Praha – Zdivočelá země, seriál České televize plný napětí, dobrodružství a pohnutých lidských osudů uprostřed historických a společenských zvratů, se vrací na obrazovky. Na podzim se diváci dočkají čtvrté, závěrečné řady, ještě předtím si ale mohou připomenout v předchozích třech sériích dramatický životní příběh bývalého pilota RAF Antonína Maděry. Pilotní snímek vysílá ČT1 od 20:00 v neděli 19. února.
Rozsáhlý seriálový projekt (první část odvysílala ČT v roce 1997) vznikl v režii Hynka Bočana podle knih Zdivočelá země a Aukce Jiřího Stránského. „Přiznám se, že první román jsem napsal ve vzteku. Byl jsem v roce 1945 v pohraničí, vzal mě tam tatínek, kterého poprosil Albert Pražák, aby se zajel podívat do Krušných hor, odkud dostávala Česká národní rada (Pražák byl jejím předsedou – pozn. red.) zprávy, co se tam děje při divokém odsunu,“ vzpomíná Stránský.
„To jsou věci, které ve mně zůstanou nadosmrti,“ dodal s tím, že onen vztek, který ho přivedl až k napsání Zdivočelé země, v něm z toho důvodu budily romány prokomunistického spisovatele Václava Řezáče Bitva a Nástup o poválečném pohraničí. „Byly o tom, jak to bylo učesané, co se tam dělo za nádherné věci, a já jsem viděl, jak se tam lidé vraždili a kradli majetky. A když jsem navíc v kriminále (v roce 1953 byl odsouzen za velezradu na osm let) potkal pilota, který to zažil, tak nešlo, jak se říká, odolat a napsal jsem Zdivočelou zemi,“ poznamenal Stránský.
Právě bývalý válečný pilot RAF Antonín Maděra (Martin Dejdar) je hlavním hrdinou televizní ságy. V jeho příběhu se odráží události pro naši zemi důležité a rozhodující: dramatické, politicky i lidsky konfliktní osidlování pohraničí v prvních letech po osvobození, padesátá léta plná politické zvůle a bezpráví až po okupaci v srpnu 1968 a začátek normalizace.
„Zabrat nám daly všechny série, protože jsme se snažili být co nejvěrohodnější. Na druhé straně za ten dlouhý čas se Zdivočelá země stala součástí života všech, kteří se na ní podíleli, takže to byla i veliká radost,“ shodují se Jiří Stránský a režisér Hynek Bočan, který se také podílel na scénáři.
Premiérová čtvrtá třináctidílná řada začíná v 70. letech, první díl ale diváky zavede na její konec – do roku 1990. „Za prezidentem Havlem přijdou letci, že by měl dát Maděrovi k pětasedmdesátinám nějaký metál,“ prozradil Stránský. Havla si zahrál Václav Havel. „Když byla premiéra třetí řady, tak tam šel říct, že si myslí, že to je nejlepší seriál pro mladé lidi, aby se o té době něco dozvěděli. A když to dořekl, povídá: 'Nenašla by se tam pro mě nějaká malá amatérská rolička?'“ vyprávěl Stránský, jak se exprezident a dramatik v seriálu objevil. „O to víc mě mrzí, že to neuvidí,“ zalitoval.
Po „prezidentské“ scéně v úvodu prvního dílu se děj přenese do února 1976. Statek, na němž hrdinové Zdivočelé země bydlí a hospodaří, přebírá jako školicí středisko ministerstvo vnitra, a jeho obyvatele proto čeká stěhování… „Pro mě je čtvrtá řada zajímá hlavně tím, že každá postava se musela vypořádat s marastem, s režimem,“ naznačil herec Václav Chalupa, v seriálu „kauboj“ Pýt. Na další osudy Antonína Maděry, jeho rodiny, přátel i nepřátel si diváci musí ale počkat do podzimu tohoto roku.
Zdivočelá země v programu: 1. díl první řady 19. 2. na ČT1 ve 20:00, od 2. dílu první řady do závěrečného dílu druhé řady (od 26. 2. do 29. 4.) vždy v neděli odpoledne. Třetí řada od 30. dubna do 16. července ve 20:00 na ČT1.
Milan Fridrich, ředitel programových okruhů, o seriálu: „Zdivočelá země je jedním z nejvýznamnějších děl České televize od jejího vzniku. Chceme, aby rok 2012 byl pro diváka Rokem Zdivočelé země, kdy si připomeneme celou ságu nesnadného a dobrodružného života člověka, který se dostal do soukolí dějin. Je to sága jednoho člověka i poválečných dějin Československa. Jsme hrdí, že ČT tento projekt dotáhla do konce a věříme, že diváci možnost kontinuálního sledování seriálu ocení.“
