Zemřela herečka a malířka Blanka Bohdanová. Bylo jí 91 let

3 minuty
Události: Zemřela Blanka Bohdanová
Zdroj: ČT24

V jedné z pražských nemocnic v neděli dopoledne ve věku 91 let zemřela emeritní členka Národního divadla (ND) v Praze Blanka Bohdanová. Agenturu ČTK o tom informoval mluvčí ND Tomáš Staněk. V ND si nositelka dvou Cen Thálie a držitelka dvou cen Františka Filipovského za dabing v průběhu padesáti let zahrála přes osmdesát rolí.

„Poslední rozloučení se na přání zesnulé uskuteční v kruhu rodinném,“ sdělil Staněk.

Herečka, malířka a výtvarnice a divadelní pedagožka Bohdanová se narodila 4. března v Plzni. Od dětství ji matka vedla k divadlu. Na jevišti se objevila již v pěti letech, prošla baletní průpravou a v Brně vystudovala JAMU.

Její první štací bylo Východočeské divadlo v Pardubicích, poté byla členkou Městských divadel pražských a Divadla E. F. Buriana. V roce 1966 pak nastoupila do stálého angažmá v Národním divadle. Hostovala také ve Viole.

První příležitosti před filmovou kamerou dostala Bohdanová koncem 50. let. Jejím prvním filmem byl v roce 1958 Občan Brych, poté hrála například v dramatech Romeo, Julie a tma, Obžalovaný nebo Dita Saxová.

Herečka na archivní fotografii
Zdroj: ČT24

Loni 4. března oslavila Bohdanová 90. narozeniny vernisáží svých obrazů. Malováním, kterému se věnuje od poloviny 70. let, kdy měla z politických důvodů hereckou práci omezenou, řešila podle svých slov tehdejší problémy: „Malování mě zachránilo, když mě odřízli od divadelní činnosti, a už jsem si ho nechala. Malování je něco úžasného a svobodného, i teď mě ochraňuje ve stáří.“

Obrazy jako deníček o stavu duše

O svých obrazech plných fantazie a barev říkala, že jsou deníčkem o stavu její duše. Zachycovala v nich nejskrytější pocity, nálady, touhy a sny. Vystavovala je doma, ale i v zahraničí, malování bylo její druhou profesí.

Vernisáž v žižkovské galerii Azeret považovala Bohdanová za oslavu svých devadesátin. „Já nerada slavím sebe, moje oslava bude na té vernisáži. A její součástí je pro mě i pomoc mé rodiny,“ řekla matka známého fotografa Vlada Bohdana. Její snachou je publicistka Zuzana Maléřová.

Bohdanová se v roce 2010 rozloučila s Národním divadlem, jehož členkou byla od roku 1966. V témže roce uspořádala obsáhlou výstavu ke svým osmdesátinám na Novoměstské radnici v Praze. Později jako herečka působila v Činoherním klubu v Praze. „Člověk má odejít, když o něho ještě někdo stojí, a ne když někde překáží,“ uvedla později ke svému odchodu z Národního divadla. 

Byla držitelkou dvou Cen Thálie. První získala v kategorii činohra v roce 2001, v roce 2014 pak byla oceněna Cenou Thálie za celoživotní mistrovství. 

Temperamentní role na divadle

Bohdanové podmanivý hlas, věcný, civilní projev, ale i smysl pro tragický patos a také komediálnost znali diváci z jeviště i z mnoha filmů, televizních inscenací a seriálů. Svůj temperament vtiskla památným jevištním rolím – Manon Lescaut, Desdemoně v Othellovi, Leonoře v Torquatu Tassovi, vášnivé Kleopatře, panovačné Lady Macbeth či Celestině.

„Herečky z milovnic rázem procitnou do matek a babiček,“ komentovala později svůj věkový herecký přerod.

Dabovala i Marilyn Monroe v Někdo to rád horké

Film a televize ji začaly zásobovat postavami rozličných měšťáckých paniček, neurotických či snobských matek. Výjimkou mezi nimi byla role rehabilitační sestry ve filmu Neúplné zatmění či zahořklá hraběnka v historickém Pokladu hraběte Chamaré.

Sama herečka, známá svým šarmem, elegancí a smyslem pro humor, ráda vzpomínala na Krškovu inscenaci Odcházeti s podzimem podle Fráni Šrámka a také na Adu Herbichovou v seriálu Hotel Herbich. Jejím posledním filmem, kde se objevila, jsou Bastardi z roku 2010.

Cit pro slovo a podmanivý hlas přivedly Bohdanovou také do rozhlasu. Za celoživotní mistrovství v dabingu (svůj hlas propůjčila mimo jiné Marilyn Monroe coby Sugar ve filmové klasice Někdo to rád horké) získala prestižní cenu Františka Filipovského v roce 1997.

Kolegové na ni vzpomínají jako na velkou dámu a nadanou malířku

„Vzpomínám si na českou premiéru hry Gin Game, která se hraje v Divadle Na Jezerce a v Divadle Mana. Ve Viole se hrála poprvé a Josef Somr i Blanka Bohdanová se do svých rolí zamilovali a právem za ně byli oceněni cenou Thálie. Do Violy se paní Bohdanová později vrátila jako malířka výstavou a jak připomněla, malířství pro ni bylo svobodnější než herectví a ráda k němu utíkala. Bohužel se nedočkala pražské premiéry básnické povídky Robinsoba Jefferse Hřebec grošák, v níž ve Viole vystoupí její vnučka Alžběta Bohdanová,“ řekl ČTK bývalý ředitel Divadla Viola Robert Tamchyna.

Režisérka inscenace Gin Game Lída Engelová na Bohdanovou vzpomíná jako na jednu z posledních velkých dam českého divadla. „Byla to nesmírně pracovitá, talentovaná, ale hlavně noblesní dáma, která měla ženský půvab. Na její malířskou část umělecké kariéry jsem se dívala s velmi velkým respektem,“ prohlásila.

Také herec a ředitel Divadla na Vinohradech Tomáš Töpfer bude na Bohdanou podle svých slov vzpomínat jako na ženu dvou uměleckých životů - hereckého a malířského. „Nebyli jsme spolu ve stejném divadle, ale setkali jsme se v seriálu Život na zámku. Je mi to hrozně líto, byla pro mě jednou z mimořádně noblesních dam,“ sdělil.

Generální ředitel Národního divadla Jan Burian v Bohdanové viděl silnou uměleckou osobnost, která si dokázala najít svou cestu nejen jako osobitá herečka, ale i jako originální výtvarnice a spisovatelka. „Vynikala ve ztvárňování rozporuplných postav se smyslem pro humor a nadhled,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Začalo Pražské jaro. Osmdesátý ročník oslaví orchestry z Vídně i USA

Na výročí úmrtí Bedřicha Smetany a jeho cyklem symfonických básní Má vlast začal tradičně festival Pražské jaro. Zahájení, přenášené z pražského Rudolfina i na venkovní obrazovky a do vysílání České televize, se tentokrát ujala Česká filharmonie. Program osmdesátého ročníku tvoří více než padesát koncertů, včetně návratu uznávaných zahraničních orchestrů.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Kvíz: Vyznáte se v dobrodružstvích barona Prášila?

Jeho život byl plný neuvěřitelných dobrodružství. Většinou ale vymyšlených. Před 305 lety se narodil Karl Friedrich Hieronymus von Münchhausen, předobraz barona Prášila. Nejen své sousedy v rodném dolnosaském městečku Bodenwerder bavil notně přibarvenými historkami z vojenské služby. V Česku je řada fantastických příběhů známá hlavně díky filmu z roku 1961. Ověřte si v kvízu, jak dobře znáte – nebo aspoň dovedete odhadnout – barona Prášila a jeho fantaskní eskapády.
11. 5. 2025

Zlín patří na týden designu

Ve Zlíně se koná týden designu. Mezinárodní festival do 13. května nabízí výstavy, módní přehlídky i workshopy. Akci nazvanou Zlin Design Week pořádá Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati.
9. 5. 2025

Na Bartošku vzpomíná Eben, Trojan i Crowe. Ve Varech by mohl mít ulici

Velkorysý, charismatický herec i člověk se smyslem pro humor, opakuje se ve vzpomínkách na Jiřího Bartošku. Filmový a divadelní herec zemřel 8. května. O trvalejší vzpomínku usiluje petice, která se zasazuje o přejmenování ulice Moskevská v Karlových Varech na ulici Jiřího Bartošky. Ten byl několik desetiletí prezidentem tamního filmového festivalu. Na setkání s ním zavzpomínala i jedna z festivalových hvězd Russell Crowe.
9. 5. 2025Aktualizováno9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

„Obrovský frajer, rovný chlap“. Zemřel herec Jiří Bartoška

Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška. Filmografie tohoto herce, oblíbeného i díky charismatu, čítá desítky rolí. Zapsal se například v trilogii z pravěké Osady Havranů, jako lékař záchranné služby v seriálu Sanitka či v komedii Teorie tygra, za niž získal Českého lva. Přes tři desetiletí stál také v čele filmového festivalu v Karlových Varech, který po sametové revoluci pomohl znovu vybudovat.
8. 5. 2025Aktualizováno8. 5. 2025

Euforii i obavy zachycuje program ČT k výročí konce války

Česká televize připravila k připomenutí osmdesáti let od konce druhé světové války desítky premiérových dokumentů a dílů dokumentárních cyklů. Přinášíme výběr některých z nich, k vidění jsou či budou na obrazovce i v iVysílání.
8. 5. 2025

„A hrdý buď, žes vytrval...“ Hrdý Budžes dosáhl tisícovky repríz, nejvíc to není

Inscenace Hrdý Budžes slaví tisící reprízu. Hra podle bestselleru Ireny Douskové získala diváckou popularitu i díky obsazení Báry Hrzánové do hlavní role osmileté Helenky, která ze svého pohledu komentuje život v normalizaci. Tisícáté přestavení je na českých scénách určitě úspěch, i když do rekordmana, jímž je Kouzelný cirkus, Hrdému Budžesovi ještě pár tisíc chybí.
7. 5. 2025
Načítání...