Zemřel Leonard Cohen. „Jsem připraven, můj Pane,“ oznamoval posledním albem

Svět přišel o jednu z největších hudebních osobností posledních padesáti let. Ve věku 82 let zemřel kanadský hudebník a básník Leonard Cohen.

Úmrtí všestranného umělce a autora více než dvou desítek alb oznámila nahrávací společnost Sony Music na Facebooku. „S hlubokým zármutkem oznamujeme, že legendární básník, písničkář a umělec Leonard Cohen zesnul. Ztratili jsme jednoho z nejuznávanějších a nejplodnějších vizionářů,“ uvádí se v prohlášení, podle něhož proběne vzpomínková akce na Cohena v Los Angeles. Příčina úmrtí oznámena nebyla.

Cohen byl vedle Boba Dylana či Paula Simona jedním z písničkářů, jejichž sláva se zrodila v uvolněných šedesátých letech minulého století a od té doby ovlivnili několik generací. Za to si vysloužil mimo jiné přijetí do rokenrolové síně slávy a udělení nejvyššího kanadského civilního řádu.

Spojoval výjimečné literární nadání se schopností vtělit metaforický text do silné folkové melodie. Téma jeho textů často zahrnovalo náboženské cítění i sexuální tohu, které propojil ve své patrně nejznámější písni Hallelujah, jež se od prvního vydání v roce 1984 dočkala mnoha verzí od různých umělců.

Zpívalo či nahrálo ji kolem dvou set umělců, od Boba Dylana po Justina Timberlakea. Vznikla o ní kniha a stala se součástí soundtracků k filmům či veřejných událostí včetně olympijských her.

Přitom když Hallelujah vyšla poprvé, byl to naprostý propadák. „Pak si ji vyžádal John Cale z Velvet Underground, když už byl na sólové dráze, a dostal údajně od Cohena patnáct stránek faxu - takhle dlouhý text to mělo. Cale si z toho něco vybral a nahrál to s klavírem. Teprve potom se ta písnička stala slavná a Cohen ji znovu natočil,“ popsal hudební publicista Honza Dědek. 

Mezi Cohenovy další slavné písně patří třeba Suzanne, So Long Marianne, Bird on a Wire nebo I'm Your Man.

Chtěl být básníkem

Ještě před začátkem hudební dráhy napsal počátkem šedesátých let dva romány, avšak poté, co mu druhé dílo po úspěchu toho prvního u kritiky narazilo i v souvislosti s příliš otevřeným pohledem na téma sexu, se vrhl na muziku. Básně však psát nepřestal a na kontě má přes deset vydaných sbírek poezie.

Vzpomínka fanoušků na Leonarda Cohena u jeho domu
Zdroj: ČTK/AP/Paul Chiasson

Celým jménem Leonard Norman Cohen se narodil v Montrealu 21. září 1934. Jeho otec Nathan, jehož rodina emigrovala do Kanady z Polska, vlastnil úspěšný obchod s oblečením. Zemřel, když bylo Leonardovi devět let, ale svého syna zaopatřil tak, aby mohl později rozvíjet své literární a hudební ambice. Cohenova matka, zdravotní sestra Maša, byla litevského původu a byla dcerou rabína.

Právě duchovní cesta byla v jeho životě důležitá. „Koketoval se scientologií, strávil přes deset let v buddhistickém klášteře nedaleko Los Angeles, i když nikdy neopustil svou židovskou víru. Na posledním albu You Want It Darker má titulní píseň a v ní zpívá Jsem tady, jsem připraven, můj pane. A to Jsem tady je nazpívané hebrejsky,“ vysvětlil Dědek. 

Cohen studoval angličtinu a práva, ta ale nedokončil a místo toho odjel do New Yorku, kde se na Kolumbijské univerzitě zapsal ke studiu literatury. A právě poté, co se v roce 1966 přestěhoval na východní pobřeží USA, prorazil v hudebním světě.

První byla Suzanne

První studiové album vydal v roce 1967 pod názvem Songs of Leonard Cohen. Nahrávka začínala písní Suzanne, která se předtím společně s dalším Cohenovým songem Dress Rehearsal Rag objevila na albu písničkářky Judy Collins a díky její verzi už byla poměrně populární. Poslední album You Want It Darker mu vyšlo letos v říjnu, tedy o téměř půl století později. Kromě čtrnácti studiových nahrávek má na kontě osm koncertních alb a pět kompilací.

Po počátečním výrazně folkovém období začal do své hudby míchat vlivy popu či kabaretního stylu. Jeho hluboký hlas na nahrávkách i koncertech od 80. let často doprovázely ženské vokály.

„Začínal s čistým folkem, potom do toho začal různě aranžovat, třeba na konci osmdesátých let vyšlo album I'm Your Man, a to je postavené na elektronice, na klávesách, jsou tam až taneční písně, najdeme tam zvuky jazzu… Je to dítě šedesátých let, bral si, co chtěl, a uměl s tím pracovat,“ shrnul Dědek. 

Koncerty jako mše

Cohen nebyl podle Dědka velký zpěvák, ale dokázal zpívat velmi jednoduché, textově naléhavé a přitažlivé písně. Ověřit si to v letech 2009 a 2013 mohli i jeho fanoušci v Česku, napřed v pražské sportovní hale a pak v 02 Areně. „Ty koncerty připomínaly spíš mše, bylo tam obrovské publikum, ale slyšeli byste spadnout špendlík,“ podotkl Dědek.

Přitom právě k návratu na koncertní pódia přiměla Cohena psychická rána a velké zklamání, které mu připravila jeho dlouholetá účetní a rodinná přítelkyně, když mu ukradla téměř všechny peníze. „Byla odsouzena na osmnáct měsíců a k zaplacení asi devíti milionů dolarů, ale nic mu nezaplatila a on musel vyjet na turné. Vydělalo mu asi deset milionů dolarů,“ připomněl Dědek. 

Nepravděpodobná hvězda

Jak připomínají New York Times, Cohen byl velmi nepravděpodobnou a zdráhavou hvězdou pop music – jestli jí vůbec byl. Zpíval chraplavým barytonem, své písně ze začátku doprovázel jednoduchými akordy na akustickou kytaru a levné klávesy. A někdy až asketický obraz, který o sobě udržoval, byl v rozporu s poživačností a excesy rock and rollu.

Poté, co se dvě jeho písně objevily na albu Judy Collinsové, velmi se zdráhal udělat další krok a zpívat své písně publiku sám. „Leonard byl zdrženlivý a bál se zpívat na veřejnosti,“ vzpomínala později Collinsová ve své autobiografii. „Řekl mi: Nemůžu zpívat. Nevěděl bych, co mám dělat.“ Cohen byl podle Collinsové „vyděšený,“ když ho na jaře 1967 vzala na pódium, aby s ní zpíval.

Leonard Cohen (1990)
Zdroj: Jj Raudsepp/ČTK/ZUMA

Podle mnohých byly Cohenovy literární i hudební kvality neoddělitelné. „Když lidé mluví o Leonardovi, zapomínají zmínit jeho melodie, které jsou pro mě, spolu s jeho texty, jeho nejvýjimečnějšími výtvory,“ řekl letos magazínu The New Yorker Bob Dylan.

Na úmrtí legendárního umělce už reagoval i kanadský premiér Justin Trudeau. Cohenova hudba byla podle něj jedinečná a rezonovala napříč generacemi. „Kanadě a světu bude chybět,“ napsal na Twitteru Trudeau. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...