Zemřel Thomas Messer, dlouholetý šéf Guggenheimova muzea

New York - Smutnou zprávu přinesl list The New York Times celému výtvarnému světu. Věhlasný ředitel světoznámého newyorského Guggenheimova muzea Thomas Maria Messer zemřel ve středu v New Yorku ve věku 93 let. Rodák z Bratislavy, který v meziválečném období vyrůstal v Praze, se do USA dostal za dramatických okolností těsně před válkou v roce 1939. V muzeu začal pracovat v roce 1961 a v jeho čele stál 27 let.

Pro své profesionální schopnosti a novátorství v metodách řízení muzea je Messer považován za jednu z nejuznávanějších osobností amerického moderního výstavnictví. Z muzea Solomona Guggenheima vytvořil jednu z nejvýznamnějších kulturních institucí v USA, rozšířil jeho sbírky a změnil je v globální instituci. Vychoval celou generaci kurátorů, kteří se významně uplatnili ve světě umění.

„Do americké instituce vnesl šarm a hodnoty starého světa. Dokázal vést neuvěřitelný dialog mezi poválečným americkým a evropským uměním,“ řekla americkému listu šéfka americké kanceláře aukční síně Sotheby's a bývalá Messerova spolupracovnice Lisa Dennisonová.

Messer se narodil do rodiny historika umění, jeho matka pocházela z hudebního prostředí. Jeho cesta z Prahy do světa začala dramaticky, když počátkem války v září 1939 loď Athenia, na níž se plavil do Británie, potopila německá ponorka. Messer se zachránil a dostal se do USA. Za války byl v Evropě jako tlumočník americké vojenské rozvědky.

Po skončení války působil v USA v malém muzeu v Roswellu ve státě Nové Mexiko, později v Ústavu soudobého umění v Bostonu. Z funkce šéfa Guggenheimova muzea na Manhattanu odešel v roce 1988, ve stejném roce opustil i Guggenheimovu nadaci, kterou řídil od roku 1980.

Kdykoli zajížděl Messner po roce 1989 do Evropy, vždy se snažil navštívit Prahu, kterou považoval za své nejoblíbenější místo v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 6 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 9 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 21 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026
Načítání...