Zapomenutý svět završil monografii ilustrátora Zdeňka Buriana

Nahrávám video
Knižně vyšel Zapomenutý svět Zdeňka Buriana
Zdroj: ČT24

Sedm let detektivní práce má za sebou autorská dvojice Ondřej Müller a Rostislav Walica. V archivech se snažili najít nejen slavnou, ale zčásti také opomíjenou tvorbu výtvarníka Zdeňka Buriana. Tři objemné svazky zahrnují na dvanáct set ilustrací. Závěrečná část trilogie vychází pod názvem Zapomenutý svět. Zaměřuje se na méně známou část Burianova díla, včetně věcí dosud nepublikovaných.

Zdeněk Burian  vytvořil na dvanáct tisíc ilustrací. I přesto, že část jeho práce se komunistickému režimu nelíbila. Za úpadkovou literaturu označil jeho obrázky ke dvaceti dětským knihám, vadily i legionářské a především dobrodružné příběhy o svobodě. „Část jeho tvorby je dnes vzácná, protože je známá jen z vydání z první republiky,“ podotýká Ondřej Müller. 

Práce pro knihu získávali autoři jak od soukromých sběratelů, tak převážně z depozitáře Památníku národního písemnictví, kam přešel celý vydavatelský archiv Vilímkova nakladatelství, pro které Burian pracoval.

Ilustroval nejslavnější knihy té doby: mayovky, verneovky, Foglara i Štorcha. Kniha ale z jeho díla ukazuje i westernové obálky nebo nezvyklé ilustrace k Nerudovým Povídkám malostranským. Připomíná také Buriana jako autora filmových kostýmů, například pro první československý barevný film, jímž byl v roce 1947 Jan Roháč z Dubé.

Na řadě je pravěký svět

Trojdílná monografie začala před čtyřmi lety ohlédnutím za Dobrodružným světem. Rostislav Walica s Ondřejem Müllerem v něm shromáždili Burianovy ilustrace z počátků výtvarníkovy tvorby. Následující Podivuhodný svět se zaměřil na verneovky, texty do knihy připsal Ondřej Neff.

Nyní se autoři trilogie chystají připomenout také Burianovu zásluhu na vyobrazení pravěku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 12 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
před 15 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
před 23 hhodinami

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...