Výpravná Polská krev hýří stovkami kostýmů

Brno - Nejslavnější opereta českého skladatele Oskara Nedbala Polská krev je skutečnou směsicí: česká hudba vznikla na rakouské liberto, jež vychází z ruské předlohy, která vypráví příběh z polského prostředí. Hudebník a dirigent Nedbal by letos oslavil 140. narozeniny. Národní divadlo Brno mu proto coby dárek nadělilo pestrou inscenaci plnou úchvatných kostýmů.

„Seškrtali jsme prózu, zůstala z ní zhruba třetina. Diváci se tak mohou těšit na dramatické a svižné dílo,“ nalákal mladý režisér Tomáš Pilař. „Nechali jsme se inspirovat rokem 1880, kdy Nedbal prožíval své mládí. Inspiroval jsem se také kompozicemi dobové malby. Když měla Polská krev premiéru, začala vznikat například Slovanská epopej Alfonse Muchy,“ naznačil možné vlivy Pilař.

Polská krev je druhou z šesti Nedbalových operet. Brněnská inscenace nabízí klasické pojetí tří dějství se dvěma přestávkami. Divák se ale může těšit na dechberoucí kostýmní výpravu. „Tehdy byly v interiérovém designu těžké řasené závěsy, což se odráželo i v módě. Takže i šaty vypadaly těžce, ale byly z hedvábí. Napadlo mě odlehčit to netradičním materiálem, kterým je lehký a vzdušný tyl,“ popsal svou práci autor kostýmů a scény Aleš Valášek.

Kvůli představení Polská krev nechalo Národní divadlo Brno ušít téměř tři stovky kostýmů, z toho je minimálně čtyřicet plesových rób. Jenom tylové látky se spotřebovalo na tři kilometry, a švadleny musely najmout dokonce posilu, která se věnovala výhradně stříhání látek. Jinak by totiž nestihly vyrobit stovky úchvatných kostýmů pro jednotlivé postavy i jejich alternace.

Opereta Polská krev patří k nejpopulárnějším dílům českého skladatele a dirigenta Oskara Nedbala a dočkala se i filmového a televizního zpracování. Libreto k ní napsal Leo Stein na námět Puškinovy povídky Slečna selka. Polská krev byla poprvé uvedena v roce 1913 ve Vídni. Příběh vypráví o rozmařilém polském hraběti Boleslawu Baranském, kterému napraví hlavu i bankrotující hospodářství rázná Helena Zarembová v přestrojení za prostou vesnickou ženu.

Režie klasického díla Polská krev je ujal Tomáš Pilař, který je už brněnskému publiku dobře známý z úspěšné inscenace Papageno hraje na kouzelnou flétnu. Podtitul inscenace, ve které dojde k mnoha záměnám, zní S jednou ženou rady vím si, ale dvě!

Současná inscenace byla připravena u příležitosti 140. výročí Nedbalova narození a v rámci Roku české hudby. Podle operety natočil Karel Lamač v roce 1934 hudební komedii a v roce 1978 bylo natočeno i její televizní zpracování. V současnosti mohou diváci Polskou krev vidět také v Plzni či v pražském Karlíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Lupiči z muzea v Itálii ukradli tři obrazy za miliony eur

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.
29. 3. 2026

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
29. 3. 2026

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
29. 3. 2026

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
29. 3. 2026
Načítání...