Výtvarník prý dílo na památku obětí Osvětimi udělal z jejich zubů

Kodaň - Výtvarník Marco Evaristti tvrdí, že své dílo na památku obětí koncentračního tábora v Osvětimi vytvořil částečně z lidských zubů a zlatých výplní. Některé z nich prý pocházejí právě z tohoto nacistického vyhlazovacího tábora. Práce je od 27. ledna k vidění na výstavě v Kodani. Na památku osvětimských obětí vytvořil Evaristti vláček. Má směřovat k branám koncentračního tábora. Zuby prý koupil v Rakousku od člověka, který tvrdil, že pocházejí z Osvětimi.

Vláček váží 2,3 kilogramu a je posázený diamanty. „Chtěl jsem vytvořit umělecké dílo, které líčí všechna ta zvěrstva, na která mnozí zapomínají. Chtěl jsem spojit některé z nejkrásnějších věcí s těmi nejohavnějšími a nejhrozivějšími,“ řekl výtvarník. Dodal, že použil také tři zuby své babičky, které mu dala jeho matka. Výtvarníkova babička byla Židovka, v táboře ale nezahynula.

V Dánsku práce zatím velké vášně nevyvolala. Výstavu dnes zahájila kodaňská radní pro kulturu Pia Allerslevová. Ta míní, že by Evaristtiho dílo ale někoho urazit mohlo. Bývalá hlava dánské židovské obce a člen organizačního výboru dne památky obětí holokaustu Jacques Blum řekl, že sám navrhoval, aby se socha vystavila. „Stále silnější a silnější prostředky jsou potřeba k připomenutí tohoto dne,“ uvedl Blum. Podle něj totiž mnozí mladí o činech nacistů vědí velmi málo. Někteří lidé za hranicemi Dánska ale považují dílo za nevkusné. „Podle mě to vypadá jako laciné zneužívání holokaustu,“ uvedl Efraim Zuroff z Centra Simona Wiesenthala.

Evaristti řekl, že své dílo vystavoval už v roce 2008 v Berlíně. K vidění bylo ale jen krátce. Autor musel svou práci stáhnout, „protože někteří lidé byli na ni citliví“.

Kontroverzní umělec Marco Evaristti

pochází z Chile. Žije v Dánsku. Má židovské předky, sám se ale stal buddhistou. V minulosti na sebe upozornil například tím, že grónský ledovec natřel na červeno či do šarlatové látky zahalil vrchol Mont Blanku. Chtěl tak podle svých slov upozornit na ničení životního prostředí. V roce 2008 uzavřel dohodu s vězněm odsouzeným na smrt. Po jeho popravě mělo z vězňových ostatků vzniknout krmivo, jímž by návštěvníci na výstavě krmili rybičky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Jan Potměšil. Proslavil se rolí ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek večer ve spánku po delší nemoci divadelní a filmový herec Jan Potměšil, sdělila ČTK jeho manželka Radka Potměšilová. Herec byl již od začátku 90. let upoután na invalidní vozík. Aktivně se zapojil do sametové revoluce. V posledních třech letech měl Potměšil vážné zdravotní problémy.
07:13Aktualizovánopřed 34 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 22 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...