Valtice (Břeclavsko) - Národní památkový ústav zpřístupnil pět komnat druhého patra zámku ve Valticích na Břeclavsku. Na jejich obnově pracovali památkáři bezmála 16 let. Projekt přišel na zhruba 20 milionů korun. Do konce letošního roku bude v těchto prostorách expozice o držitelích Řádu zlatého rouna. Pak v nich vznikne stálá výstava barokních obrazů.
Výstava mapuje českou historii od 16. do 20. století prostřednictvím významných osobností, rytířů Řádu zlatého rouna na Moravě, kteří sehráli důležitou roli jak v politickém, tak i ve válečném nebo kulturním dění. Unikátní předměty byly shromážděny z dvaceti míst, jednak ze státních hradů a zámků, jednak ze soukromých sbírek.
„Řád zlatého rouna je jeden z nejvýznamnějších světských řádů, který existuje. Řád mohli získat jen velice urození a striktně katoličtí pánové. Po rozdělení na dvě linie si ta rakouská udržela svoji exkluzivitu. Řád byl udělován hlavám významných rodů, případně vojevůdcům, diplomatům, lidem, kteří se jednoznačně zasloužili o rozvoj monarchie. Za všechno hovoří to, že rytířem Řádu zlatého rouna v současnosti je Karel Schwarzenberg,“ připomíná význam řádu kurátor výstavy Michal Konečný.
„Výstava je rozdělena jak časově na rytíře řádu období baroka a 19. a 20. století, tak i rodově, kdy je akcentována zejména role Lichtenštejnů. Valtice totiž byly klíčovou rezidencí tohoto rodu. Mnoho osobností tohoto významného rodu vlastnilo řád. Kromě obrazů a grafických listů se na výstavě nacházejí i základní insignie řádu ve dvou variantách. První je řád se slavnostním řetězem, který nosili rytíři při slavnostních příležitostech, a druhá varianta je z 19. století se sponou, která je prezentována na exkluzivní uniformě císařsko-královského komořího. Jeden z dalších významných exponátů je meč moravského zemského hejtmana Františka Karla Kolowrata Libštejnského, který byl zapůjčen ze soukromých kolowratských sbírek,“ upozorňuje kurátor.
Řád zlatého rouna (franc. Toison d'or) je rytířský řád založený roku 1430 a zároveň šlo o spolek rytířů organizovaný po vzoru duchovních rytířských řádů. Později byl stále více privilegovaným a byl udělován velmistrem jako odměna za zásluhy. Řádový odznak tvoří na řetězu zavěšená zlatá beránčí kůže. Řád zlatého rouna byl založen burgundským vévodou Filipem Dobrým v Brugách dne 10. ledna 1430 u příležitosti jeho sňatku s princeznou Isabelou Portugalskou poté, co odmítl členství v Podvazkovém řádu. Řád je též známý pod názvem Ordre de la toison d'or, el Toyson de oro, el Tusan a v raných dobách též jako rytířský Řád zlatého rouna ovčího plátna z Burgund nebo Řád belgické vlny.
Po vymření rodu burgundských vévodů roku 1477 přešel řád na rod Habsburků. Poté, co roku 1700 zemřel poslední španělský král z habsburské dynastie, rozdělil se v důsledku bourbonsko-habsburských sporů o dědictví řád na dvě linie a dodnes existuje jak španělská větev Karlových bourbonských dědiců, tak rakouská větev Habsburků. Rakouská republika dne 23. června 1953 uznala právo hlavy dynastie Habsburků na suverénní udělování řádu.
Pohnutý osud zámku Valtice
Poté, co stát zabavil po druhé světové válce zámek Lichtenštejnům, v něm sídlilo zemědělské družstvo, byla v něm sušárna tabáku i věznice. Když si památkáři zámek v 80. letech přebírali, bylo jeho druhé patro v havarijním stavu. Od té doby čeká na obnovu. Zámek je coby součást Lednicko-valtického areálu od roku 1997 na seznamu památek UNESCO.
Největší atrakcí druhého patra zámku je obří plátno. U obrazu bylo uvedeno, že pochází z 18. století a zachycuje rodinu knížete Lichtenštejna - někdejšího majitele zámku. Odborníci ale v roce 2006 zjistili, že kníže Josef Václav (1696 až 1772) sice na obraze je, ale s císařovnou Marií Terezií (1717 až 1780) a jejím početným příbuzenstvem. Svědčí to podle vědců o jeho zcela výsadním postavení, kterého u císařského dvora dosáhl.
