Vzpomínky na Květu Fialovou: Tornado, ale bez Lou

Vtip, eleganci a nadhled oceňovali kolegové na herečce Květě Fialové, která v úterý ve věku 88 let podlehla dlouhotrvající nemoci.

Josef Kubáník, herec Slováckého divadla: „Vytvořili jsme spolu tři inscenace, za postavu Maude ve hře Harold a Maud dostala paní Fialová Thálii, poté jsme spolu dělali ještě krásný dojemný příběh Oskar a růžová paní a v závěru Popel a pálenka. Paní Fialová byla nesmírná osobnost, profesionálka, říkala, že když nemůže v noci spát, tak si opakuje texty. Byla ze staré školy, pro kterou divadlo bylo všechno.“

Petr Svojtka, režisér Městských divadel pražských: „Květa Fialová byla neuvěřitelná osobnost, kterou jsem měl to štěstí potkat, která mě zasáhla i svým životním přístupem a nadhledem. Vždycky říkala, že v životě jsou nejdůležitější tři věci – přijmout, poděkovat a zvládnout. A nekecat jim do toho tam nahoře, protože oni vědí, proč to tak dělají.“

Jiřina Bohdalová, herečka: „Krásná ženská, která milovala divadlo. Když jsem se dozvěděla, že odešla, vytanulo mi na mysli, jak ji přijímal Jan Werich. Prý se jí zeptal: Zpíváte? A ona řekla: Nie. Len tak kokrhám. A jemu se to tak líbilo, že ji přijal.“

Alena Činčerová, dokumentaristka cyklu Neobyčejné životy: „Tolik šarmu a elegance měl málokdo.“

Karel Smyczek, režisér dílu s Květou Fialovou z cyklu Tajemství rodu: „Měla šarm, byla vzdělaná a osobitá. Říkala věty jinak, než by vás napadlo, že je možné je říct, dávala rolím to, co ne každý herec v sobě má. Když jsem se dozvěděl tu smutná zprávu, napadla mě jako první Tornado Lou, ale bez Lou. Protože Květa, když jí role sedla, tak byla teda velké tornádo. Jednou mi řekla: Už jsem tak stará, že si můžu dovolit říkat, co chci - což také někdy dělala.“ 

Libuše Švormová, herečka: „Květa byla součástí mého uměleckého i soukromého života. Byly role, v nichž vítězila už jenom tím, že se objevila na jevišti.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16:18Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 12 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 13 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 15 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
včera v 18:46

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26
Načítání...