Vojtěch Lavička: Nikdy ničeho nelituju

Praha - Šestnáct let vzletů a pádů v životě romského hudebníka, aktivisty a novináře. Nový časosběrný projekt dokumentaristky Heleny Třeštíkové vypovídá na pozadí osobního a profesního života Vojtěcha Lavičky obecněji o životě Romů v české společnosti. Snímek Vojta Lavička: Nahoru a dolů měl premiéru na festivalu dokumentů o lidských právech Jeden svět, v kinech se začne promítat 4. dubna.

„Je to veselý pocit,“ zhodnotil Lavička možnost se v necelých devadesáti minutách ohlédnout za kusem svého života. „Člověk, pokud má trošku nadhled, což si myslím, že mám, se pobaví nad tím, jak mění postoje, názory, jak se to pořád mele. Mám tu zásadu, že nikdy ničeho nelituju a dívám se dopředu. Takže je to v pořádku, je to život.“

Lavičku začala Třeštíková sledovat v roce 1996. V té době byl redaktorem romského vysílání v rozhlase, později se proslavil především jako člen kapely Gipsy.cz. S Vojtěchem režisérka natáčela do roku 2000, poté byl dokument pod názvem Být Romem uveden v České televizi. Třeštíkové se ale prý zdálo, že Lavičkův životní příběh by stál ještě za další sledování. Podobně jako u jiných svých předchozích projektů (René, Marcela či Manželské etudy) se tak k hrdinovi vrátila po několikaleté pauze. Kamerou jeho život začala zachycovat opět v jeho třiatřiceti letech.

„Kdokoli z nás si může zvolit svoje životní téma a tomu se věnovat. Připadalo mi, že Vojta se se svým životním tématem narodil a bylo mu dáno - to je jeho romství, s nímž se pořád musel nějak potýkat,“ vysvětlila, co ji na Lavičkově osobnosti jako filmařku přitahovalo. "Reflektovat příslušnost k etnické skupině, být kritický, ale zároveň v sobě tu příslušnost velmi silně cítit; být hrdým představitelem minority, která není úplně oblíbená u majority, to pro mě bylo strašně zajímavé, protože jsem já sama s takovým tématem nebyla nikdy konfrontována.

Vojtěch byl prý při natáčení velmi otevřený a autentický. „Prostě jen žiju svůj život a nechávám Helenu, aby ho natočila. Je pravda, že jsem zpřístupnil některé svoje třinácté komnaty, což jsem nemusel,“ naznačil své „dolů“ Lavička. V dokumentu mluví například o gamblerství.

10 minut
Rozhovor s Vojtěchem Lavičkou a Helenou Třeštíkovou
Zdroj: ČT24

Dokument o Vojtěchu Lavičkovi vstoupí do českých kin spolu s dalším Třeštíkové časosběrným dokumentem. Život s Kašparem zachycuje třiadvacet let v životě divadelníka Jakuba Špalka. Diptych má název Dva muži ve víru doby.

„Osudy Vojty Lavičky a Jakuba Špalka se nijak neprotly, filmy ale tvoří komplementární obraz dvacetiletého vývoje této společnosti,“ upozorňuje režisérka. „Oba muži mají mnoho společného. Mají výrazné umělecké aspirace a jsou spontánní a nekompromisní ve svém jednání. U obou mužů je zajímavé jejich usilování. Jdou svým způsobem proti proudu a občas doplácejí na následky své nepřizpůsobivosti. Zároveň jsou průsečíky vážných celospolečenských témat. Vojta Lavička tématu rasismu a obecně uplatnění romské menšiny, Jakub Špalek je zase nositelem tématu vztahu současného establishmentu ke kultuře, obtíží, s jakými se kultura v současné společnosti potkává.“ Oba filmy vznikly s přispěním České televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Trezor i sklo proti granátu. Bezpečnost památek střeží nejrůznější opatření

Bezpečnostní rám a trezorová místnost s ochranou proti ohni a střelám. Tyto nejdůležitější prvky zamezují poškození nebo ukradení po korunovačních klenotech hned druhé nejcennější nemovité památky v Česku – relikviáře svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Možnosti ochrany pamětihodností obvykle určuje výše dostupných finančních prostředků. Vybavení, zázemí a bezpečnostní postupy je neustále nutné obnovovat.
před 16 mminutami

Egyptští experti žádají evropská muzea o navrácení starověkých artefaktů

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.
před 17 hhodinami

„Humor pomáhá udržet si zdravý rozum“. Mladí Ukrajinci u fronty točí filmy

Válka jim vzala domovy, bezpečí i dětství. Projekt Generace Nika nabízí filmové školení pro mladé Ukrajince žijící u válečné fronty. Pod dohledem profesionálů točí krátké filmy, režírují je, píší scénáře a hrají hlavní role. U zrodu projektu byl tragický příběh básnířky a malířky Veroniky. „Nika pro mě byla symbolem té generace, s kterou pracujeme,“ říká autor projektu, kameraman ČT Vojtěch Hönig.
před 18 hhodinami

Rekonstrukce pražské Invalidovny může začít. Chybí už jen pokyn ministerstva

Obnova pražské Invalidovny s dostavbou moderní přístavby má začít v roce 2026. Projekt za více než dvě miliardy korun bude největší investiční akcí v historii Národního památkového ústavu. Ten má podporu nové vlády a nyní čeká už jen na souhlas ministerstva kultury, aby mohl vyhlásit tendr na dodavatele stavby. Veřejnosti by se Invalidovna mohla otevřít v roce 2030.
včera v 07:05
Načítání...