Zemřel Thomas Messer, dlouholetý šéf Guggenheimova muzea

New York - Smutnou zprávu přinesl list The New York Times celému výtvarnému světu. Věhlasný ředitel světoznámého newyorského Guggenheimova muzea Thomas Maria Messer zemřel ve středu v New Yorku ve věku 93 let. Rodák z Bratislavy, který v meziválečném období vyrůstal v Praze, se do USA dostal za dramatických okolností těsně před válkou v roce 1939. V muzeu začal pracovat v roce 1961 a v jeho čele stál 27 let.

Pro své profesionální schopnosti a novátorství v metodách řízení muzea je Messer považován za jednu z nejuznávanějších osobností amerického moderního výstavnictví. Z muzea Solomona Guggenheima vytvořil jednu z nejvýznamnějších kulturních institucí v USA, rozšířil jeho sbírky a změnil je v globální instituci. Vychoval celou generaci kurátorů, kteří se významně uplatnili ve světě umění.

„Do americké instituce vnesl šarm a hodnoty starého světa. Dokázal vést neuvěřitelný dialog mezi poválečným americkým a evropským uměním,“ řekla americkému listu šéfka americké kanceláře aukční síně Sotheby's a bývalá Messerova spolupracovnice Lisa Dennisonová.

Messer se narodil do rodiny historika umění, jeho matka pocházela z hudebního prostředí. Jeho cesta z Prahy do světa začala dramaticky, když počátkem války v září 1939 loď Athenia, na níž se plavil do Británie, potopila německá ponorka. Messer se zachránil a dostal se do USA. Za války byl v Evropě jako tlumočník americké vojenské rozvědky.

Po skončení války působil v USA v malém muzeu v Roswellu ve státě Nové Mexiko, později v Ústavu soudobého umění v Bostonu. Z funkce šéfa Guggenheimova muzea na Manhattanu odešel v roce 1988, ve stejném roce opustil i Guggenheimovu nadaci, kterou řídil od roku 1980.

Kdykoli zajížděl Messner po roce 1989 do Evropy, vždy se snažil navštívit Prahu, kterou považoval za své nejoblíbenější místo v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dokument v dánsko-české produkci

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
00:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
před 8 hhodinami

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026
Načítání...