Vzestup a úpadek pražských módních salonů

Praha – Proměny pražských módních salonů v období let 1900-1948 reflektuje nová výstava v Uměleckoprůmyslovém museu. Volné pokračování cyklu Česká móda nabízí ukázky tvorby pětatřiceti závodů, mezi nimiž jsou nejluxusnější podniky jako Rosenbaum, Podolská, Roubíčková, Bárta, ale i střední a malé firmy, které dokládají, že vyhlášená pražská elegance vznikala spojením tradice dokonalého řemeslného zpracování a úzkého kontaktu s aktuálními francouzskými módními trendy a podněty krejčovství anglického, které byly přizpůsobovány místnímu vkusu a životnímu stylu.

Na souboru osmdesáti oděvů lze sledovat vývoj pražských módních salonů první polovině 20. století. Vzhledem k časovému rozsahu a počtu exponátů je výstava rozdělena na dvě části: první část Pražské módní salony 1900—1918 je umístěna v hlavní vitríně v sálu Příběh vlákna ve stálé expozici muzea, druhá část, Pražské módní salony 1918—1948, se představuje ve výstavním sále.

„První polovina 20. století je velmi dlouhé časové období, takže nemůžeme říct stručně, jak vypadalo, ale právě to je cílem naší výstavy, aby se o tom návštěvníci mohli přesvědčit a podívat se,“ podotýká kurátorka výstavy Eva Uchalová. K vidění je pestrá paleta oděvů, například honosné plesové róby i oblečení na vycházky a pro střední třídy.

Pražské salony za hranicemi byly zakázkové, tudíž nedocházelo k takovému srovnávání jako dnes. Čeští krejčí si ale v zahraniční konkurenci stáli velmi dobře a byli velice žádaní, mnohokrát pracovali v těch nejlepších francouzských salonech. „Móda, kterou tady vystavujeme, je tak nadčasová, že u řady lidí budí dojem, že to je móda současná. Sami návštěvníci uvidí, že je tady opravdu čím se inspirovat,“ dodává Uchalová.

Výstava Pražské módní salony 1900—1948 v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze potrvá do 29. dubna 2012. Součástí expozice je i aktivní program pro návštěvníky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánovčera v 22:52

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...