Zednářské knihy najdou milovníci tajemna na internetu

Brno – Kolují o nich fámy, že tajně řídí svět a připravují nový světový pořádek. Oni sami se označují za bratrské společenství lidí, kteří usilují o zdokonalování sebe i celého lidstva. Uzavřená komunita a tajemná symbolika svobodných zednářů každopádně přitahují milovníky mystiky a konspiračních teorií. Ti se teď mohou ponořit do historické zednářské literatury, jejíž sbírku Moravská zemská knihovna zveřejnila ve své digitální knihovně.

Svobodní zednáři jsou spojováni s vševědoucím okem na dolarové bankovce, francouzskou revolucí, templáři a egyptskými pyramidami. Kolují o nich fámy, že jsou tajnou elitářskou organizací, která řídí svět, i sítí okultistů. Jejich symboly a rituály jsou po staletí zahaleny tajemstvím a slouží jako zdroj nejedné konspirační teorie. Kniha Dana Browna ze zednářského prostředí Ztracený symbol se stala světovým bestsellerem.

Stovky skutečných zednářských knih jsou teď v digitalizované podobě dostupné na webu Moravské zemské knihovny. Instituce je zveřejnila v rámci projektu digitalizace svých fondů. „Naším cílem je přiblížit digitalizované dokumenty veřejnosti a druhým cílem je jejich dlouhodobá ochrana. Originály pak nemusíme vytahovat ze skladu, kde jsou uloženy v optimálních podmínkách,“ vysvětlil výhody digitalizace náměstek ředitele Moravské zemské knihovny Petr Žabička.

3 minuty
O sbírce zednářských knih hovoří Jindra Pavelková
Zdroj: ČT24

Základem sbírky byl knižní odkaz donátora knihovny Antona Endsmanna, rytíře z Ronova, z konce 19. století. Nejstarší tisk se ale datuje až do roku 1745. „Všechny knihy se věnují různým mystériím, záhadám, illuminátství, čemuž se věnovali samotní zednáři s důrazem na to, čím se zabývala konkrétní zednářská lóže. Mnohdy je to psané tak, že literatura byla určena určité zednářské lóži a může tak být dnešnímu uživateli z hlediska porozumění nepřístupná,“ vysvětlila vedoucí Sekce vývoje, výzkumu a strategického rozvoje knihovny Jindra Pavelková.

Původní sbírka zchudla v době německé okupace, kdy gestapo zabavilo část nejzajímavějších titulů. Desítky svazků byly v roce 1943 odeslány do Berlína. Knihovna pak soubor historických knih postupně rozšiřovala o novější tituly se zednářskou tématikou z konce 19. a počátku 20. století. Dnes má sbírka 332 svazků. Ale jak už to u zednářů bývá, ani toto čtení není pro každého. Knihy jsou převážně v němčině a navíc vytištěné starým typem písma, které je pro netrénované oko těžko čitelné. „Čtenáři si knížkou listují tak, jak skutečně vypadá ve fyzické podobě,“ uzavřela Pavelková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 41 mminutami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 3 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 9 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026
Načítání...