Vousatá Babička Jiřího Pechy se vrací na divadelní prkna

Brno – Ženské šaty, šátek, kolovrátek… a muž v roli babičky podle Boženy Němcové. Jiří Pecha se vrací v jedné ze svých nejslavnějších úloh. Představení Babička: Šťastná to žena! je vůbec nejúspěšnější inscenací brněnského Divadla Husa na provázku, odehrálo se přes tři sta repríz. K blížícím se 70. narozeninám Jiřího Pechy divadlo na 11. listopadu chystá obnovenou premiéru této kultovní hry.

„Oblékám se, jako když se staví dům – nejdřív spodnička, pak sukně. Do bot mám dámské silonky, ne proto, že jsem babička, ale proto, že mám malé boty a normální ponožky se mi tam nevejdou. Akorát mi vadí, že když jdu do schodů, tak si musím ty sukně zvednout, protože jinak si je přišlapuju,“ popsal Jiří Pecha kostým, který po osmi letech oprášil spolu s rolí v inscenaci Babička.

Babička se vrací nejen s Pechou v hlavní roli. Přípravy obnovené premiéry se opět chopili dramaturg Petr Oslzlý s režisérem Ivo Krobotem. Když v roce 1997 Pechovi řekli, že má hrát Babičku, myslel si prý, že se zbláznili. Inscenace se nakonec stala kultem, v Huse na provázku má rekordní počet repríz. „Zájem diváků o představení Babičky neopadal, její derniéra v lednu 2006 byla 312. představením, z nichž všechna byla zcela vyprodána. Pecha se v tomto prostě krásném oblečení stal svým způsobem ikonou přesahující hranice inscenace,“ říká Petr Oslzlý.

V březnu 1998 obdržel Jiří Pecha za roli babičky Cenu Alfréda Radoka ve zvláštní, pro tuto příležitost vytvořené kategorii nejlepší mužský herecký výkon v ženské roli. „Ve stáří se maže rozdíl mezi mužem a ženou, sex ustupuje do pozadí a zůstává už jen takový lidský věchýtek, člověk ve své podstatě. To je má babička,“ řekl tehdy Pecha v rozhovoru pro Divadelní noviny.

Obnovená premiéra Babičky připadá na úterý. Ve středu má Pecha narozeniny a znovu bude stát na jevišti svého domovského divadla. Husu na provázku pomáhal Pecha s roce 1968 zakládat. Po krátkých epizodách v jiných moravských divadlech nakonec v roce 1972 v Divadle na provázku definitivně zakotvil. Stálým členem souboru zůstal až do 30. června 2006, kdy odešel do důchodu. Ani poté se herecké práce v divadle nevzdal a pravidelně se na domovské jeviště vrací, třeba jako pastevec v Hordubalovi nebo Jan Dítě v téměř třicetileté inscenaci Rozvzpomínání podle Bohumila Hrabala.

„My už dnes samozřejmě cítíme, co je tím hlavním tématem Babičky – jakési vyrovnávání se se smrtí. Samozřejmě to generačně cítíme sami na sobě, proto si myslím, že tato Babička bude mít hlubší existencionálnější rozměr,“ řekl k obnovené premiéře režisér Ivo Krobot. Každý měsíc nabídne Husa na provázku svým divákům jen dva večery s Babičkou. Do konce roku jsou ale už teď představení beznadějně vyprodaná. „Babičku budu hrát tak dlouho, jak budou chodit diváci a jak dlouho budu žít,“ uzavřel s nadsázkou Pecha.

Jiří Pecha

Herec Jiří Pecha patří k žijícím legendám nejen brněnského divadelního a filmového světa. Narodil se 12. listopadu 1944 v Třebíči do rodiny divadelních ochotníků. Vyučil se automechanikem, ale víc než autodílna ho lákalo jeviště. Při talentových zkouškách natolik zaujal komisi, že byl pod podmínkou, že si dodatečně dodělá maturitu, přijat na divadelní katedru brněnské JAMU. Slib sice nedodržel, studium herectví však dokončil jako jeden z nejvýraznějších absolventů svého ročníku.

V roce 1968 stál spolu s několika dalšími u zrodu Husy na provázku iniciovaném jejich společným učitelem Bořivojem Srbou. Od roku 1972 do divadla nastoupil do stálého angažmá, kde zůstal až do roku 2006.

Televizním divákům utkvěl v paměti díky roli velitele strážníků z Balady pro banditu (1978) nebo seriálu Bylo nás pět (1994), kde si zahrál starého Zilvara z chudobince. Pechův osobitý komediální talent dovedl snad nejvíc využít Bolek Polívka, který s Jiřím Pechou rád spolupracoval na svých autorských inscenacích. Výsledkem byla nejen celá řada divadelních rolí, ale i opakované hostování v zábavném pořadu Manéž Bolka Polívky, který se vysílá od roku 1987.

Zdroj: Divadlo Husa na provázku

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Lidé byli z královny Alžběty II. vyděšení, říká autor biografie

Britskou královnu Alžbětu II. jako společenský fenomén zkoumá biografie napsaná satirikem Craigem Brownem. Autor na panovnici nahlížel z různých úhlů – a z mnoha vzpomínek, anekdot i citací z médií složil několikasetstránkovou koláž. Kniha Podivuhodná cesta kolem královny vyšla v českém překladu Michaela Žantovského. Brown byl letos v květnu hostem festivalu Svět knihy Praha, kde s ním mluvil Tadeáš Hlavinka.
před 1 hhodinou

Zemřel Sonny Rollins, poslední velká osobnost zlaté éry jazzu

Zemřel americký jazzový saxofonista Sonny Rollins. Bylo mu 95 let. Agentura AFP Rollinse označila za poslední velkou osobnost zlatého věku jazzu a doplnila, že jeho dílo bylo bouřlivé i meditativní.
před 10 hhodinami

Reportéři ČT nahlédli do originálu Máje. Po staletí patří jedné rodině

V dubnu uplynulo sto devadesát let od vydání lyrickoepické skladby Máj. Hodnota originálu, psaného rukou Karla Hynka Máchy, se podle odborníky nedá penězi vůbec vyčíslit. Rukopis vlastní téměř celou dobu rodina Krouských. Jak se Máj podařilo po staletí uchovat v soukromých rukou, zmapoval David Vondráček v pořadu Reportéři ČT.
před 13 hhodinami

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026
Načítání...