lezou po Žižkovské věži už čtvrtstoletí. Nemají být roztomilá

Váží přes tři sta kilo, místo obličeje mají čárový kód a udrží se na svislé ploše. Na žižkovské televizní věži v Praze se černá laminátová mimina v nadživotní velikosti poprvé objevila 29. května 2000. Nejprve dočasně, nakonec pro velký úspěch nastálo. „Kdyby náhodou došlo k tomu, že sem Rusové pošlou atomovou bombu, tak věž asi půjde do kopru, ale mimina vydrží nekonečně,“ prohlásil jejich „otec“ David Černý v 90’ ČT24 moderované Jiřím Václavkem.
29. 5. 2025

Do Česka míří film, jemuž se v Cannes tleskalo 19 minut

Mezigenerační trauma jedné umělecky založené rodiny zvedlo publikum canneského festivalu na nohy na devatenáct minut vyplněných potleskem. Pro české distributory i to může být posvěcením šťastné ruky. Filmy totiž někdy nakupují už roky před premiérou, kdy nemají k dispozici ani scénář, což může přinést obchodní riziko. Jindy vybírají přímo na festivalu.
29. 5. 2025

Příběh zámku z Trutnovska inspiroval filmaře, teď je komplex na prodej

Komplex Nové Zámky na Trutnovsku je na prodej. Do povědomí veřejnosti se dostal v souvislosti s chováním majitelů vůči muži, který jim odmítl prodat pozemky. Příběh se poté stal předobrazem filmu Zahradníkův rok. Firma ruského podnikatele Alexeje Zacharova se zbavuje zámku i čtyřiceti hektarů polností, stavebních parcel a vodní plochy. Z dříve oblíbeného místa k procházkám udělal majitel téměř pevnost obehnanou žiletkovým drátem.
29. 5. 2025
Načítání...