Zemřel Leonard Cohen. „Jsem připraven, můj Pane,“ oznamoval posledním albem

Svět přišel o jednu z největších hudebních osobností posledních padesáti let. Ve věku 82 let zemřel kanadský hudebník a básník Leonard Cohen.

Úmrtí všestranného umělce a autora více než dvou desítek alb oznámila nahrávací společnost Sony Music na Facebooku. „S hlubokým zármutkem oznamujeme, že legendární básník, písničkář a umělec Leonard Cohen zesnul. Ztratili jsme jednoho z nejuznávanějších a nejplodnějších vizionářů,“ uvádí se v prohlášení, podle něhož proběne vzpomínková akce na Cohena v Los Angeles. Příčina úmrtí oznámena nebyla.

Cohen byl vedle Boba Dylana či Paula Simona jedním z písničkářů, jejichž sláva se zrodila v uvolněných šedesátých letech minulého století a od té doby ovlivnili několik generací. Za to si vysloužil mimo jiné přijetí do rokenrolové síně slávy a udělení nejvyššího kanadského civilního řádu.

Spojoval výjimečné literární nadání se schopností vtělit metaforický text do silné folkové melodie. Téma jeho textů často zahrnovalo náboženské cítění i sexuální tohu, které propojil ve své patrně nejznámější písni Hallelujah, jež se od prvního vydání v roce 1984 dočkala mnoha verzí od různých umělců.

Zpívalo či nahrálo ji kolem dvou set umělců, od Boba Dylana po Justina Timberlakea. Vznikla o ní kniha a stala se součástí soundtracků k filmům či veřejných událostí včetně olympijských her.

Přitom když Hallelujah vyšla poprvé, byl to naprostý propadák. „Pak si ji vyžádal John Cale z Velvet Underground, když už byl na sólové dráze, a dostal údajně od Cohena patnáct stránek faxu - takhle dlouhý text to mělo. Cale si z toho něco vybral a nahrál to s klavírem. Teprve potom se ta písnička stala slavná a Cohen ji znovu natočil,“ popsal hudební publicista Honza Dědek. 

Mezi Cohenovy další slavné písně patří třeba Suzanne, So Long Marianne, Bird on a Wire nebo I'm Your Man.

Chtěl být básníkem

Ještě před začátkem hudební dráhy napsal počátkem šedesátých let dva romány, avšak poté, co mu druhé dílo po úspěchu toho prvního u kritiky narazilo i v souvislosti s příliš otevřeným pohledem na téma sexu, se vrhl na muziku. Básně však psát nepřestal a na kontě má přes deset vydaných sbírek poezie.

Vzpomínka fanoušků na Leonarda Cohena u jeho domu
Zdroj: ČTK/AP/Paul Chiasson

Celým jménem Leonard Norman Cohen se narodil v Montrealu 21. září 1934. Jeho otec Nathan, jehož rodina emigrovala do Kanady z Polska, vlastnil úspěšný obchod s oblečením. Zemřel, když bylo Leonardovi devět let, ale svého syna zaopatřil tak, aby mohl později rozvíjet své literární a hudební ambice. Cohenova matka, zdravotní sestra Maša, byla litevského původu a byla dcerou rabína.

Právě duchovní cesta byla v jeho životě důležitá. „Koketoval se scientologií, strávil přes deset let v buddhistickém klášteře nedaleko Los Angeles, i když nikdy neopustil svou židovskou víru. Na posledním albu You Want It Darker má titulní píseň a v ní zpívá Jsem tady, jsem připraven, můj pane. A to Jsem tady je nazpívané hebrejsky,“ vysvětlil Dědek. 

Cohen studoval angličtinu a práva, ta ale nedokončil a místo toho odjel do New Yorku, kde se na Kolumbijské univerzitě zapsal ke studiu literatury. A právě poté, co se v roce 1966 přestěhoval na východní pobřeží USA, prorazil v hudebním světě.

První byla Suzanne

První studiové album vydal v roce 1967 pod názvem Songs of Leonard Cohen. Nahrávka začínala písní Suzanne, která se předtím společně s dalším Cohenovým songem Dress Rehearsal Rag objevila na albu písničkářky Judy Collins a díky její verzi už byla poměrně populární. Poslední album You Want It Darker mu vyšlo letos v říjnu, tedy o téměř půl století později. Kromě čtrnácti studiových nahrávek má na kontě osm koncertních alb a pět kompilací.

Po počátečním výrazně folkovém období začal do své hudby míchat vlivy popu či kabaretního stylu. Jeho hluboký hlas na nahrávkách i koncertech od 80. let často doprovázely ženské vokály.

„Začínal s čistým folkem, potom do toho začal různě aranžovat, třeba na konci osmdesátých let vyšlo album I'm Your Man, a to je postavené na elektronice, na klávesách, jsou tam až taneční písně, najdeme tam zvuky jazzu… Je to dítě šedesátých let, bral si, co chtěl, a uměl s tím pracovat,“ shrnul Dědek. 

Koncerty jako mše

Cohen nebyl podle Dědka velký zpěvák, ale dokázal zpívat velmi jednoduché, textově naléhavé a přitažlivé písně. Ověřit si to v letech 2009 a 2013 mohli i jeho fanoušci v Česku, napřed v pražské sportovní hale a pak v 02 Areně. „Ty koncerty připomínaly spíš mše, bylo tam obrovské publikum, ale slyšeli byste spadnout špendlík,“ podotkl Dědek.

Přitom právě k návratu na koncertní pódia přiměla Cohena psychická rána a velké zklamání, které mu připravila jeho dlouholetá účetní a rodinná přítelkyně, když mu ukradla téměř všechny peníze. „Byla odsouzena na osmnáct měsíců a k zaplacení asi devíti milionů dolarů, ale nic mu nezaplatila a on musel vyjet na turné. Vydělalo mu asi deset milionů dolarů,“ připomněl Dědek. 

Nepravděpodobná hvězda

Jak připomínají New York Times, Cohen byl velmi nepravděpodobnou a zdráhavou hvězdou pop music – jestli jí vůbec byl. Zpíval chraplavým barytonem, své písně ze začátku doprovázel jednoduchými akordy na akustickou kytaru a levné klávesy. A někdy až asketický obraz, který o sobě udržoval, byl v rozporu s poživačností a excesy rock and rollu.

Poté, co se dvě jeho písně objevily na albu Judy Collinsové, velmi se zdráhal udělat další krok a zpívat své písně publiku sám. „Leonard byl zdrženlivý a bál se zpívat na veřejnosti,“ vzpomínala později Collinsová ve své autobiografii. „Řekl mi: Nemůžu zpívat. Nevěděl bych, co mám dělat.“ Cohen byl podle Collinsové „vyděšený,“ když ho na jaře 1967 vzala na pódium, aby s ní zpíval.

Leonard Cohen (1990)
Zdroj: Jj Raudsepp/ČTK/ZUMA

Podle mnohých byly Cohenovy literární i hudební kvality neoddělitelné. „Když lidé mluví o Leonardovi, zapomínají zmínit jeho melodie, které jsou pro mě, spolu s jeho texty, jeho nejvýjimečnějšími výtvory,“ řekl letos magazínu The New Yorker Bob Dylan.

Na úmrtí legendárního umělce už reagoval i kanadský premiér Justin Trudeau. Cohenova hudba byla podle něj jedinečná a rezonovala napříč generacemi. „Kanadě a světu bude chybět,“ napsal na Twitteru Trudeau. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
16. 11. 2025

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...