Ve věku 79 let zemřel řecký hudební skladatel Vangelis, který se proslavil především hudbou k řadě známých filmů. Například ke sci-fi Blade Runner z roku 1982 od režiséra Ridleyho Scotta či k historickému snímku 1492: Dobytí ráje od téhož režiséra. Za hudbu pro film Ohnivé vozy od režiséra Hugha Hudsona si odnesl cenu americké filmové akademie Oscar.
Úmrtí skladatele potvrdil řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. „Svět hudby přišel o mezinárodního (umělce) Vangelise,“ uvedl na sociálních sítí. O úmrtí informoval i skladatelův právník, který k tomu ale neuvedl další podrobnosti.
Skladatel se narodil v roce 1943 pod jménem Evangelos Odyseas Papathanasiu. Když mu bylo 25 let, emigroval kvůli vojenskému puči v Řecku do Paříže, kde se zapojil do místní hudební scény.
Na mezinárodní scéně ho zřejmě nejvíce proslavila hudba k britskému filmu Ohnivé vozy z roku 1981, tento úspěch ale podle agentury Reuters zastínil jeho další tvorbu. V 80. a 90. letech také úzce spolupracoval s britským rockovým hudebníkem Jonem Andersonem. Do jeho pozdní tvorby patří hudba pro film Alexander Veliký režiséra Olivera Stonea z roku 2004 a několik hudebních alb.
Složil hymnu pro fotbalové mistrovství i pro olympiádu
Hudebník řeckého původu Vangelis patřil mezi průkopníky elektronické hudby. „Syntezátorového kouzelníka“, který zemřel ve věku 79 let, asi nejvíce proslavil doprovod k filmům 1492: Dobytí ráje, Ohnivé vozy, Blade Runner nebo Alexander Veliký. Jím komponovaná a nahrávaná hudba ale provázela i nespočetné koncerty operních hvězd, ojedinělé hudební produkce nebo celosvětová sportovní klání včetně olympiád.
Vangelisova hudba je natolik rozmanitá, že ji nelze zařadit ani k popu, rocku, klasice, jazzu, ani k nové vlně. „Snažím se pouze o to, aby lidé měli možnost prostřednictvím mé hudby poznat, co si myslím. Zprostředkovávám vám hudbu a je plně na vás, co si s ní uděláte,“ řekl v jednom ze vzácných rozhovorů. Své soukromí si skladatel, který vytvořil hymny pro světový fotbalový šampionát v roce 2002 nebo aténskou olympiádu o dva roky později, pečlivě chránil.
Snaha jít až k samotnému jádru zvuku
Hudebním talentem oplýval skladatel, který se narodil 29. března 1943 v řeckém městě Volos, už jako malé dítě. Nerad se přizpůsoboval formální výuce. „Vždy jsem cítil, že byste si neměli osvojovat znalosti ostatních, neboť největší význam mají osobní zkušenosti a zrání,“ vysvětloval. „Hraji na klavír, bicí a další věci, které byly po ruce a vydávaly zvuk… Už tehdy jsem se chtěl dostat na samý kořen melodie, až k samotnému jádru zvuku. Samotná vibrace zvuku obsahuje melodii, harmonii a rytmus,“ vzpomínal na dětství.
Poprvé se proslavil ve skupině Formynx, jež se stala nejpopulárnější řeckou kapelou. V roce 1968 se přestěhoval do Paříže, kde založil skupinu Aphrodite's Child, s níž okamžitě sklízel celosvětové ovace díky prvnímu singlu Rain and Tears. Ve Francii se také dostal do kontaktu s filmem, Vangelisova hudba podkreslovala dokumenty ze světa zvířat francouzského režiséra Fredericka Rossifa. A během pobytu ve francouzské metropoli také vydal své první sólové album Earth.
Hned první album mělo úspěch
Když se v roce 1975 Vangelis (což není nic jiného než běžná řecká zdrobnělina jeho křestního jména) přestěhoval do Londýna, objevily se spekulace, že bude hrát se skupinou Yes. Místo toho ale založil vlastní studio, které označoval za svou laboratoř. Hned první album zde nahrané – Heaven and Hell – Vangelise katapultovalo do popředí populární hudby jak v Evropě, tak v USA. Všechna alba, která následovala, se dočkala světového uznání a mimořádných prodejů. Kromě vlastní tvorby ale komponoval i pro další umělce.
A také pro film, jeho hudba například kongeniálně pomohla vytvořit atmosféru izolace a melancholii postavy Ricka Deckarda v podání Harrisona Forda v Blade Runnerovi režiséra Ridleyho Scotta z roku 1982. O deset let později se potkali oba tvůrci znovu u snímku 1492: Dobytí ráje, který vznikl jako připomínka pětistého výročí plavby Kryštofa Kolumba do Nového světa. Vangelis za ni byl nominován na Zlatý glóbus. Už v roce 1980 si odnesl Oscara za soundtrack k britskému sportovnímu dramatu Ohnivé vozy.
Ve své tvorbě se inspiroval i rodnou zemí
Vangelis napsal také hudbu k Hořkému měsíci Romana Polanského (1992), v 90. letech opakovaně spolupracoval na podmořských dokumentech s francouzským ekologem a filmařem Jacquesem Cousteauem. Jeho melodie doprovázely také světové sportovní svátky, mimo jiné MS v atletice, které se konalo v roce 1997 v Řecku. Pro světový fotbalový šampionát v Japonsku a Koreji 2002 složil hymnu, jeho tvorba byla slyšet na OH v Sydney 2000 a Aténách 2004, na zahajovacím ceremoniálu olympiády 2012 v Londýně se hrála hudba z Ohnivých vozů.
Ve své tvorbě se Vangelis inspiroval i rodnou zemí. „Etnická hudba pro měla byla vždy velmi důležitá. Uchovávám si v sobě řecké klima, ducha, tradice i hudbu – druh hudby ale nerozlišuji, neboť je nedělitelná,“ řekl jednou skladatel, který se nevyhýbal ani světu vážné hudby. Spolupracoval například se slavnou španělskou sopranistkou Montserrat Caballéovou. A když v roce 2018 zemřel proslulý fyzik Stephen Hawking, bylo jeho poselství vysláno k nejbližší černé díře zakomponovaného do Vangelisovy hudby.
