Zemřela Harper Leeová, autorka knihy Jako zabít ptáčka

V necelých devadesáti letech zemřela americká spisovatelka Harper Leeová. Téměř po celý život byla autorkou jediného – ovšem nezapomenutelného – románu Jako zabít ptáčka. Za příběh z rasově nesnášenlivé společnosti v Americe zasažené hospodářskou krizí obdržela Pulitzerovu cenu.

Harper Leeová se narodila v Monroeville ve státě Alabama (28. dubna 1926) jako nejmladší z dětí v rodině redaktora, který zasedal i v místním parlamentu. Psát začala už během studií práv, které ovšem nedokončila, vydala se do Kansasu spolu s Trumanem Capotem, dalším slavným autorem americké literatury, s nímž se znala od dětství. Pomáhala mu pátrat v případu vyvraždění rodiny rančera, které pak popsal v thrilleru Chladnokrevně. Capote ji také nasměroval k vydání jejího prvního (a dlouhou dobu jediného) románu. 

V Jako zabít ptáčka popisuje Leeová z pohledu malé dívky Čipery soudní proces, v němž její otec zastupuje černocha obviněného ze znásilnění bílé dívky. Příběh vypovídá o atmosféře poznamenané rasismem, jež v jižanském zapadákově panovala v době hospodářské krize ve 30. letech minulého století.

Harper Leeová
Zdroj: ČTK/AP

Loni vydala autorka pokračování, které na slavnou knihu navazuje, vzniklo ale dříve. Znovu se odehrává v ospalém městečku Maycomb v Alabamě – ale o dvacet let později. Česky by román Go Set A Watchman (Jdi, postav hlídku) měl vyjít na jaře letošního roku.

Románu To Kill a Mockingbird se prodalo na čtyřicet milionů výtisků. V roce 1962 podle něj také vznikl stejnojmenný film v režii Roberta Mulligana. Získal tři Oscary, jeden patřil Gregorymu Peckovi.

obrázek
Zdroj: ČT24

Jediná věc, která se neřídí pravidlem většiny, je lidské svědomí,“ připomněl ředitel společnosti Apple Tim D. Cook v reakci na spisovatelčino úmrtí na svém twitterovém účtu. Svou soustrast vyjádřil také kreslíř Ed Brubaker či spisovatel John Green, který zavzpomínal na věnování, jež Harper Leeová zapsala do jeho románu Hledání Aljašky, když se mu narodil syn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...