Zásluhy, intriky a dary. Šlechtická diplomacie řídí české památky

Státem spravované památky se v letošní sezoně rozhodly připomenout tuzemské šlechtické rody, které zasáhly do evropských a světových dějin. Hrady, zámky a další objekty oficiálně otevírají – stejně jako poklady – na Velký pátek. Kromě šlechtické diplomacie připomenou akcemi a výstavami také století novodobé české státnosti.

Program Šlechta českých zemí v evropské diplomacii je součástí dlouhodobého projektu Po stopách šlechtických rodů. Aktuálním tématem chce Národní památkový ústav připomenout, že česká, moravská i slezská šlechta se v diplomacii angažovala už od středověku.

„Projekt je mimo jiné příležitostí tyto historické osobnosti a události připomenout a ukázat, jak důležitou úlohu sehrály české země v evropských dějinách,“ podotýká generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková.

Metternichův Kynžvart, Casanovův Duchcov

Šlechtickou diplomacii přiblíží více než čtyřicet památek. Zámek v Českém Krumlově například převypráví příběh zlatého kočáru rodu Eggenberků, který byl vytvořen v Římě v roce 1638 pro účely diplomatického procesí.  Zámek Kynžvart roli knížete Klementa Václava Metternicha v evropské diplomacii, zároveň bude 25. srpna centrem letošní Hradozámecké noci.

Zapojení hraběte Viléma Kinského ze Vchynic a Tetova do spiknutí Albrechta z Valdštejna proti císaři probere zámek v Benešově nad Ploučnicí. Jako diplomata a intrikána pak představí milovníka Casanovu kostýmované prohlídky na Duchcově.

Vrcholem diplomatické sezony má být v červenci otevření nové expozice na zámku v Jindřichově Hradci. Věnuje se diplomatickým aktivitám černínského rodu od raného novověku až do první poloviny dvacátého století. K exponátům bude patřit například originál tureckého stanu, který si z osmanské říše přivezl v roce 1616 jako dar Heřman Černín z Chudenic.

Heřman Černín z Chudenic a Klement Václav Metternich
Zdroj: NPÚ

Století republiky na venkově i v posteli

Nemalou pozornost chce NPÚ v nadcházející návštěvnické sezoně věnovat i výročí vzniku samostatného Československa. Projekt Století republiky si všímá především meziválečných časů. Hned dvě výstavy se zabývají prvorepublikovou architekturou: jednak památkami „ve službách republiky“, tedy úřady, továrnami nebo nemocnicemi, jednak pomníky první světové války. 

Část programu připomene ale i další, tzv. osudové osmičkové roky, například vila Stiassni představí státníky a státní návštěvy, které v této vládní vile nocovali. Betlém Hlinsko potom proměny českých zemí zachytí na příkladu venkova – od zrušení roboty přes kolektivizaci po normalizaci.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...