V padesátých letech vznikla pod vedením Miroslava Dědiče v jihočeském Květušíně škola pro romské děti. Jeho projekt sice žáky provedl základním vzděláním, jehož by se jim jinak těžko dostávalo, vytrhl je ale z původních rodin. O kontroverzním experimentu natočil režisér Tomáš Kudrna dokument Zatajené dopisy. V premiéře byl uveden na 17. ročníku festivalu Jeden svět.
Květušínská Škola míru fungovala do roku 1960, kdy byla zrušena, ve vojenském prostoru Boletice. Jejím cílem bylo ověřit, zda jsou romské děti schopny se zařadit do vzdělávacího systému. „Experiment probíhal v podmínkách a s pomocí metod, které by byly dnes naprosto nepřijatelné,“ podotýká režisér a scenárista filmu Tomáš Kudrna.
Podmínkou pro úspěch totiž bylo vytržení dětí z rodinného prostředí, škola proto brzy začala fungovat i jako internát a dětský domov. Rodiče do školy neměli přístup, mnozí žáci se do instituce navíc dostali na základě soudního odebrání z rodiny.
„Během rešerší mě překvapilo, že ředitel školy Miroslav Dědič docela přísně cenzuroval korespondenci mezi dětmi a rodiči a mnoho dopisů dětem ani nedoručil,“ uvedl Kudrna, jaké zjištění stojí za názvem dokumentu. V Muzeu romské kultury jsou uloženy desítky takových dopisů, Kudrna se rozhodl některé z nich po šedesáti letech původním adresátům doručit.
Dokument není černobílý
Průvodkyní dokumentem je jedenáctiletá Karolina, vnučka jednoho z tehdejších žáků. Jejím pohledem objevují diváci poměrně neznámý a také celkem kontroverzní experiment v přístupu k romské problematice. „Není černobílý, nikoho nekádruje, citlivě odkrývá dávno zapomenuté křivdy a také velmi ústrojně propojuje minulost se současností,“ dodala ke snímku kreativní producentka Lenka Poláková.
Ochotnější mluvit před kamerou byli ti, kteří na školu vzpomínají v dobrém. „Nepřistupoval k nim jako k dětem, které byly zaostalejší a potřebovaly by redukované osnovy,“ uvedla autorka námětu, romistka Barbora Šebová, v čem byl experiment přínosný. Jeho autor, Miroslav Dědič, se problematice výchovy a vzdělávání Romů věnoval celoživotně. Tomáš Kudrna se při natáčení dokumentu setkal i s ním.
„Panu Dědičovi bude letos devadesát let. To desetiletí s květušínskými dětmi pro něj byl zlatý čas. Hodně se v roli učitele a vychovatele romských dětí našel a o svých metodách, myslím, dodnes nemá pochyb. Svoje zážitky z toho času několikrát zpracoval knižně a rád na svou květušínskou etapu vzpomíná,“ shrnul jejich rozhovor.
Po uvedení v hlavní části Jednoho světa si Zatajené dopisy budou moci diváci přečíst i v regionálním pokračování festivalu (od 17. března do 11. dubna). Dokument, který vznikl s přispěním České televize, bude také na program filmových čtvrtků Muzea romské kultury v Brně.
