Výpravná Polská krev hýří stovkami kostýmů

Brno - Nejslavnější opereta českého skladatele Oskara Nedbala Polská krev je skutečnou směsicí: česká hudba vznikla na rakouské liberto, jež vychází z ruské předlohy, která vypráví příběh z polského prostředí. Hudebník a dirigent Nedbal by letos oslavil 140. narozeniny. Národní divadlo Brno mu proto coby dárek nadělilo pestrou inscenaci plnou úchvatných kostýmů.

„Seškrtali jsme prózu, zůstala z ní zhruba třetina. Diváci se tak mohou těšit na dramatické a svižné dílo,“ nalákal mladý režisér Tomáš Pilař. „Nechali jsme se inspirovat rokem 1880, kdy Nedbal prožíval své mládí. Inspiroval jsem se také kompozicemi dobové malby. Když měla Polská krev premiéru, začala vznikat například Slovanská epopej Alfonse Muchy,“ naznačil možné vlivy Pilař.

Polská krev je druhou z šesti Nedbalových operet. Brněnská inscenace nabízí klasické pojetí tří dějství se dvěma přestávkami. Divák se ale může těšit na dechberoucí kostýmní výpravu. „Tehdy byly v interiérovém designu těžké řasené závěsy, což se odráželo i v módě. Takže i šaty vypadaly těžce, ale byly z hedvábí. Napadlo mě odlehčit to netradičním materiálem, kterým je lehký a vzdušný tyl,“ popsal svou práci autor kostýmů a scény Aleš Valášek.

Kvůli představení Polská krev nechalo Národní divadlo Brno ušít téměř tři stovky kostýmů, z toho je minimálně čtyřicet plesových rób. Jenom tylové látky se spotřebovalo na tři kilometry, a švadleny musely najmout dokonce posilu, která se věnovala výhradně stříhání látek. Jinak by totiž nestihly vyrobit stovky úchvatných kostýmů pro jednotlivé postavy i jejich alternace.

Opereta Polská krev patří k nejpopulárnějším dílům českého skladatele a dirigenta Oskara Nedbala a dočkala se i filmového a televizního zpracování. Libreto k ní napsal Leo Stein na námět Puškinovy povídky Slečna selka. Polská krev byla poprvé uvedena v roce 1913 ve Vídni. Příběh vypráví o rozmařilém polském hraběti Boleslawu Baranském, kterému napraví hlavu i bankrotující hospodářství rázná Helena Zarembová v přestrojení za prostou vesnickou ženu.

Režie klasického díla Polská krev je ujal Tomáš Pilař, který je už brněnskému publiku dobře známý z úspěšné inscenace Papageno hraje na kouzelnou flétnu. Podtitul inscenace, ve které dojde k mnoha záměnám, zní S jednou ženou rady vím si, ale dvě!

Současná inscenace byla připravena u příležitosti 140. výročí Nedbalova narození a v rámci Roku české hudby. Podle operety natočil Karel Lamač v roce 1934 hudební komedii a v roce 1978 bylo natočeno i její televizní zpracování. V současnosti mohou diváci Polskou krev vidět také v Plzni či v pražském Karlíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 24 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...