Vrchol cen Gloria musaealis obsadila horolezecká expozice v Turnově, těší se i Jihočeské muzeum

Muzejním počinem roku 2019 je expozice horolezectví v Muzeu Českého ráje v Turnově. Nejlepší muzejní výstavu loni připravilo Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, které zpřístupnilo nové expozice. Ocenění jim patří v soutěži Gloria musaealis, jejichž vítěze v úterý vyhlásila pořádající Asociace muzeí a galerií v České republice.

Ceremoniál soutěže, jejímž cílem je upozornit veřejnost na to nejlepší, co se v českém muzejnictví děje, se tentokrát muselo obejít bez publika. Předávání cen v pražském Obecním domě, navíc už posunutém z květnového termínu, nahradil on-line přenos.

Horolezectví přitahuje návštěvníky

Do soutěže za rok 2019 se přihlásilo 60 muzeí a galerií celkem 87 projektů. Oceněnou expozici Horolezectví, s podtitulem „Z Českého ráje na vrcholy světa“, otevřelo Muzeum Českého ráje loni v září. Mapuje historii i současnost tohoto sportu v tuzemsku.

Turnovští muzejníci podle poroty vytvořili v architektonicky nápadité dostavbě instituce prostor pro působivou expozici a v zásadě jednoduchý objekt se uvnitř proměnil v horskou krajinu pracující s výraznou symbolikou.

Expozice Horolezectví – z Českého ráje na vrcholy světa
Zdroj: Matěj Bárta/Muzeum Českého ráje

Ředitelka Vladimíra Jakouběová upozornila, že po otevření nové expozice se návštěvnost muzea zvedla o dvacet tisíc lidí. „Je tu silná horolezecká obec, v Turnově a okolí mají v každé rodině aspoň jednoho horolezce a od roku 2011, kdy jsme vyhlásili záměr expozici vytvořit, nám lidé poskytli velké množství darů a sbírka se dále rozrůstá,“ uvedla.

Druhé místo v kategorii muzejní počin má Městské muzeum a galerie Hořice za projekt rekonstrukce a novou expozici Od kamene k soše. Třetí místo náleží Národnímu zemědělskému muzeu za modernizaci areálu ve Valticích a nové expozice. Porota ocenila i Muzeum města Brna za projekt Baron Trenck: Nová tvář legendy. Výstava byla výstupem výzkumu mumifikovaného těla šlechtice Františka Trencka.

Zaujaly jihočeské sbírky, chudá Praha i těžké doby v Brně

Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, které zvítězilo v kategorii muzejní výstava roku, zaujalo taktéž novými expozicemi. Návštěvníkům představují přírodovědné, archeologické i národopisné sbírky.

Druhé místo v této kategorii patří Muzeu hlavního města Prahy za dvojvýstavu Chudá Praha: Lidé - Místa - Instituce (1781–1948) / EPOS 257: Dýmová hora. Projekt se věnoval tématu chudoby a sociálního vyloučení.

Národopisná expozice v Jihočeském muzeu
Zdroj: Jan Homolka/ČTK

Třetí cenu dostalo Technické muzeum v Brně za výstavu V těžkých dobách: Boje o hranice (1918–1919), která upozornila na dramatické události provázející vznik Československa.

Dvě zvláštní ocenění směřují do Muzea dr. Aleše Hrdličky v Humpolci za novou expozici a do Národní galerie Praha, kde připravili novou prezentaci umění devatenáctého století.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 9 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 10 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...