Zapomenutý svět završil monografii ilustrátora Zdeňka Buriana

3 minuty
Knižně vyšel Zapomenutý svět Zdeňka Buriana
Zdroj: ČT24

Sedm let detektivní práce má za sebou autorská dvojice Ondřej Müller a Rostislav Walica. V archivech se snažili najít nejen slavnou, ale zčásti také opomíjenou tvorbu výtvarníka Zdeňka Buriana. Tři objemné svazky zahrnují na dvanáct set ilustrací. Závěrečná část trilogie vychází pod názvem Zapomenutý svět. Zaměřuje se na méně známou část Burianova díla, včetně věcí dosud nepublikovaných.

Zdeněk Burian  vytvořil na dvanáct tisíc ilustrací. I přesto, že část jeho práce se komunistickému režimu nelíbila. Za úpadkovou literaturu označil jeho obrázky ke dvaceti dětským knihám, vadily i legionářské a především dobrodružné příběhy o svobodě. „Část jeho tvorby je dnes vzácná, protože je známá jen z vydání z první republiky,“ podotýká Ondřej Müller. 

Práce pro knihu získávali autoři jak od soukromých sběratelů, tak převážně z depozitáře Památníku národního písemnictví, kam přešel celý vydavatelský archiv Vilímkova nakladatelství, pro které Burian pracoval.

Ilustroval nejslavnější knihy té doby: mayovky, verneovky, Foglara i Štorcha. Kniha ale z jeho díla ukazuje i westernové obálky nebo nezvyklé ilustrace k Nerudovým Povídkám malostranským. Připomíná také Buriana jako autora filmových kostýmů, například pro první československý barevný film, jímž byl v roce 1947 Jan Roháč z Dubé.

Na řadě je pravěký svět

Trojdílná monografie začala před čtyřmi lety ohlédnutím za Dobrodružným světem. Rostislav Walica s Ondřejem Müllerem v něm shromáždili Burianovy ilustrace z počátků výtvarníkovy tvorby. Následující Podivuhodný svět se zaměřil na verneovky, texty do knihy připsal Ondřej Neff.

Nyní se autoři trilogie chystají připomenout také Burianovu zásluhu na vyobrazení pravěku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 7 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 7 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 8 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 11 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 18 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...