Praha - Na počest nedávno zesnulého malíře a grafika Zdeňka Sýkory uspořádalo pražské Museum Kampa výstavu jeho díla. Zahájení bylo zároveň vzpomínkou na tohoto významného českého výtvarného umělce. „Je to oslava jeho díla, vůbec ne smuteční rozloučení. On pro nás žije dál,“ upozornila Meda Mládková, sběratelka a majitelka Musea Kampa, která se se Sýkorou seznámila a spřátelila na konci 60. let.
Hold známému výtvarníkovi přišla vzdát řada významných osobností veřejného i kulturního života, přátel nebo galeristů. Mezi přítomnými byl například herec a ředitel karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška nebo ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
„Jméno Sýkora je pro mě emotivní vzpomínkou na moji první návštěvu Prahy, kde jsem viděl jeho výstavu,“ uvedl velvyslanec Francie v ČR Pierre Lévy. Přečetl také dopis od Francoise Morelleta, Sýkorova přítele a výtvarného umělce, který je autorem například části oken pařížského Louvru.
Sýkorovi se jako jednomu z mála českých výtvarníků podařilo dosáhnout věhlasu ještě za svého života i za hranicemi. Jeho tvorbu vystavuje například Centre Pompidou v Paříži, MUMOK - Stiftung Ludwig ve Vídni či Neues Museum v Norimberku. „Měla jsem k nim okamžitou důvěru,“ říká Meda Mládková o prvním setkání se Sýkorovými díly. „Mám cit pro geniální výtvarníky. Myslím, že sláva Sýkory, ale i Jiřího Koláře nebo Adrieny Šimotové, ještě nedošla tam, kam by měla dojít a dojde.“
Práce na přípravách expozice organizátoři zahájili jen jediný den po Sýkorově úmrtí. Umožňuje nahlédnout do malířova ateliéru, a to prostřednictvím fotografií režiséra a kameramana Jaroslava Brabce. Na výstavě je možno zhlédnout dokumentární film inspirovaný výstavou Krajina, v němž je možné vidět také záběry Zdeňka Sýkory v jeho lounském ateliéru na jaře tohoto roku.
Museum návštěvníkům ale především představí do 3. srpna dvě desítky autorových grafik a jednu malbu. „Grafická tvorba sloužila Sýkorovi jako nástroj zkoumání principů, na které narazil v malbě. Grafikem se stal v 60. letech, kdy ve své malířské tvorbě dospěl ke strukturám,“ upozornil historik umění Pavel Kappel.
Sýkora, linie, geometrie
Právě struktury jsou tím nejvýraznějším, co si lidé se jménem Zdeňka Sýkory spojují. A také průkopnictví v užití počítače ve výtvarném umění. Způsob, jakým počítač při tvorbě využíval, činil podle Kappela Sýkorovu tvorbu originální.
Přesto krajinomalba, jíž se věnoval po počátečním experimentování se surrealismem a kubismem od konce čtyřicátých let, zůstala jeho celoživotní láskou. K abstraktnímu výrazu dospěl generalizací přírodních forem a od počátku 60. let maloval kompozice založené na vztazích základních geometrických tvarů. Začátkem 70. let se elementem jeho nových obrazů stala linie. Oproti přísnému řádu, s nímž pracoval u struktur, využil při tvorbě liniových obrazů náhodnost.
Zdeněk Sýkora zemřel 12. července ve věku 91 let. Jeho díla v současné době kromě Musea Kampa vystavuje také White Gallery v Osíku u Litomyšle, kde se do 31. srpna koná výstava s názvem Geometrické studie 1961-1962.
