Ve Spojených státech zemřel český hudebník Ivan Král, bylo mu 71 let. Po emigraci z Československa působil jako kytarista v Patti Smith Group, s níž nahrál čtyři studiová alba a napsal pro ni řadu písní. Na jednom pódiu se ale objevil také s Iggym Popem či kapelami Blondie a Kiss. Po návratu do Česka produkoval například desku skupiny Lucie.
Zemřel muzikant Ivan Král. Spolupracoval s Patti Smith, Iggym Popem i kapelou Lucie
Informaci o úmrtí českého hudebníka ve Spojených státech v neděli potvrdil s odvoláním na Královu ženu hudebník Greg Jarvis z kapely Flowers of Hell. Jarvis na svém Twitteru zveřejnil tiskovou zprávu Královy partnerky Cindy Hudsonové, podle které hudebník podlehl rakovině ve svém domově ve státu Michigan.
Do Ameriky přišel Král jako teenager, v roce 1966 do zámoří emigrovala jeho rodina. Králův otec působil jako tlumočník při OSN. Jako hudebník Ivan dosáhl prvních úspěchů ještě v Československu se studentskou kapelou Saze. Jejich píseň se dostala do rozhlasové hitparády Dvanáct na houpačce.
Takových kapel jsou tisíce
Muzice se věnoval i za mořem. Víceméně náhodou odpověděl na inzerát a začal pracovat pro vydavatelství Apple Records spojené s The Beatles. „Asistoval ve fanklubu jako taková sekretářka, ale dostal se do hudebního dění,“ přibližuje Královy začátky autor jeho biografie Honza Vedral.
Král dokonce založil kapelu s názvem Luger, koncertovali mimo jiné společně s Kiss, než se tato kapela stala slavnou. Podobně byl krátce členem skupiny Blondie, opět v čase, než se toto uskupení prosadilo. Když si uvědomil, že jako frontman se v konkurenci amerických hudebníků těžko prosadí, rozhodl se spíše pro spolupráci.
„Když jsme nahrávali první písničky ve studiu, producent nám řekl, že to, co děláme, je absolutně nezajímavé a že takových kapel je v Americe sto tisíc. Poslal nás jednoduše do háje a já si uvědomil, že můj nosánek musí dolů,“ upřesnil v roce 2011 v rozhovoru pro server Novinky.
Písničky, které chtěli hrát Patti Smith i Iggy Pop
V roce 1975 se přidal k doprovodu osobité americké muzikantky Patti Smith a zažil s ní v New Yorku sedmdesátých let zrod punkové scény a garážové hudby. Spolu mimo jiné napsali skladbu Dancing Barefoot. Píseň se stala hitem, který se dočkal 70 předělávek od různých interpretů včetně U2, Pearl Jam nebo Johnnyho Deppa a časopis Rolling Stone jej zařadil mezi 500 nejlepších písní všech dob.
S Iggym Poppem, s nímž hrál pak v osmdesátých letech, zase napsal píseň Bang Bang, kterou si později do repertoáru převzal i David Bowie. „S Iggym Popem se rozešli tak, že Ivan Král s tím prásknul a Iggy Pop potom o něm ve své biografii napsal, že to je ten osel z východního bloku. Ale byli schopni si to vyříkat,“ popsal konec jedné hudební spolupráce Honza Vedral.
V 80. letech složil také hudbu pro několik filmů, například Subway Riders a Bistro. „Nebyl hudebníkem, který by přišel a řekl: Takhle to bude, všichni mě budete poslouchat. Ale dokázal se naladit na ostatní muzikanty. Učil se o americké hudbě věci, které nevěděl z Československa. Byl trošku za exota, ale jeho pohled se prosadil, dokázal vystihnout, co je refrén, co silné melodie, a dát dohromady písničky, které kapely chtěly hrát,“ zkouší Vedral pojmenovat, čím se Král jako autor prosadil v ohromné americké konkurenci.
Měl pokoru k hudbě i životu, vzpomínají čeští muzikanti
V 90. letech se začal vracet do rodného Česka. „Nejprve se zdálo, že jeho hudební kariéra už skončila,“ připouští Vedral. „Tehdy se v Seattlu živil tím, že měl obchod s palačinkami. Do Evropy vyjel na malinké turné, bez větších ambic, nicméně se ukázalo, že je tady velký hlad po někom, kdo by muziku dělal ve světovém měřítku. A Ivan měl ohromné zkušenosti.“
Stal se tak vyhledávaným producentem, na něhož „se stály fronty“. Spolupracoval s Jankem Ledeckým, Jiřím Suchým a Miro Žbirkou, produkoval například desky zpěvačky Anety Langerové nebo kapel Lucie i Mňága a Žďorp.
„Byl to neuvěřitelně skromný chlapík. Velice nám ve studiu pomohl jak s hudbou, příliš ji nekomplikoval, spíš sázel na intuici, tak i jako člověk, který nám otevřel oči, jak to venku vlastně chodí,“ vzpomíná frontman Petr Fiala. Král se mimo jiné objevil také v mystifikačním dokumentu Mňága – Happy End, který o kapele natočil v roce 1996 Petr Zelenka.
Z Králových sólových alb vydaných po sametové revoluci v Česku mělo zřejmě největší úspěch to první, Nostalgia z roku 1995 s hitem Winner Takes All. Na turné k tehdejší novince Krále provázela skupina Walk Choc Ice. I podle jejího frontmana Honzy Křížka se Král vyznačoval pokorou k řemeslu i životu.
„Někteří z nás jsme v té době měli hvězdný zarděnky a mysleli jsme si, že dobudeme svět, a pak přišel Ivan Král, za sebou měl spolupráci s Davidem Bowiem a podobně, sám si nosil aparaturu, nepotřeboval mít v šatně tisíc ručníků, velmi pokorně se po koncertě věnoval fanouškům. Nejvíce jsem si z toho vzal právě ten jeho osobní, lidský přístup,“ přiznává Křížek.
Zatím poslední Královo album Colors vyšlo v Česku předloni, další novinku činorodý muzikant chystal, vydání desky s názvem Smile je v plánu na únor. Letos má také vyjít Králův životopis v angličtině pod titulem Bloc, Shock, Rock.