Zemřel J. D. Salinger, autor „bible americké mládeže“

New York - Americký spisovatel Jerome David Salinger, autor románu Kdo chytá v žitě, dnes ve věku 91 let zemřel. Podle prohlášení svého syna skonal ve svém domově v New Hampshire, kde řadu let sám žil. Poustevnický život dal vzniknout salingerovskému mýtu, který založil úspěch Salingerova jediného románu, jenž se stal biblí americké mládeže 50. let minulého století a dodnes je oblíbený po celém světě.

Salinger se narodil (1. ledna 1919) na newyorském Manhattanu v židovské rodině prodavače košer šunky. Literární nadání projevoval už na škole, účinkoval v několika divadelních hrách a také psal povídky „pod přikrývkou, v noci, za pomoci baterky“. Některé vyšly ve školním časopise.

Ježíš, on má fantastický talent

Více se k literatuře dostal v roce 1939, kdy navštěvoval večerní kurzy tvůrčího psaní na Columbia University. Jeho učitelem byl dlouholetý editor časopisu Story Whit Burnett. Všiml si Selingerova talentu a na jaře 1940 mu otiskl ve Story první povídku nazvanou Mladí lidé, pojednávající o několika lidech bez životního cíle.

Salinger vydal ještě několik dalších povídek, než byl několik měsíců poté, co Spojené státy na jaře 1942 vstoupily do druhé světové války, naverbován do armády. Během bojů se setkal s Ernestem Hemingwayem, který pracoval jako válečný dopisovatel v Paříži. „Ježíši, on má teda fantastický talent,“ prohlásil prý Hemingway o svém americkém kolegovi. Salinger Hemingwayovi v jednom z poválečných odpisů napsal, že jejich setkání pro něho bylo tou nejlepší vzpomínkou na válku.

Salinger utíkal před „žitem“

V roce 1948 vydal v magazínu The New Yorker kritiky uznávanou povídku Den jako stvořený pro banánové rybičky. A v roce 1951 vyšel román, který Salingera zapsal do literární síně slávy – Kdo chytá v žitě. Svět dospívajícího Holdena Caufielda okouzlil čtenáře svou bezprostředností, odporem k duchovně vyprázdněnému světu dospělých i černým humorem. Hlavním tématem se stala silná, přesto však jemná duše nevyrovnaného adolescenta.

„Je je třeba vzít v úvahu situaci, která ve Spojených státech panovala po druhé světové válce. Kontrast mezi hroznými zkušenostmi těch, kteří se války účastnili, a obrovskou konzumní společností, která se v Americe rozvíjela,“ říká k úspěchu knihy amerikanista Richard Olehla. 

Veřejnému zájmu, který „žito“ vyvolalo, Salinger utíkal. Stal se samotářským a pro mnohé podivínským, když svůj dům před veřejností a novináři proměnil téměř v pevnost. Tradovalo se o něm, že vstává v pět nebo v šest hodin a v malém betonovém bunkru s průhlednou střechou u psacího stroje tráví patnáctihodinový pracovní den.

Poslední povídky vydal Salinger v roce 1965 a od roku 1980 se vyhýbal i kontaktu s médii. Pozornost na sebe upoutal ale v roce 2009, když u federálního soudu podal žalobu proti autorovi díla údajně odvozeného z jeho Kdo chytá v žitě. Soud vydání knihy pozastavil.

  • Jerome David Salinger zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1392/139183.jpg
  • J. D. Salinger: Kdo chytá v žitě zdroj: Knižní klub http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1392/139181.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
16. 11. 2025

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...