Zemřel J. D. Salinger, autor „bible americké mládeže“

New York - Americký spisovatel Jerome David Salinger, autor románu Kdo chytá v žitě, dnes ve věku 91 let zemřel. Podle prohlášení svého syna skonal ve svém domově v New Hampshire, kde řadu let sám žil. Poustevnický život dal vzniknout salingerovskému mýtu, který založil úspěch Salingerova jediného románu, jenž se stal biblí americké mládeže 50. let minulého století a dodnes je oblíbený po celém světě.

Salinger se narodil (1. ledna 1919) na newyorském Manhattanu v židovské rodině prodavače košer šunky. Literární nadání projevoval už na škole, účinkoval v několika divadelních hrách a také psal povídky „pod přikrývkou, v noci, za pomoci baterky“. Některé vyšly ve školním časopise.

Ježíš, on má fantastický talent

Více se k literatuře dostal v roce 1939, kdy navštěvoval večerní kurzy tvůrčího psaní na Columbia University. Jeho učitelem byl dlouholetý editor časopisu Story Whit Burnett. Všiml si Selingerova talentu a na jaře 1940 mu otiskl ve Story první povídku nazvanou Mladí lidé, pojednávající o několika lidech bez životního cíle.

Salinger vydal ještě několik dalších povídek, než byl několik měsíců poté, co Spojené státy na jaře 1942 vstoupily do druhé světové války, naverbován do armády. Během bojů se setkal s Ernestem Hemingwayem, který pracoval jako válečný dopisovatel v Paříži. „Ježíši, on má teda fantastický talent,“ prohlásil prý Hemingway o svém americkém kolegovi. Salinger Hemingwayovi v jednom z poválečných odpisů napsal, že jejich setkání pro něho bylo tou nejlepší vzpomínkou na válku.

Salinger utíkal před „žitem“

V roce 1948 vydal v magazínu The New Yorker kritiky uznávanou povídku Den jako stvořený pro banánové rybičky. A v roce 1951 vyšel román, který Salingera zapsal do literární síně slávy – Kdo chytá v žitě. Svět dospívajícího Holdena Caufielda okouzlil čtenáře svou bezprostředností, odporem k duchovně vyprázdněnému světu dospělých i černým humorem. Hlavním tématem se stala silná, přesto však jemná duše nevyrovnaného adolescenta.

„Je je třeba vzít v úvahu situaci, která ve Spojených státech panovala po druhé světové válce. Kontrast mezi hroznými zkušenostmi těch, kteří se války účastnili, a obrovskou konzumní společností, která se v Americe rozvíjela,“ říká k úspěchu knihy amerikanista Richard Olehla. 

Veřejnému zájmu, který „žito“ vyvolalo, Salinger utíkal. Stal se samotářským a pro mnohé podivínským, když svůj dům před veřejností a novináři proměnil téměř v pevnost. Tradovalo se o něm, že vstává v pět nebo v šest hodin a v malém betonovém bunkru s průhlednou střechou u psacího stroje tráví patnáctihodinový pracovní den.

Poslední povídky vydal Salinger v roce 1965 a od roku 1980 se vyhýbal i kontaktu s médii. Pozornost na sebe upoutal ale v roce 2009, když u federálního soudu podal žalobu proti autorovi díla údajně odvozeného z jeho Kdo chytá v žitě. Soud vydání knihy pozastavil.

  • Jerome David Salinger zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1392/139183.jpg
  • J. D. Salinger: Kdo chytá v žitě zdroj: Knižní klub http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1392/139181.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
11:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026
Načítání...