Zapomenuté klenoty připomíná výstava

Praha - Kapličky, boží muka, smírčí kříže a další drobné kulturní památky představuje výstava Zapomenuté klenoty v krajině - Stezky pokory a naděje, která probíhá v konírně Nostického paláce na Malé Straně. Fotografie, trojrozměrné artefakty a skutečné příklady památek jsou do 30. září vystaveny ve sklepní galerii paláce, který je sídlem ministerstva kultury.

„Jsou to zpravidla 'rezidua' jiného životního stylu a jiné životní filozofie našich předků nejméně od poloviny 18. století. Musíme být vděčni za to, že si příslušníci občanských sdružení a společností význam těchto památek uvědomují a snaží se je zmapovat,“ řekla kurátorka výstavy Naděžda Kalousová.

Výstava je součástí projektu občanského sdružení Pro Bohemia, který byl zahájen v roce 2001. Záměrem jeho organizátorů je „přesvědčovat občany o jejich sounáležitosti s obcí, ve které žijí a kde mohou vlastní iniciativou a prací přispět k obnově drobných památek“. Je zaměřen zejména na oblast Národního parku Šumava, Telčska a severního Plzeňska. Tato místa jsou podle odborníků jedinečná výskytem autentických renesančně-barokních památek.

„Spousta památek je skryta v hloží, v křoví, jsou zarostlé v polích a nikdo o nich neví. Mnoho památníčků, křížků a božích muk zničila také kolektivizace, když se scelovala pole. Na výstavě je krásný záběr, kde občané z piety křížek v poli zachovali. Je v tom smysl pro přírodu a estetické cítění,“ uvedla Kalousová.

Pořadatelé výstavy vybírali z obrovského množství fotografických záběrů, které pořídil fotograf Tomás Rasl. Při několikaměsíčním putování za památkami prý ujel 8 500 kilometrů. Fotografoval mimo jiné na Bruntálsku, Sokolovsku, Tachovsku, Telčsku, ve vinicích na jižní Moravě, v Hostýně i na Svaté Hoře u Příbrami. Objektem jeho snímků se stala také poutní místa na Slovensku, v Rakousku nebo v Polsku. Návštěvníci výstavy mohou obdivovat také skutečné památníčky, zapůjčené z muzeí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 4 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 20 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 21 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...